Kolínský deník | rubrika: Kolínsko/u nás doma | strana: 8
Napsali jste
Nový svazek tématické řady edice Velké dějiny zemí Koruny české přichází na pulty v období počínajícího léta, které pro většinu z nás znamená dobu dovolených spojenou s cestováním do blízkých i vzdálených zemí a pro (nejen) cestovatele se může stát inspirací.
Autor publikace Michael Borovička se pokusil shrnout dějiny českého cestovatelství v širokém kontextu. Publikace je koncipována časově chronologicky, je zde projevena snaha představit čtenáři veškeré cestovatelské osobnosti, které byly spjaty svým původem s českými zeměmi, ať byl jejich mateřský jazyk jakýkoli.
Cestu časem a prostorem zahájí čtenář v raném středověku, kdy se z hlubin pramenů vynoří Oldřich z Pordenone, první známý cestovatel s českými kořeny. V první části publikace je nahlédnuto do společenství šlechty, duchovenstva, měšťanů, ale též lidí spjatých z různými profesemi, kteří cestovali za obživou - lékařů, sklářů i řemeslníků. Je zde pojednáno o cestách na všechna území, kterých tehdy bylo možno dosáhnout.
Velký prostor je věnován diplomatickým aktivitám poselstev krále Jiřího z Poděbrad do zemí západní Evropy i misím habsburských panovníků do Orientu na dvory tureckého sultána a perského šáha.
Kapitoly věnované kavalírským cestám aristokratů v období předbělohorském, i v 17. století, působí díky velkému množství dochovaných pramenů celistvým dojmem, proto překvapí několik nedůsledností: není zde zmíněn rukopis s názvem Die Niederlandische Reiss (Nizozemská cesta), jež nechal napsat Petr Vok z Rožmberka na paměť své návštěvy několika evropských zemí. Též není zmíněno putování Karla st. ze Žerotína, který studoval jako jeden z mála českých šlechticů ve Francii na univerzitě v Orleansu a účastnil se válečných operací na evropských bojištích. Rodištěm Humprechta Jana Černína z Chudenic byl Choustník na Táborsku a nikoli Choustnice. Škoda, že autor pominul cesty výtvarných umělců. Malíři Jan Kupecký a rodák z Ústí nad Labem Anton Rafael Mengs, činný na dvoře španělského krále, navštívili velkou část Evropy, rytec Václav Hollar dokonce sever Afriky.
Druhá část knihy popisuje velmi podrobně cestovatelství ve znamení kříže. Zakládání misií na všech kontinentech organizované katolickými církevními řády jezuitů a františkánů, ale je zde též publikováno mnoho informací o protestantských misiích, zejména na území dnešních USA. Velmi zajímavá je stať o Karlu Slavíčkovi, který působil jako první misionář českého původu na dvoře čínského císaře.
Přesto, že tato část publikace patří k nejvíce zdařilým, chybí zde podrobnější informace o Jakubu Kresovi, profesorovi na univerzitě v Cádizu, jednomu z nejvýznamnějších matematiků období baroka, autora moderních logaritmických tabulek. Hrdiny třetí části knihy jsou cestovatelé, kteří svými cestami a objevy pomáhali utvářet moderní českou společnost. Defilují zde osobnosti Emilem Holubem, Enrique Stanko Vrázem či Aloisem Musilem počínaje a dobrodruhy typu Jana Welzla, Čeňka Paclta a generála perské armády Augusta Karla Kříže, konče.
I zde je publikováno mnoho zajímavých poznatků, včetně sporů mezi některými cestovateli a zajímavé jsou rovněž pasáže o námořních výpravách, které byly uskutečněny pod rakouskou vlajkou do polárních oblastí expedicemi mezi jejími členy bylo značné procento těch, kteří pocházeli z Čech a Moravy.
Bohužel není zde podrobněji popsána cesta Maxmiliána Habsburského do Mexika, jíž se zúčastnil dr. František Kaska, významný přírodovědec a etnograf, který sbírkami obohatil česká muzea a zanechal o celé cestě zajímavou literární pozůstalost. Čtvrtá část knihy zavede čtenáře do období počátku samostatného Československa, kdy začalo cestovatelství nabývat jiných rozměrů, sloužilo též k propagaci nově vzniklého státu a jeho výrobků. Podrobně jsou zde popsány cesty Františka Alexandra Elstnera či cestovatelské dvojice HanzelkaZikmund. l Ladislav Mikeš Pařízek učinil poslední klasický objev 20. století. Stanul jako první u nových pramenů řeky Nigeru.
Závěrečná stať je věnována cestovatelům specifických kategorií jako byli mořeplavci Richard Konkolski a Rudolf Krautschneider či novináři Pavla Jazairiová a Jaromír Štětina. Závěrem lze říci, že knižní trh obohatila výjimečná publikace. Autorovi se podařilo z hlubin zapomnění vyprostit mnoho jmen. Hodnotu knihy zvyšují kvalitní fotografie a mapové přílohy. Při její četbě si nelze neuvědomit fakt, že naši cestovatelé zanechali stopu na všech kontinentech zeměkoule.
