Mladá fronta DNES | rubrika: Víkend - téma | strana: 8
Nepokoje v Tibetu vyvolaly v posledních týdnech vlnu protestů, o život přišlo na desítky Tibeťanů. Mluví se o bojkotu olympiády. LOBBY ZA TIBET vedou zejména celebrity. Proč je tolik přitahuje dalajlama?
Když začátkem března tohoto roku koncertovala zpěvačka Björk v Šanghaji, stačilo, aby po zazpívání písně Declare Independence (Vyhlaste nezávislost) zvolala mocné: „Tibet! Tibet!“ A u čínských promotérů skončila. Ministerstvo kultury v Pekingu prohlásilo, že zpěvačka „porušila zákon a ublížila čínskému lidu“. Každopádně projevila odvahu. Nic vážnějšího se naštěstí nepřihodilo, a tak Björk může ve svém boji za lidská práva pokračovat.
Ostatně není jediná, kdo nahlas říká, co si o čínském režimu a okupaci Tibetu myslí. Vždyť celebrit, které se chtějí přátelit s dalajlamou, je plný seznam: Uma Thurmanová, Goldie Hawnová, Steven Spielberg, Oliver Stone, Annie Lennoxová či Peter Gabriel, ale nejen herci, zpěváci, režiséři...
Proč se tak zaměřují právě na Tibet? Chce-li se někdo stát aktivistou, který podporuje boj za práva utlačovaných národů, může si přece vybrat. Nabídka je i na prahu 21. století pestrá: Kuba, Bělorusko, Barma, Súdán.
„Mnoho lidí se k Tibetu obrací, protože ho vnímají jako svatou zemi a dalajlamu jako bytost, která se vymyká běžnému chápání. K tomu přidejte násilnické Číňany a utlačované Tibeťany. Zlo a dobro jsou jasně rozděleny, to musí lidi zákonitě přitahovat,“ říká Lubomír Sklenka, který se podpoře Tibetu věnuje už dvacet let. Zakládal v Česku nejvýznamnější protibetské organizace (Přátelé Tibetu, Lungta) a s dalajlamou se několikrát osobně setkal. „Často ale k Tibetu přistupují emocionálně, bez informací.“ Možná to platí i o již zmíněné zpěvačce. Pikantní totiž je, že při únorovém koncertu v Japonsku věnovala tutéž píseň pro změnu obyvatelům Kosova.
Sedm let v Hollywoodu Světový zájem o Tibet prudce vzrostl koncem 80. let a přetrval i v letech devadesátých, kdy vznikaly filmy jako Sedm let v Tibetu, Kundun, Malý Buddha. Kalifornským producentům se logicky líbil až kýčovitý příběh malé země, prodchnuté nenásilným náboženstvím, zmírající pod okovanou botou komunistických uzurpátorů. Takový příběh nemá chybu, pokud je navíc pravdivý, což ten tibetský skutečně je. Když však přišlo září 2001 a útoky na New York, roli zlých Číňanů převzali krvežízniví Arabové. Tehdy se i Tibet dostal na druhou kolej.
Hollywoodizace tibetského problému měla dvojí účinek. Na jedné straně přitáhla k tematice veliké množství lidí, na straně druhé přispěla k další mytizaci Tibetu, jako země, kde království Boží na zemi pošlapávají vyslanci satana. Zahraniční odborníci začali o Tibeťanech mluvit jako o „prisoners of Shangrila“, vězních Šangrilá, tedy bájné země, jakéhosi Eldoráda duchovního bohatství.
„Západní technokratická společnost, kde chybí duchovní rozměr, si prostě dobíjí tento deficit tím, že si vytváří mýty o ideálním světě, kde lidé žijí v harmonii,“ říká Sklenka. „Druhá věc je obrovská popularita dalajlamy, který je dnes jedním ze světových hrdinů, kladnou postavou bez záporů. Tibet je tak často vnímán jako reprezentant národů, které jsou utlačovány. Ať už v rámci Číny nebo celého světa.“ Dalajlama rozdíly nedělá „Dalajlama je úžasný člověk, který dokáže s prezidentem Spojených států i s bezdomovcem na ulici mluvit na stejné úrovni. Vůbec nerozlišuje. Ke každému je laskavý a o velmi sofistikovaných věcech mluví jednoduše, aniž by zjednodušoval. Dokáže tak oslovit hodně lidí,“ přibližuje Sklenka setkání s osobu tibetského duchovního vůdce.
Právě setkání s nejvyšším duchovním vůdcem bývá výrazným podnětem směrujícím světové celebrity na protibetskou cestu. Ale některým stačí jen to, že být protibetský je jednoduše populární.
