Haló noviny
POZNAMENÁVÁME
Před třemi týdny rozvířil »klidovou českou hladinu« případ jakéhosi Timura Borchašviliho. Senátor Jaromír Štětina, velký obhájce lidských práv, mu, ač Borchašvili měl být vykázán z České republiky, poskytl úkryt. Jak jinak, v rámci ochrany lidských práv. To senátora Štětinu ctí. Jak jeho kauza nakonec dopadla, nevím. Sdělovací prostředky brzy ztratily o onoho Borchašviliho zájem. Propagaci Štětinovi však udělaly. A zřejmě o to právě šlo. O pana Borchašviliho zřejmě nikoli.
Sice ministr vnitra Martin Pecina potvrdil, že »pan senátor přece dobře ví, co je nutné udělat, abychom pobyt tohoto člověka prodloužili«, tedy aby ho nemusely státní orgány vyhostit, ale Jaromír Štětina této možnosti nevyužil. Proč asi?
Kdo je to vlastně Timur Borchašvili, jehož nám tak důkladně představila v Lidových novinách Štětinova novinářská kolegyně Petra Procházková? Bylo mu šestnáct, píše Procházková, když se připojil k čečenským protiruským ozbrojencům Aslana Maschadova. Bylo mu devatenáct, kdy se prý seznámil s italským novinářem Antoniem Russem. Mimochodem nebyl v těch letech tým Štětina - Procházková pod krytím nadace Člověka v tísni v Čečensku také? Právě Borchašvili měl Russovi umožnit setkávání s Maschadovem. Poté Russo odejel do Gruzie, kde ho osmdesát kilometrů od Tbilisi, tedy nikoli ve sféře ruského vlivu, kdosi hrůzně zavraždil. Důvod? Prý Russo, a tudíž zřejmě i Borchašvili, měl důkazy o použití zakázaných chemických látek při »invazi Rusů do Gruzie« či disponoval s informací o gruzínském původu samotného premiéra Putina. Pokud by to či ono byla pravda, pak nevím, proč to někdo už dávno neroznesl po světě a čeká se na nějakého Borchašviliho.
Připadá vám to všechno jako z amerického katastrofického či špionážního filmu? Proč ne? Skuteční bojovníci za lidská práva to přece vůbec nemají jednoduché. Borchašvili poté žil v Čečensku ve stálém stresu. Zadrží ho nová NKVD, nebo nezadrží? Zavraždí ho jejich komando, nebo ne? Věděl, že zcela jistě po něm jdou, a proto v roce 2007 na pas svého bratra a také na jeho vízum přiletěl do České republiky. Tady měl přece své přátele. Že by mezi nimi byli i senátor Štětina a novinářka Procházková? Proč ne? Jaké služby pro ně kdysi tam v podhůří Kavkazu Borchašvili zabezpečoval? Podobné jako pro Russa?
Že by se jinak tak najednou postavili za jednoho bezvýznamného utečence, i když mu vytvořili docela zajímavý životní příběh, se mi moc nezdá. Zvláště když zmíněný Borchašvili chtěl od nás tajně přejít hranice do Rakouska a nevyšlo mu to. Cizinecká policie chtě nechtě musela zakročit. I proto zřejmě nedostal u nás azyl a měl opustit zemi.
Byl tady ale senátor Štětina a nabídl mu pomoc. Petra Procházková dokonce vytvořila příběh. Tady bychom mohli končit. Policie sice nevěděla, kde Borchašviliho hledat, ale Lidové noviny a Česká televize na tom byly jinak. ČT dokonce za přítomnosti Jaromíra Štětiny s ním natočila rozhovor. Co na tom, že byly porušeny české zákony? Pan Štětina může přece leccos. I létat do Sovětského svazu - tedy před Listopadem - bez pasu, Borchašvili zase k nám na cizí pas a vízum. A hlavně, co na tom všem záleží, když jde přece o lidská práva a ta jsou nad boží zákon. Tedy ta štětinovská.
A propos: Jak vlastně dopadl onen Čečenec? Že by už dostal český azyl? To víte, každého je třeba chránit před ruskými zvláštními službami, zvláště ty, kteří se dokonce se zbraní v ruce angažovali v boji za skutečnou demokracii a svobodu.
Foto popis|
