Zpravodajství ČTK | rubrika: Politika - Praha, Středočes. kraj, ČR
Návrh zákona se tak vrací sněmovně, která vyšší odškodnění v únoru odmítla. Upozornila na to místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) jako spoluautorka zákona, která přesto s navrženými změnami souhlasila. "Jako navrhovatelé jsme měli volbu zákon stáhnout, nebo přistoupit na snížené částky. Alespoň něco je lepší než nic," uvedla Němcová.
Senát zároveň vyzval vládu, aby požádala o účasti na tomto odškodnění nástupnické státy pěti socialistických zemí, které v srpnu 1968 vyslaly do tehdejšího Československa okupační vojska. Současně senátoři požádali kabinet, aby k podílu na odškodnění vyzvala právní nástupce KSČ, která s okupanty spolupracovala.
Senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených) v této souvislosti uvedl, že KSČM se podle vydávaných tiskovin neoprostila od své předchůdkyně, předlistopadové KSČ, a nevypořádala se se svou minulostí. KSČM je s bývalou "partají" propojená i personálně a hmotně, podotkl Martin Mejstřík (za Cestu změny). Oba senátoři patří mezi autory novely trestního zákona, která má zavést výslovný zákaz propagace komunismu.
Autoři normy z řad ODS původně počítali s částkami v rozmezí 100.000 až jeden milion korun, v zájmu schválení předlohy se ale smířili s jejich snížením, byť je pokládají za nedostatečné. Nejvyšší částku - 150.000 korun - mají podle sněmovní verze dostat pozůstalí po lidech, které okupační vojáci zabili. Znásilnění a zranění s trvalými následky by měli mít podle poslanců nárok na 70.000 korun, ostatní zranění na 30.000 korun. Snížení navrhla ČSSD s poukazem na jiná obdobná odškodňování.
Odškodnění se má týkat doby od 20. srpna 1968, kdy okupace začala, do 27. června 1991, kdy zemi opustili poslední sovětští vojáci. Žádosti o odškodnění má posuzovat ministerstvo vnitra, které by částky i vyplácelo.
Martin Horák mal