Asi nejznámějším reprezentantem amerických buddhistů je herec Richard Gere. Jeho však nelze podezřívat z podléhání módním trendům. Už v roce 1993 totiž na oscarové ceremonii obhajoval práva Tibeťanů tak vášnivě, že ho organizátoři slavnostního večera nikdy znovu nepozvali. Velkým propagátorem Tibetu je i Harrison Ford, který kupříkladu namluvil komentář k životopisu Jeho Svatosti Dalai Lama Renaissance. Fordův přítel, režisér Steven Spielberg, zase demonstrativně rezignoval na své místo ve skupině umělců, která měla na starosti organizaci slavnostního zahájení pekingské olympiády. Vadí mu čínská zbrojní a materiální podpora súdánské vládě, která se ze všech sil snaží povraždit co největší množství Súdánců.
Svůj názor rázně projevuje i herečka Uma Thurmanová. Dcera buddhistického učence Spielbergův krok jednoznačně přivítala: „Sláva Stevenovi! Kéž by byl seznam lidí, jako je on, delší. Jakkoli je v Číně řada věcí dobrých, stav lidských práv v této zemi je otřesný,“ řekla hollywoodská hvězda novinářům v polovině února. Svou podporou se netají ani Adam Yauch ze skupiny Beastie Boys, jehož Milaräpova nadace, pojmenovaná po tibetském básníku a mystikovi z 11. století, organizuje dobročinné akce ve prospěch Tibeťanů.
V českých podmínkách je odpůrcem čínské okupace třeba současný předseda Strany zelených Martin Bursík. Také on se může pochlubit společnou fotografií s dalajlamou. V Tibetu byl už koncem 80. let a Lubomír Sklenka si ho vybavuje jako „bezejmenného politika z pražské radnice, který chodil na naše akce a celou dobu věci sledoval“.
Kdo vyhraje olympiádu?
Nechávat všechno na aktivitě velmocenských politiků, případně hvězd showbyznysu by od obyčejných smrtelníků byla zbabělost. „Každý může přispět,“ je přesvědčen Lubomír Sklenka.
„Problém Tibetu může vyřešit jen Čína a Tibet. Nemůže ho vyřešit Západ, potažmo světové společenství, ale může pomáhat na dvou rovinách. Zaprvé při řešení konkrétních problémů, nejčastěji jsou to kampaně za propuštění osob. Když se zalarmují stovky organizací na podporu Tibetu, Čína to slyší. Zadruhé je třeba tlačit na to, aby si Číňané a Tibeťané sedli k jednomu stolu. Ale zbytek je na nich. Navíc tlačit Čínu do pozice, v níž svět rozhoduje, co se bude dít na jejím území, je kontraproduktivní, to Číňané nikdy nepřipustí. Osobně proto nejsem zastáncem protičínských akcí, ale akcí protibetských.“
Blížící se olympijské hry v Pekingu samozřejmě vracejí Tibet na titulní strany světového tisku. Jaké budou mít vliv na tibetskou otázku, však není zdaleka jasné.
„Může nastat několik situací,“ míní Sklenka. „Olympiáda nemusí nic ovlivnit a nic se nestane. Druhá: Číňané se budou držet a po olympiádě to Tibeťanům všechno sečtou, nebo si Číňané uvědomí, že čekání na dalajlamovu smrt je cesta do pekel a že jediná smysluplná cesta je jednání.“
Co se dá očekávat s jistotou, je vzestup činnosti západních aktivistů a také čekání na reakce sportovců, kteří se her v totalitní zemi zúčastní. „Jako účastník bych se v přestávkách mezi tréninkem alespoň rámcově snažil zjistit, o co se v Tibetu jedná. A kdybych vyhrál medaili, na stupních vítězů bych ji veřejně věnoval Tibeťanům,“ vžívá se do role atleta Jaromír Štětina.
Škoda, že už to senátorovi tolik neběhá.
