Haló noviny | rubrika: Z domova | strana: 2
PRAHA – Senát včera vyzval Radu Ústavu pro studium totalitních režimů k zadání nezávislé právní analýzy, zda nový ředitel Jiří Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti, což je předmětem sporu. Rada by také měla podle Senátu dbát na důsledné naplňování zákonem stanovených úkolů ústavu včetně zpřístupňování dokumentů z období minulého režimu.
Usnesení navržené předsedou klubu senátorů ODS Tomášem Julínkem podpořilo 37 z 51 přítomných senátorů (z ODS, klubu TOP 09 a Starostové a Vladimír Dryml z ČSSD). Podle čtyř ze sedmi členů rady, kteří Pernese zvolili, nový ředitel splnil všechny zákonné předpoklady a podmínky výběrového řízení.
Komunistickému senátorovi Vlastimilu Balínovi se nepodařilo prosadit, aby se usnesení Senátu omezilo jen na úvodní část, podle níž je řešení situace v ústavu po zpochybňování regulérnosti volby nového ředitele plně v kompetenci rady ústavu. Proto označil obě výzvy za nadbytečné a irelevantní. »Neštěstím bylo, že od počátku,
kdy se chystal původně Ústav paměti národa, byla snaha vytvořit nikoli vědecké, badatelské i archivní pracoviště, ale jakýsi nestandardní státní
orgán, který by v sobě zahrnoval hned několik složek orgánů činných v trestním řízení,« konstatoval Balín. Připomněl, že před vznikem instituce varoval před jejím naprosto bezprecedentním zpolitizováním, před vznikem pracoviště, jemuž jeho prosazovatelé dávali do vínku podobu podavatele trestního oznámení, vyšetřovatele, žalobce, státního zástupce, soudce a nakonec snad i vykonavatele rozsudku, »když nechci říci přímo kata,« uvedl. Poukázal rovněž na to, že nebyly vyslyšeny připomínky a výhrady odborníků-historiků či archivářů, což se nyní ukazuje jako chyba.
Senátor KSČM apeloval na senátory, aby respektovali rozhodnutí Rady ÚSTR ohledně obsazení funkce ředitele ústavu a vytvořili tím podmínky pro naplnění smyslu preambule zákona - »Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.« Uvedl, že se v diskusi o zrodu ústavu ztotožnil s názorem senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD), že paměť StB není snad pamětí našeho národa, ale jen velmi nešťastnou epizodou v jeho životě. »Vyslovil jsem obavu, abychom jen tak náhodou fungováním ústavu nepostavili zmíněné složce předlistopadového období jakýsi nechtěný pomník,« řekl komunistický senátor. Toho se chytli mnozí pravicoví senátoři včetně Jaromíra Štětiny (zvolen za SZ) a názor kritizovali a rozebírali.
Předsedkyně Rady ÚSTR Naděžda Kavalírová senátorům sdělila, že rada byla u vítězného kandidáta několikrát uvedena v omyl. Nevěděla například, že studoval VUML (Večerní univerzitu marxismu leninismu).
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) seznámil se stanoviskem členů rady ústavu Petrušky Šustrové, Jana Zahradníčka, Petra Fialy a Michala Stehlíka, kteří ho o to požádali. Výběrové řízení na ředitele ÚSTR proběhlo podle nich standardně a transparentně. Navíc je procesně garantovala advokátní kancelář. Z výběrového řízení vzešli dva kandidáti se stejným počtem hlasů. »Hlasování o jmenování ředitele, které poté následovalo, proběhlo zcela v souladu s jednacím
řádem rady a ujišťujeme vás, že jsme se při svém rozhodování řídili vlastním svědomím a demokratickými principy a nepodléhali jsme žádným vnějším vlivům. Jeden ze dvou kandidátů, kteří vzešli z výběrového řízení, získal nadpoloviční
většinu hlasů (čtyři ze sedmi – pozn. red). Tento uchazeč splnil zákonné předpoklady pro výkon funkce ředitele ÚSTR a jeho jmenování a nástup do funkce byly plně v souladu s podmínkami
výběrového řízení i se zákonem,« uvádí se ve stanovisku.
Pithart poté konstatoval, že nikdo nezpochybnil bezúhonnost a neovlivnitelnosti žádného z členů rady, zvolené Senátem. »Byli jsme to my sami, kdo jsme stvořili zákon, sami jsme zformulovali
pravidla, podle kterých ústav funguje a my sami jsme měli poslední slovo při výběru a volbě jejího vedení,« dodal.
Jiří Dienstbier je přesvědčen o tom, že není na senátorech, aby se »jako ústřední výbor KSČ usnášeli, že nějaký ústav funguje dobře, nebo ho naopak kritizovali nebo napadali. To se vracíme ke starým praktikám, protože to není vůbec v naší kompetenci, to musí posoudit odborníci a ne abychom
tady podle různých politických orientací rozhodovali o tom, jestli ústav zasluhuje ocenění nebo nikoliv,« zdůraznil.
»Jakékoli výzvy adresované radě, výzvy k větší důslednosti či větší nezávislosti zpochybňují buď zákon nebo naši volbu nebo obojí, zpochybňují
vůli nezasahovat do jeho chodu v tom či onom směru podle momentálního rozložení politických
sil,« upozornil zase Pithart. O tom, zda analýza Pernesovy bezúhonnosti bude nezávislá, zapochyboval i Jiří Čunek (KDU-ČSL), neboť bude záležet na tom, kdo ji vypracuje. Julínek však popřel, že by výzva byla nějakým zásahem do pravomocí či kompetencí rady, kterou Senát volí.
