Mladá fronta DNES | rubrika: Názory | strana: 10
Diář Martina Komárka
Přešlap
Provokativní umělecká skupina Guma Guar chtěla asi vystoupit ze stínu slavnějších Ztohoven. Uspořádala výstavu, kde vyvěsila komunistické obrázky a hesla v původní nahotě padesátých let.
Jedna studentka mého semináře o tom napsala: „Chudáčci pořadatelé výstavy, která pouze ,reaguje na nedemokratický zákaz Komunistického svazu mládeže‘, byli podle aktuálně. cz ,v šoku‘, když na výstavu 1. května odpoledne vběhli řádní občané této země, kteří se už na něco takového nemohli dívat, a celý prostor vysprejovali černou barvou.“
Nechtěla se pak smířit s mou kritikou, podle níž by komentátor neměl schvalovat násilí, byť vedené ušlechtilým úmyslem. Komunistická hesla ji natolik pobouřila a naštvala, že násilný útok proti nim považovala za zákonnou obranu. Propagace hnutí potlačujících lidská práva je přece zakázána.
V sobotu na sjezdu KSČM rozvinul jeden z členů zakázaného Komunistického svazu mládeže zakázaný prapor téhož a daroval jej provokativně předsedovi Filipovi. Tento komunista, jinak „řádný člověk“, a dokonce řádný místopředseda řádné Sněmovny, také špatně skrýval pobouření nad tou provokací. Nezbývalo mu než prapor přijmout.
Zároveň však zdůraznil, že komunisté svou radikální omladinu obhajují výhradně právní cestou.
Z druhé strany: aktivistka židovského spolku, velmi úctyhodná dáma, mi nabízela k podpisu petici. Stát se v ní vyzýval, aby zakročil proti nebezpečně se vzmáhajícímu fašismu. Nechápala můj postoj, když jsem jí vysvětloval, že občasné pochůzky několika desítek holohlavců za nijak nebezpečné nepovažuji. A úřady podle mého proti nim zasahují až nepřiměřeně tvrdě.
Ministerstvo vnitra postupovalo formálně správně, když zrušilo Komunistický svaz mládeže. Mlaďoši se odmítli vzdát kusu stanov. Podle něj chtějí bojovat za úplné odstranění soukromého vlastnictví. Na papíře. Ve skutečnosti, pokud vím, neukradli ani akcie, ani rohlíky v samoobsluze. Sprejeři se naopak zachovali na výstavě Guma Guaru komunisticky: zničili soukromé vlastnictví, které se jim nelíbilo. Zaštiťovali to ušlechtilým úmyslem. Má studentka na to skočila.
Komunistická hesla jsou vskutku ohyzdná. Zrušení soukromého vlastnictví je hloupost.
To však neznamená, že máme začerňovat hvězdy a zakazovat spolky rudých blouznivců.
Hajlující zakuklenci dokazují správnost slov punkerových, který popisuje v jedné písní nácka těmito slovy: „Má rozumu poskrovnu, skoro prázdnou mozkovnu.“ Jejich skrytý i otevřený rasismus je slizký. To však neznamená, že kdykoliv se sejdou, máme pořádat policejní manévry a každého, kdo má vytetovanou na zadku osmnáctku (symbol Hitlerových iniciál), máme zavírat.
Senátoři Mejstřík a Štětina si udělali z honu za zákazem komunistů živnost. Jejich kolegové politici ve Sněmovně si s rozšafným, ale i práskaným strejdou Filipem tykají a chodí na lacinou kávu. Jsme přece mezi řádnými lidmi.
Strach i pobouření nad komunistickými a fašistickými hesly je pochopitelný. Konkrétní zmetci ve jménu těchto hesel napáchali v této zemi ničemnosti a křivdy, na které by se nemělo zapomínat.
Zakazovat však tato hesla a znaky v docela jiné době je nesmysl.
Nejen proto, že je používají zejména postpuberťáci, kteří se prostě chtějí odlišit od konzumního okolí. Pokud se opravdu ještě bojíme komunismu a fašismu, měli bychom si uvědomit, kde se nikdy ani drápkem neuchytily: ano, v Británii a v Americe, kde panuje neomezená svoboda projevu.
Foto popis|