Magie Tibetu Někteří lidé se k Tibetu obracejí s romantickou představou, vnímají ho jako svatou zemi
Foto popis| SAMOSTATNOST Björk podporuje nezávislost Grónska, Kosova i Tibetu
Foto popis| HLAS Harrison Ford namluvil dokumentární film o dalajlamovi
Foto popis| NESTOR Roku 1978 byl Richard Gere v Nepálu, buddhismus ho oslovil
Foto popis| PACIFISTA Režisér Steven Spielberg nechce, aby Čína prodávala zbraně
Foto popis| DĚDIČKA Otec Umy Thurman učí o buddhismu, Tibet podporují oba
Foto popis| MECENÁŠ Adam Yauch založil na pomoc Tibeťanům vlastní nadaci
O autorovi| JAN HANZLÍK, jan.hanzlik@mfdnes.cz
Když začátkem března tohoto roku koncertovala zpěvačka Björk v Šanghaji, stačilo, aby po zazpívání písně Declare Independence (Vyhlaste nezávislost) zvolala mocné: „Tibet! Tibet!“ A u čínských promotérů skončila. Ministerstvo kultury v Pekingu prohlásilo, že zpěvačka „porušila zákon a ublížila čínskému lidu“. Každopádně projevila odvahu. Nic vážnějšího se naštěstí nepřihodilo, a tak Björk může ve svém boji za lidská práva pokračovat.
Ostatně není jediná, kdo nahlas říká, co si o čínském režimu a okupaci Tibetu myslí. Vždyť celebrit, které se chtějí přátelit s dalajlamou, je plný seznam: Uma Thurmanová, Goldie Hawnová, Steven Spielberg, Oliver Stone, Annie Lennoxová či Peter Gabriel, ale nejen herci, zpěváci, režiséři...
Proč se tak zaměřují právě na Tibet? Chce-li se někdo stát aktivistou, který podporuje boj za práva utlačovaných národů, může si přece vybrat. Nabídka je i na prahu 21. století pestrá: Kuba, Bělorusko, Barma, Súdán.
„Mnoho lidí se k Tibetu obrací, protože ho vnímají jako svatou zemi a dalajlamu jako bytost, která se vymyká běžnému chápání. K tomu přidejte násilnické Číňany a utlačované Tibeťany. Zlo a dobro jsou jasně rozděleny, to musí lidi zákonitě přitahovat,“ říká Lubomír Sklenka, který se podpoře Tibetu věnuje už dvacet let. Zakládal v Česku nejvýznamnější protibetské organizace (Přátelé Tibetu, Lungta) a s dalajlamou se několikrát osobně setkal. „Často ale k Tibetu přistupují emocionálně, bez informací.“ Možná to platí i o již zmíněné zpěvačce. Pikantní totiž je, že při únorovém koncertu v Japonsku věnovala tutéž píseň pro změnu obyvatelům Kosova.
Sedm let v Hollywoodu Světový zájem o Tibet prudce vzrostl koncem 80. let a přetrval i v letech devadesátých, kdy vznikaly filmy jako Sedm let v Tibetu, Kundun, Malý Buddha. Kalifornským producentům se logicky líbil až kýčovitý příběh malé země, prodchnuté nenásilným náboženstvím, zmírající pod okovanou botou komunistických uzurpátorů. Takový příběh nemá chybu, pokud je navíc pravdivý, což ten tibetský skutečně je. Když však přišlo září 2001 a útoky na New York, roli zlých Číňanů převzali krvežízniví Arabové. Tehdy se i Tibet dostal na druhou kolej.
Hollywoodizace tibetského problému měla dvojí účinek. Na jedné straně přitáhla k tematice veliké množství lidí, na straně druhé přispěla k další mytizaci Tibetu, jako země, kde království Boží na zemi pošlapávají vyslanci satana. Zahraniční odborníci začali o Tibeťanech mluvit jako o „prisoners of Shangrila“, vězních Šangrilá, tedy bájné země, jakéhosi Eldoráda duchovního bohatství.
„Západní technokratická společnost, kde chybí duchovní rozměr, si prostě dobíjí tento deficit tím, že si vytváří mýty o ideálním světě, kde lidé žijí v harmonii,“ říká Sklenka. „Druhá věc je obrovská popularita dalajlamy, který je dnes jedním ze světových hrdinů, kladnou postavou bez záporů. Tibet je tak často vnímán jako reprezentant národů, které jsou utlačovány. Ať už v rámci Číny nebo celého světa.“ Dalajlama rozdíly nedělá „Dalajlama je úžasný člověk, který dokáže s prezidentem Spojených států i s bezdomovcem na ulici mluvit na stejné úrovni. Vůbec nerozlišuje. Ke každému je laskavý a o velmi sofistikovaných věcech mluví jednoduše, aniž by zjednodušoval. Dokáže tak oslovit hodně lidí,“ přibližuje Sklenka setkání s osobu tibetského duchovního vůdce.
Právě setkání s nejvyšším duchovním vůdcem bývá výrazným podnětem směrujícím světové celebrity na protibetskou cestu. Ale některým stačí jen to, že být protibetský je jednoduše populární.
