Zpravodajství ČTK | rubrika: Parlament, státní spr. - Praha, Středoč. kraj, ČR
Praha 23. dubna (ČTK) - Senát přes nesouhlas levice a lidovců vyzval radu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) k zadání nezávislé právní analýzy, zda nový ředitel ústavu Jiří Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti. Rada by také měla podle Senátu dbát na důsledné naplňování zákonem stanovených úkolů ústavu včetně zpřístupňování dokumentů z období komunismu.
Důvodem byla obava ze snahy změnit ÚSTR v pouhý další historický ústav a pozastavit zpřístupňování dokumentů, stejně jako skutečnost, že Pernes při výběrovém řízení neuvedl některé okolnosti svého života v době komunismu, například studium Večerní univerzity marxismu-leninismu (VUML), a nesplnil podmínku znalosti angličtiny. Podle čtyř ze sedmi členů rady, kteří Pernese zvolili, nicméně nový ředitel splnil všechny zákonné předpoklady a podmínky výběrového řízení.
Usnesení navržené předsedou senátorů ODS Tomášem Julínkem a Jaromírem Štětinou (za TOP 09) podpořilo 37 z 51 přítomných senátorů, tedy zástupci občanských demokratů, Klubu TOP 09 a Starostové a sociální demokrat Vladimír Dryml.
Komunistický senátor Vlastimil Balín neúspěšně navrhoval, aby se usnesení Senátu omezilo jen na úvodní část, podle níž je řešení situace v ÚSTR po zpochybňování regulérnosti volby nového ředitele plně v kompetenci rady ústavu. Kvůli tomu označil obě výzvy za "nadbytečné a irelevantní".
"Jakékoli výzvy adresované radě, výzvy k větší důslednosti či větší nezávislosti zpochybňují buď zákon nebo naši volbu nebo obojí, zpochybňují vůli nezasahovat do jeho chodu v tom či onom směru podle momentálního rozložení politických sil," uvedl místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Podle něj Senát nemá nad ústavem žádný dozor a s nezávislostí ÚSTR "se nesmí pohnout ani o milimetr".
Julínek ale popřel, že by výzva byla nějakým zásahem do pravomocí či kompetencí rady, kterou Senát volí, nebo politizací věci. Ústav by podle něj neměl dovolit žádnou tlustou čáru za minulostí a měl by umožnit, aby i další generace věděly, že komunismus i ostatní totalitní režimy jsou zločinné systémy. Julínek připomněl, že ústav ze zákona "zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a o formách pronásledování i odporu, a převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby".
Senát rovněž ocenil činnost ÚSTR za první dva roky jeho existence, přičemž podle původního a Balínem podporovaného návrhu měl ocenit jeho dosavadní činnost. Důvodem byla poznámka bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, který usnesení označil za "jalové" vzhledem k tomu, že dosavadní činnost ústavu zahrnuje i výběr nového ředitele. Čunek také zapochyboval o tom, že analýza Pernesovy bezúhonnosti bude nezávislá, neboť bude záležet na tom, kdo ji vypracuje. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg proto věří, že se rada alespoň v tomto dokáže shodnout na nějaké renomované instituci.
Martin Horák pba
Důvodem byla obava ze snahy změnit ÚSTR v pouhý další historický ústav a pozastavit zpřístupňování dokumentů, stejně jako skutečnost, že Pernes při výběrovém řízení neuvedl některé okolnosti svého života v době komunismu, například studium Večerní univerzity marxismu-leninismu (VUML), a nesplnil podmínku znalosti angličtiny. Podle čtyř ze sedmi členů rady, kteří Pernese zvolili, nicméně nový ředitel splnil všechny zákonné předpoklady a podmínky výběrového řízení.
Usnesení navržené předsedou senátorů ODS Tomášem Julínkem a Jaromírem Štětinou (za TOP 09) podpořilo 37 z 51 přítomných senátorů, tedy zástupci občanských demokratů, Klubu TOP 09 a Starostové a sociální demokrat Vladimír Dryml.
Komunistický senátor Vlastimil Balín neúspěšně navrhoval, aby se usnesení Senátu omezilo jen na úvodní část, podle níž je řešení situace v ÚSTR po zpochybňování regulérnosti volby nového ředitele plně v kompetenci rady ústavu. Kvůli tomu označil obě výzvy za "nadbytečné a irelevantní".
"Jakékoli výzvy adresované radě, výzvy k větší důslednosti či větší nezávislosti zpochybňují buď zákon nebo naši volbu nebo obojí, zpochybňují vůli nezasahovat do jeho chodu v tom či onom směru podle momentálního rozložení politických sil," uvedl místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Podle něj Senát nemá nad ústavem žádný dozor a s nezávislostí ÚSTR "se nesmí pohnout ani o milimetr".
Julínek ale popřel, že by výzva byla nějakým zásahem do pravomocí či kompetencí rady, kterou Senát volí, nebo politizací věci. Ústav by podle něj neměl dovolit žádnou tlustou čáru za minulostí a měl by umožnit, aby i další generace věděly, že komunismus i ostatní totalitní režimy jsou zločinné systémy. Julínek připomněl, že ústav ze zákona "zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a o formách pronásledování i odporu, a převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby".
Senát rovněž ocenil činnost ÚSTR za první dva roky jeho existence, přičemž podle původního a Balínem podporovaného návrhu měl ocenit jeho dosavadní činnost. Důvodem byla poznámka bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, který usnesení označil za "jalové" vzhledem k tomu, že dosavadní činnost ústavu zahrnuje i výběr nového ředitele. Čunek také zapochyboval o tom, že analýza Pernesovy bezúhonnosti bude nezávislá, neboť bude záležet na tom, kdo ji vypracuje. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg proto věří, že se rada alespoň v tomto dokáže shodnout na nějaké renomované instituci.
Martin Horák pba
