Haló noviny | rubrika: Z domova | strana: 3
PRAHA - Dočasná senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM už dokončila návrh správní žaloby, která má pozastavit činnost této politické strany. Komise doporučuje vládě, aby podala u Nejvyššího správního soudu (NSS) žalobu na KSČM.
Předseda komise senátor Jaromír Štětina v této souvislosti také požádal premiéra Petra Nečase (ODS) o přijetí. »Chtěl bych mu tento závažný dokument předat osobně,« uvedl.
Stínový ministr spravedlnosti a místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič je přesvědčen, že jde o otázku politickou nikoliv o otázku posuzování činnosti KSČM z hlediska právního řádu. »KSČM respektuje právní řád České republiky,
pohybuje se zcela v souladu s tímto právním řádem, a to jak z hlediska programu, tak i z hlediska
faktické činnosti. Návrh komise je věcí politickou, je projevem pravicového
extremismu a antikomunismu,« řekl našemu listu. Grospič je přesvědčen, že i kdyby vláda tuto žádost postoupila NSS a došlo by k posuzování činnosti KSČM, tak při objektivním rozhodování musí soud každý takovýto návrh zamítnout. Nejde o první pokus komise přimět vládu k tomu, aby předložila návrh na pozastavení činnosti KSČM. Její žádost však k NSS nepostoupila vláda Mirka Topolánka (ODS) a následně ani vláda Jana Fischera. Tehdejší ministr vnitra Martin Pecina návrh Senátu z jednání vlády stáhl. Jednalo by se podle něj o velmi výrazný zásah do lidských práv občanů.
Skupina senátorů chce touto cestou přimět KSČM, aby se zřekla komunistické ideologie a metod a změnila název strany. Komunistická strana by se měla vzdát marxistickoleninského násilí jako prostředku k dosažení svých politických cílů, uvedl Štětina. »Ve všech našich materiálech je psáno, že odmítáme násilí jako prostředek jednání nebo řešení problémů jak ve světě tak i doma. Je tam také psáno, že ctíme rovnost všech forem vlastnictví a podnikání a řada dalších věcí, které senátoři účelově nevidí,« řekl dříve našemu listu předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Pokud by vláda žalobu podala a soud by jí vyhověl, KSČM by se podle Štětiny nemohla do odstranění nedostatků účastnit voleb. Její poslanci a senátoři by ale pracovali jako zvolení zástupci dál.
Předseda komise senátor Jaromír Štětina v této souvislosti také požádal premiéra Petra Nečase (ODS) o přijetí. »Chtěl bych mu tento závažný dokument předat osobně,« uvedl.
Stínový ministr spravedlnosti a místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič je přesvědčen, že jde o otázku politickou nikoliv o otázku posuzování činnosti KSČM z hlediska právního řádu. »KSČM respektuje právní řád České republiky,
pohybuje se zcela v souladu s tímto právním řádem, a to jak z hlediska programu, tak i z hlediska
faktické činnosti. Návrh komise je věcí politickou, je projevem pravicového
extremismu a antikomunismu,« řekl našemu listu. Grospič je přesvědčen, že i kdyby vláda tuto žádost postoupila NSS a došlo by k posuzování činnosti KSČM, tak při objektivním rozhodování musí soud každý takovýto návrh zamítnout. Nejde o první pokus komise přimět vládu k tomu, aby předložila návrh na pozastavení činnosti KSČM. Její žádost však k NSS nepostoupila vláda Mirka Topolánka (ODS) a následně ani vláda Jana Fischera. Tehdejší ministr vnitra Martin Pecina návrh Senátu z jednání vlády stáhl. Jednalo by se podle něj o velmi výrazný zásah do lidských práv občanů.
Skupina senátorů chce touto cestou přimět KSČM, aby se zřekla komunistické ideologie a metod a změnila název strany. Komunistická strana by se měla vzdát marxistickoleninského násilí jako prostředku k dosažení svých politických cílů, uvedl Štětina. »Ve všech našich materiálech je psáno, že odmítáme násilí jako prostředek jednání nebo řešení problémů jak ve světě tak i doma. Je tam také psáno, že ctíme rovnost všech forem vlastnictví a podnikání a řada dalších věcí, které senátoři účelově nevidí,« řekl dříve našemu listu předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Pokud by vláda žalobu podala a soud by jí vyhověl, KSČM by se podle Štětiny nemohla do odstranění nedostatků účastnit voleb. Její poslanci a senátoři by ale pracovali jako zvolení zástupci dál.
