Jaromír Štětina - Jaromír Štětina, senátor za TOP 09 a Starostové za Prahu 10, Dubeč a Štěrboholy

 Koncem minulého roku zřídil Senát komisi, která se zabývá zkoumáním důvodných podezření, zda KSČM funguje v souladu se zákony a ústavou našeho státu.  Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci po posledním zasedání ústředního výboru strany 24. 2. vyslovil názor, že je česká veřejnost dezintegrována neustálým vyvoláváním honů na čarodějnice, lustračním běsněním a vyhledáváním nepřátel státu. Příkladem takového „hledání nepřátel státu“ je podle něj právě inkriminovaná komise.  Snad proto, že mne plénum Senátu zvolilo předsedou této komise, měl jsem tu čest být předsedou KSČM osloven. Pan Filip řekl:

„Buď vyjadřuje pan senátor Štětina pozdní lítost nad svou minulou aktivitou a činy do roku 1989. Nebo je jejím smyslem to, aby se prokázalo, že KSČM je ústavně a zákonně kvalifikovanou stranou, která je trvalou součástí české politické scény. V tom případě ho jeho bývalí kolegové z KGB určitě pochválí, případně nepochválí. Podle toho, jaký bude zájem této bývalé služby.“

Neupírám panu předsedovi jistou dávku jasnozřivosti, nicméně bych ho doplnil o přesnější informace o „mých bývalých kolezích z KGB“ s nimiž jsem se setkával pod záminkou vodáckých, horolezeckých a přírodovědných cest na Sibiř. Spolupráce s nimi byla náročná, přesto však obohacující. Metody utajení, které kolegové používali již před lety, mohou být vzorem pro všechny tajné služby, Mossad či FBI nevyjímaje.  S dojetím vzpomínám na svého řídícího důstojníka s krycím jménem Timofjejevič, který se na mne, obyčejného českého agenta nikdy nevyvyšoval a vždy se mi snažil soudružsky předat své zkušenosti.  Dodnes s dojetím vzpomínám na úsilí, které Tima vyvinul, když jsme navázáni na laně stoupali na nějaký altajský či kavkazský ledovcový vrchol. Bylo to, jako bychom byli spojeni jednou bratrskou pupeční šňůrou. Plně jsem mu důvěřoval, ani nejzarytější specialista CIA by nedokázal krycí operaci odhalit. Za rachotu padajících lavin jsme se nemuseli obávat odposlouchávání nepřítele a mohli kout společný postup proti americkému imperialismu.

Jindy zase Tima vymyslel, že se poplavíme na vorech po divokých řekách.  Stál na přídi, vrátenské veslo v železných dlaních, podoben severským Varjagům a v okamžicích, kdy burácející peřeje vylučovaly jakoukoliv rádiovou infiltraci, ode mne získával informace o odpadlických aktivistech v Československu.

Jindy jsme jako mimikry používali návštěvy čumů Evenků, Jenisejských Osťjaků či severských Něnců. Pojídali jsme syrové ryby a mezi zuby si předávali informace o Chartě 77 a jiných ztroskotancích. Ani sbírání kytek do herbářů nebyla špatná metoda. Tima dovedl krycí operaci do dokonalosti tím, že pobíhal po sajanských loukách a předstíral lov motýlů. Ani nejlepší špionážní družice by nedokázala odhalit, že má v kapse magnetofon, do nějž si zapisuje má hlášení. Vždycky jsem byl pyšný, že jsem na sibiřských řekách byl u zrodu českého raftingu, dnes, po odhaleních pana Filipa musím přiznat, že to byla genialita Timofjejeviče, mladého důstojníka z Lubljanky, jeho esprit, technická vynalézavost a přemýšlivost, která nám vnukla myšlenku mimo kajaky a kanoe využívat gumové čluny. Kdepak Tima – díky jemu jsem se naučil jezdit na sobu a lovit lososy v tichomořských říčkách.

Čas běží. Tima už není důstojníkem KGB, ale vysokým generálem jednoho z důležitých oddělení ruské Federální bezpečnostní služby. Na Lubljance se odstěhoval o několik pater výš. Tuhle mi telefonoval do Prahy, ptal se na mé zdraví, na zdraví českého lidu a taky na KSČM.   „Co je to za podivnou stranu,“ zeptal se. „Okamžitě mi zjisti, proč jsou tak laxní ve stycích s Chavezem, Fidelem a korejskými komunisty.“ Slíbil jsem mu to. Pravil, že se brzy setkáme. Navrhuje, abychom se setkali o Velikonocích  uprostřed Hímálaje v převlečení za trekaře kolem Dhaulágiri. „Ani Vojtěch Filip nás nedokáže rozeznat,“ řekl Tima. „Kampak na nás staré vlky z KGB.“ 

Jaromír Štětina

senátor

předseda Dočasné komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM

V Praze dne 27. 2. 2007