Region| Střední Čechy
Publikováno| Kolínský deník; Kolínsko/u nás doma; 08
Publikováno| Nymburský deník; Nymbursko/u nás doma; 08
ID| 71e5e12c-e40b-42fc-b122-05bc886f0d2f
Nový svazek tématické řady edice Velké dějiny zemí Koruny české přichází na pulty v období počínajícího léta, které pro většinu z nás znamená dobu dovolených spojenou s cestováním do blízkých i vzdálených zemí a pro (nejen) cestovatele se může stát inspirací.
Autor publikace Michael Borovička se pokusil shrnout dějiny českého cestovatelství v širokém kontextu. Publikace je koncipována časově chronologicky, je zde projevena snaha představit čtenáři veškeré cestovatelské osobnosti, které byly spjaty svým původem s českými zeměmi, ať byl jejich mateřský jazyk jakýkoli.
Cestu časem a prostorem zahájí čtenář v raném středověku, kdy se z hlubin pramenů vynoří Oldřich z Pordenone, první známý cestovatel s českými kořeny. V první části publikace je nahlédnuto do společenství šlechty, duchovenstva, měšťanů, ale též lidí spjatých z různými profesemi, kteří cestovali za obživou - lékařů, sklářů i řemeslníků. Je zde pojednáno o cestách na všechna území, kterých tehdy bylo možno dosáhnout.
Velký prostor je věnován diplomatickým aktivitám poselstev krále Jiřího z Poděbrad do zemí západní Evropy i misím habsburských panovníků do Orientu na dvory tureckého sultána a perského šáha.
Kapitoly věnované kavalírským cestám aristokratů v období předbělohorském, i v 17. století, působí díky velkému množství dochovaných pramenů celistvým dojmem, proto překvapí několik nedůsledností: není zde zmíněn rukopis s názvem Die Niederlandische Reiss (Nizozemská cesta), jež nechal napsat Petr Vok z Rožmberka na paměť své návštěvy několika evropských zemí. Též není zmíněno putování Karla st. ze Žerotína, který studoval jako jeden z mála českých šlechticů ve Francii na univerzitě v Orleansu a účastnil se válečných operací na evropských bojištích. Rodištěm Humprechta Jana Černína z Chudenic byl Choustník na Táborsku a nikoli Choustnice. Škoda, že autor pominul cesty výtvarných umělců. Malíři Jan Kupecký a rodák z Ústí nad Labem Anton Rafael Mengs, činný na dvoře španělského krále, navštívili velkou část Evropy, rytec Václav Hollar dokonce sever Afriky.
Druhá část knihy popisuje velmi podrobně cestovatelství ve znamení kříže. Zakládání misií na všech kontinentech organizované katolickými církevními řády jezuitů a františkánů, ale je zde též publikováno mnoho informací o protestantských misiích, zejména na území dnešních USA. Velmi zajímavá je stať o Karlu Slavíčkovi, který působil jako první misionář českého původu na dvoře čínského císaře.
Přesto, že tato část publikace patří k nejvíce zdařilým, chybí zde podrobnější informace o Jakubu Kresovi, profesorovi na univerzitě v Cádizu, jednomu z nejvýznamnějších matematiků období baroka, autora moderních logaritmických tabulek. Hrdiny třetí části knihy jsou cestovatelé, kteří svými cestami a objevy pomáhali utvářet moderní českou společnost. Defilují zde osobnosti Emilem Holubem, Enrique Stanko Vrázem či Aloisem Musilem počínaje a dobrodruhy typu Jana Welzla, Čeňka Paclta a generála perské armády Augusta Karla Kříže, konče.
I zde je publikováno mnoho zajímavých poznatků, včetně sporů mezi některými cestovateli a zajímavé jsou rovněž pasáže o námořních výpravách, které byly uskutečněny pod rakouskou vlajkou do polárních oblastí expedicemi mezi jejími členy bylo značné procento těch, kteří pocházeli z Čech a Moravy.
Bohužel není zde podrobněji popsána cesta Maxmiliána Habsburského do Mexika, jíž se zúčastnil dr. František Kaska, významný přírodovědec a etnograf, který sbírkami obohatil česká muzea a zanechal o celé cestě zajímavou literární pozůstalost. Čtvrtá část knihy zavede čtenáře do období počátku samostatného Československa, kdy začalo cestovatelství nabývat jiných rozměrů, sloužilo též k propagaci nově vzniklého státu a jeho výrobků. Podrobně jsou zde popsány cesty Františka Alexandra Elstnera či cestovatelské dvojice HanzelkaZikmund. l Ladislav Mikeš Pařízek učinil poslední klasický objev 20. století. Stanul jako první u nových pramenů řeky Nigeru.
Závěrečná stať je věnována cestovatelům specifických kategorií jako byli mořeplavci Richard Konkolski a Rudolf Krautschneider či novináři Pavla Jazairiová a Jaromír Štětina. Závěrem lze říci, že knižní trh obohatila výjimečná publikace. Autorovi se podařilo z hlubin zapomnění vyprostit mnoho jmen. Hodnotu knihy zvyšují kvalitní fotografie a mapové přílohy. Při její četbě si nelze neuvědomit fakt, že naši cestovatelé zanechali stopu na všech kontinentech zeměkoule.
Region| Střední Čechy
Publikováno| Kolínský deník; Kolínsko/u nás doma; 08
Publikováno| Nymburský deník; Nymbursko/u nás doma; 08
ID| 71e5e12c-e40b-42fc-b122-05bc886f0d2f