Asi nejznámějším reprezentantem amerických buddhistů je herec Richard Gere. Jeho však nelze podezřívat z podléhání módním trendům. Už v roce 1993 totiž na oscarové ceremonii obhajoval práva Tibeťanů tak vášnivě, že ho organizátoři slavnostního večera nikdy znovu nepozvali. Velkým propagátorem Tibetu je i Harrison Ford, který kupříkladu namluvil komentář k životopisu Jeho Svatosti Dalai Lama Renaissance. Fordův přítel, režisér Steven Spielberg, zase demonstrativně rezignoval na své místo ve skupině umělců, která měla na starosti organizaci slavnostního zahájení pekingské olympiády. Vadí mu čínská zbrojní a materiální podpora súdánské vládě, která se ze všech sil snaží povraždit co největší množství Súdánců.
Svůj názor rázně projevuje i herečka Uma Thurmanová. Dcera buddhistického učence Spielbergův krok jednoznačně přivítala: „Sláva Stevenovi! Kéž by byl seznam lidí, jako je on, delší. Jakkoli je v Číně řada věcí dobrých, stav lidských práv v této zemi je otřesný,“ řekla hollywoodská hvězda novinářům v polovině února. Svou podporou se netají ani Adam Yauch ze skupiny Beastie Boys, jehož Milaräpova nadace, pojmenovaná po tibetském básníku a mystikovi z 11. století, organizuje dobročinné akce ve prospěch Tibeťanů.
V českých podmínkách je odpůrcem čínské okupace třeba současný předseda Strany zelených Martin Bursík. Také on se může pochlubit společnou fotografií s dalajlamou. V Tibetu byl už koncem 80. let a Lubomír Sklenka si ho vybavuje jako „bezejmenného politika z pražské radnice, který chodil na naše akce a celou dobu věci sledoval“.
Kdo vyhraje olympiádu?
Nechávat všechno na aktivitě velmocenských politiků, případně hvězd showbyznysu by od obyčejných smrtelníků byla zbabělost. „Každý může přispět,“ je přesvědčen Lubomír Sklenka.
„Problém Tibetu může vyřešit jen Čína a Tibet. Nemůže ho vyřešit Západ, potažmo světové společenství, ale může pomáhat na dvou rovinách. Zaprvé při řešení konkrétních problémů, nejčastěji jsou to kampaně za propuštění osob. Když se zalarmují stovky organizací na podporu Tibetu, Čína to slyší. Zadruhé je třeba tlačit na to, aby si Číňané a Tibeťané sedli k jednomu stolu. Ale zbytek je na nich. Navíc tlačit Čínu do pozice, v níž svět rozhoduje, co se bude dít na jejím území, je kontraproduktivní, to Číňané nikdy nepřipustí. Osobně proto nejsem zastáncem protičínských akcí, ale akcí protibetských.“
Blížící se olympijské hry v Pekingu samozřejmě vracejí Tibet na titulní strany světového tisku. Jaké budou mít vliv na tibetskou otázku, však není zdaleka jasné.
„Může nastat několik situací,“ míní Sklenka. „Olympiáda nemusí nic ovlivnit a nic se nestane. Druhá: Číňané se budou držet a po olympiádě to Tibeťanům všechno sečtou, nebo si Číňané uvědomí, že čekání na dalajlamovu smrt je cesta do pekel a že jediná smysluplná cesta je jednání.“
Co se dá očekávat s jistotou, je vzestup činnosti západních aktivistů a také čekání na reakce sportovců, kteří se her v totalitní zemi zúčastní. „Jako účastník bych se v přestávkách mezi tréninkem alespoň rámcově snažil zjistit, o co se v Tibetu jedná. A kdybych vyhrál medaili, na stupních vítězů bych ji veřejně věnoval Tibeťanům,“ vžívá se do role atleta Jaromír Štětina.
Škoda, že už to senátorovi tolik neběhá.
Magie Tibetu Někteří lidé se k Tibetu obracejí s romantickou představou, vnímají ho jako svatou zemi
Foto popis| SAMOSTATNOST Björk podporuje nezávislost Grónska, Kosova i Tibetu
Foto popis| HLAS Harrison Ford namluvil dokumentární film o dalajlamovi
Foto popis| NESTOR Roku 1978 byl Richard Gere v Nepálu, buddhismus ho oslovil
Foto popis| PACIFISTA Režisér Steven Spielberg nechce, aby Čína prodávala zbraně
Foto popis| DĚDIČKA Otec Umy Thurman učí o buddhismu, Tibet podporují oba
Foto popis| MECENÁŠ Adam Yauch založil na pomoc Tibeťanům vlastní nadaci
O autorovi| JAN HANZLÍK, jan.hanzlik@mfdnes.cz
