Lidové noviny | Rubrika: Názory | Strana: 10
CHLÍVEČEK
Tomio Okamura kalkuluje dobře. Myslím, že celý šum s jeho kandidaturou na prezidenta je přípravou na volby do Senátu. Nedivil bych se, kdyby Tomio Okamura v průběhu letošního roku oznámil: Lide český, velice si vážím toho, že mne chcete mít prezidentem, ale jako zodpovědný člověk si nejdřív vybojuju politické ostruhy jako senátor. Tohle napsal v sobotu na svém webu senátor Jaromír Štětina. Bingo! Trvalo to pouhých 48 hodin a z nejisté predikce byl fakt: Okamura chce být senátorem. Kdo umí, umí, bývalý šéfredaktor Lidových novin dal na frak všem analytikům, komentátorům i Chlívníkům. Poklona!
Enormně zajímavý rozsudek vynesla soudkyně Jaroslava Lobotková: ministerstvo financí Miroslava Kalouska se nemusí omlouvat panu Liboru Veverkovi, který figuruje v kauze ProMoPro, že zveřejnilo jeho jméno, příjmení a firemní transakce označilo za zlodějinu.
Ponechme teď stranou, zda byly zakázky firmy ProMoPro z dob českého předsednictví EU předražené či zda z nich mohl mít nějaký politik osobní profit. Nic takového se u soudu neřešilo. Spor se vedl o postup ministerstva a osobní práva pana Veverky.
Argumenty žalující strany (tedy Veverky) znějí silně: Ministerstvo porušilo presumpci neviny i povinnost mlčenlivosti, kterou jsou jeho zaměstnanci povinni dodržovat. Navíc tisková konference byla připravena tak, aby vzbudila dojem, že je žalobce trestně odpovědný. O tom všem těžko pochybovat. Přesto Veverka prohrál. Soudkyně prohlásila, že zveřejnění jeho osobních údajů bylo ve veřejném zájmu. Tečka.
Slovo zlodějina není právním termínem, ale většina veřejnosti má asi jasno: Kdo páchá zlodějinu, je zloděj. Právě proti tomu se Veverka bránil, ale i tady dala soudkyně za pravdu Kalouskovi: „Rozhodně nikdy nikde nezaznělo, že by byl žalobce trestně stíhán“ a „zlodějina je přiměřeným hodnocením“.
Tomu verdiktu prostě v Chlívku nerozumíme: máme tady soudně uznanou zlodějinu, ale žádný soud přitom nedefinoval zloděje. My, hovada prostá, jaksi předpokládáme, že pokud je někde zlodějina, musí být i zloděj, a ten zloděj má být ztrestán ��" ať už se jmenuje Libor Veverka nebo třeba Alexandr Vondra.
Mysleli jsme si, že normální je tento postup: úředníci na financích najdou podezřelou transakci, oznámí ji policii, ta věc vyšetří, dostane k soudu, padne verdikt. A že ministerstvo, coby strážce našich privátních dat, nemá právo je zveřejňovat.
Ale u nás to je zjevně zcela obráceně: ministr najde podezřelého, vyřkne v přímém přenosu verdikt a soud mu ��" bez vyšetřování či důkazů ��" dá zpětně za pravdu.
Nezbývá než se také poklonit: Miroslavu Kalouskovi k vítězství upřímně gratulujeme.
Foto popis|
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ redaktor LN e-mail: petr.kambersky@lidovky.cz
Ponechme teď stranou, zda byly zakázky firmy ProMoPro z dob českého předsednictví EU předražené či zda z nich mohl mít nějaký politik osobní profit. Nic takového se u soudu neřešilo. Spor se vedl o postup ministerstva a osobní práva pana Veverky.
Argumenty žalující strany (tedy Veverky) znějí silně: Ministerstvo porušilo presumpci neviny i povinnost mlčenlivosti, kterou jsou jeho zaměstnanci povinni dodržovat. Navíc tisková konference byla připravena tak, aby vzbudila dojem, že je žalobce trestně odpovědný. O tom všem těžko pochybovat. Přesto Veverka prohrál. Soudkyně prohlásila, že zveřejnění jeho osobních údajů bylo ve veřejném zájmu. Tečka.
Slovo zlodějina není právním termínem, ale většina veřejnosti má asi jasno: Kdo páchá zlodějinu, je zloděj. Právě proti tomu se Veverka bránil, ale i tady dala soudkyně za pravdu Kalouskovi: „Rozhodně nikdy nikde nezaznělo, že by byl žalobce trestně stíhán“ a „zlodějina je přiměřeným hodnocením“.
Tomu verdiktu prostě v Chlívku nerozumíme: máme tady soudně uznanou zlodějinu, ale žádný soud přitom nedefinoval zloděje. My, hovada prostá, jaksi předpokládáme, že pokud je někde zlodějina, musí být i zloděj, a ten zloděj má být ztrestán ��" ať už se jmenuje Libor Veverka nebo třeba Alexandr Vondra.
Mysleli jsme si, že normální je tento postup: úředníci na financích najdou podezřelou transakci, oznámí ji policii, ta věc vyšetří, dostane k soudu, padne verdikt. A že ministerstvo, coby strážce našich privátních dat, nemá právo je zveřejňovat.
Ale u nás to je zjevně zcela obráceně: ministr najde podezřelého, vyřkne v přímém přenosu verdikt a soud mu ��" bez vyšetřování či důkazů ��" dá zpětně za pravdu.
Nezbývá než se také poklonit: Miroslavu Kalouskovi k vítězství upřímně gratulujeme.
Foto popis|
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ redaktor LN e-mail: petr.kambersky@lidovky.cz
