Haló noviny
Žasl jsem v českých a moravských koutech, kam mne nohy zavedly, nad proměnami pomníků hrdinům a padlým z první a druhé světové války; před výročím té druhé války se právě nacházíme.
V Čížově na Jihlavsku, krátce poté, kdy byla vesnice 9. května 1945 osvobozena vojáky Rudé armády, postavili vděční občané důstojný památník z mrákotínské žuly, ozdobili jej hvězdami, které měli rudoarmějci na svých lodičkách. Hvězdičky s kladivem a srpem, které nám dali unavení a šťastní vojáci, jsme jako kluci považovali za vzácnou trofej.
Na pomník rudoarmějcům osvoboditelům obyvatelé Čížova vepsali česky i rusky svá slova vděčnosti živým i padlým. Po 17. listopadu 1989 zdivočelí radní ta slova z kamene vybrousili, hvězdy odstranili a slova dávná nahradili slovy jinými: »Obětem světových válek obec Čížov«. Za posledních dvacet let jejich nová slova zcela vybledla, někdejší plot zkorodoval, zrezivělý zámek ze zdobené zahrádky upadl. Kocourkovští radní se v Čížově dodneška ani nečervenají… Stejně jako oni to udělali v obci Nová Hradečná, blízko Troubelic u Uničova.
Jinde se stalo zase dobrým zvykem, že na památníky rudoarmějcům, ale většinou však na pomníky padlých československých vojáků z 1. a 2. světové války, připevňují »modré ptačí vlády« obcí bronzové nebo plastové tabulky, věnované »obětem 3. odboje, zločinného komunismu«. Lze jmenovat například město ověnčené známým Hliníkem ��" Humpolec. Aby však nezůstali pozadu, odstranili pamětní desku ze zděného plotu, sdělující, že se tam v době nacistického protektorátu ukrývaly motáky Fučíkovy Reportáže psané na oprátce… Ve Světlé nad Sázavou, kromě mramorové desky obětem válek, umístili na budově své krásné radnice ještě jednu mramorovou desku s nápisem: »Těm, kteří se nesklonili před komunismem« ��" Světlá nad Sázavou 2004… Ptal jsem se kolemjdoucích, kdo a kolik bylo těch, co hlavu nesklonili? Dostávalo se mi nejasných a mlhavých odpovědi, většinou, že si to tam na popud senátora z leknutí - Jaromíra Štětiny ��" zavěsili po roce 2000 takoví, co mají hroudu másla na hlavě jako on…
Ale jsou i jiné, odlišné obce, vesnice, městyse i města ��" uchovávající dodneška památku padlých rudoarmějců, hrdinů válek, kde nevybrousili z památníků pěticípé hvězdy s kladivem a srpem z památníků ��" třebas v Lukách nad Jihlavou, v Polné, v Praze 1, na Loretánském náměstí, nebo kteří nepřejmenovali ze strachu před běsnícími korouhvičkami své ulice, které dodneška nesou například jméno Julia Fučíka… Zatímco v takové velké Jihlavě byli horlivci první, kdo jeho jméno zhanobili…
Foto autor| FOTO ��" autor
V Čížově na Jihlavsku, krátce poté, kdy byla vesnice 9. května 1945 osvobozena vojáky Rudé armády, postavili vděční občané důstojný památník z mrákotínské žuly, ozdobili jej hvězdami, které měli rudoarmějci na svých lodičkách. Hvězdičky s kladivem a srpem, které nám dali unavení a šťastní vojáci, jsme jako kluci považovali za vzácnou trofej.
Na pomník rudoarmějcům osvoboditelům obyvatelé Čížova vepsali česky i rusky svá slova vděčnosti živým i padlým. Po 17. listopadu 1989 zdivočelí radní ta slova z kamene vybrousili, hvězdy odstranili a slova dávná nahradili slovy jinými: »Obětem světových válek obec Čížov«. Za posledních dvacet let jejich nová slova zcela vybledla, někdejší plot zkorodoval, zrezivělý zámek ze zdobené zahrádky upadl. Kocourkovští radní se v Čížově dodneška ani nečervenají… Stejně jako oni to udělali v obci Nová Hradečná, blízko Troubelic u Uničova.
Jinde se stalo zase dobrým zvykem, že na památníky rudoarmějcům, ale většinou však na pomníky padlých československých vojáků z 1. a 2. světové války, připevňují »modré ptačí vlády« obcí bronzové nebo plastové tabulky, věnované »obětem 3. odboje, zločinného komunismu«. Lze jmenovat například město ověnčené známým Hliníkem ��" Humpolec. Aby však nezůstali pozadu, odstranili pamětní desku ze zděného plotu, sdělující, že se tam v době nacistického protektorátu ukrývaly motáky Fučíkovy Reportáže psané na oprátce… Ve Světlé nad Sázavou, kromě mramorové desky obětem válek, umístili na budově své krásné radnice ještě jednu mramorovou desku s nápisem: »Těm, kteří se nesklonili před komunismem« ��" Světlá nad Sázavou 2004… Ptal jsem se kolemjdoucích, kdo a kolik bylo těch, co hlavu nesklonili? Dostávalo se mi nejasných a mlhavých odpovědi, většinou, že si to tam na popud senátora z leknutí - Jaromíra Štětiny ��" zavěsili po roce 2000 takoví, co mají hroudu másla na hlavě jako on…
Ale jsou i jiné, odlišné obce, vesnice, městyse i města ��" uchovávající dodneška památku padlých rudoarmějců, hrdinů válek, kde nevybrousili z památníků pěticípé hvězdy s kladivem a srpem z památníků ��" třebas v Lukách nad Jihlavou, v Polné, v Praze 1, na Loretánském náměstí, nebo kteří nepřejmenovali ze strachu před běsnícími korouhvičkami své ulice, které dodneška nesou například jméno Julia Fučíka… Zatímco v takové velké Jihlavě byli horlivci první, kdo jeho jméno zhanobili…
Foto autor| FOTO ��" autor
