Právo | 30.3.2010 | rubrika: Publicistika | strana: 6 |
Války v Čečensku skončily, ale přelily se do Dagestánu, Ingušska, Ruska, a hlavně do Moskvy, kde bylo od roku 1999 na 600 obětí terorismu, z toho čtyři desítky včera v metru.
K včerejším atentátům dvou sebevražedkyň se hlásí „čečenští separatisté“. Ti se zaštiťují protiruským „odbojem“ a islámem. Cením si natolik křesťanství, judaismu i islámu, že vím, že dobrými muslimy teroristé nejsou. Víra sama zločin neplodí.
Česká společnost odsuzuje terorismus, tedy politicky motivované násilí, snad ještě rozhodněji než staré násilí „třídní“ a než dnešní rasistické a náboženské. Aspoň po 11. září 2001, kdy teror postihl USA. Odmítala také, i když méně, teror státní ��" v roce 1999 bombardování Jugoslávie, pak mučení na Guantánamu, Saakašviliho zločiny v Jižní Osetii v srpnu 2008 a vojenský vpád Izraele do Gazy v prosinci 2008.
Od 90. let tu je ale jedno prostředí, hlásí se k pravici. Vymezuje se vůči komunismu a levici, i vůči Mečiarově Slovensku, Putinovu Rusku. Zaštiťuje se Václavem Havlem a sdílí s ním jeho nedůvěru až odpor vůči Rusku.
Dlouhé měsíce byli Jaromír Štětina a Petra Procházková snad jediní západní novináři v Čečensku, tedy na místě konfliktu, se znalostí jazyka i poměrů. Nebyli podle mne nestranní, stranili protiruské straně. Senátor Štětina na tom založil svou antikomunistickou kariéru.
Tyto postoje lze jen obtížně úplně zavrhnout, v něčem jsou totiž pravdivé. Ale i sebemenší tolerance terorismu je nepřípustná. Jan Černý z ČSSD, ředitel Masarykovy demokratické akademie a koordinátor činnosti křesťansko-sociální platformy, píše, že havlovská inteligence a studentstvo vnášejí do veřejného života „především své, narcistně založené iluze, sebeidentifikaci s dobrem a slušností, potřebu jednoznačného, mravně závadného nepřítele, popřípadě pokračování studené války“.
Napsal ale i to, že „havlovská inteligence v sobě zároveň stále schraňuje velký díl pozitivního, stále ještě nerealizovaného potenciálu listopadové revoluce“. A že máme „připustit, že to, co máme, je naším vlastním výtvorem“.
Začít lze přehodnocením omluv a tolerance, jichž se tu v zájmu boje proti Rusku a komunismu dostávalo, byť nepřímo, i teroristům. Ruská společnost si naši solidaritu zasluhuje.
Foto popis|
