Právo | rubrika: Publicistika | strana: 6
Schůzku premiéra Fischera, ministrů Kocába a Peciny se senátory z komise pro posouzení ústavnosti KSČM oznámil s předstihem 10 dní senátor Jaromír Štětina.
Je to takový monotematický senátor, ten Jaromír Štětina. Už léta usiluje o zadupání komunistické strany, komunismu a Ruska do země.
Dva roky pracovala Štětinova senátní komise na zákazu komunismu KSČM. Loni v říjnu, ještě před obměnou třetiny svých členů a příchodem nových, hlavně soc. dem. senátorů, schválil Senát výzvu vládě, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) rozpuštění KSČM. Topolánkova vláda to moudře neprojednávala. Fischerovu vládu právně vychovalo fiasko marného prosazování zákazu Dělnické strany u NSS, které utrpěl letos v březnu ministr vnitra Ivan Langer. Proto dal dnešní ministr Martin Pecina Štětinův podnět posoudit odborníky. „Nelze konstatovat,“ píše se v posudku, „bezprostřední ohrožení demokratické společnosti, kdy jediným prostředkem nápravy by bylo rozpuštění či pozastavení činnosti KSČM.“
Záchranné kolo ale hodil Štětinovi ministr pro lidská práva Michael Kocáb. A to i přesto, že za postoje k lidským právům Kocáb komunisty veřejně chválí. Ministr řekl, že o dalším směřování KSČM by měl rozhodnout soud, který by měl načrtnout určité mantinely a podmínky jejího fungování.
Používání symbolů a odkazování na některé osobnosti a myšlenky by mohlo být v rozporu s ústavou, soudí Kocáb.
No, a než NSS rozhodne, měla by se činnost KSČM pozastavit, řekl. To však NSS může udělat jen na návrh vlády. Ta navrhne a zdůvodní buď rozpuštění strany, nebo pozastavení její činnosti. Požádat NSS o posouzení bez návrhu vláda nesmí.
Jak ale může vláda navrhnout rozpuštění strany nebo pozastavení její činnosti, jde-li to podle zákona – kromě hospodářských a finančních důvodů a nedemokratického fungování strany – jen kvůli porušování ústavy a zákonů? Příkladmo: snaha zamezit jiným stranám ucházet se ústavními prostředky o moc, snaha o potlačování rovnoprávnosti občanů, ohrožování mravnosti, veřejného pořádku nebo práva a svobodu občanů. Nic z toho v případě KSČM neplatí.
Místo toho se kritizuje název strany a dávné symboly a nepravdivě se uvádí, že KSČM propaguje třídní boj a prahne po diktatuře proletariátu. Komická je výtka, že KSČM podporuje režimy používající násilí. Cožpak USA, Francie nebo Čína nepodporovaly a případně dnes nepodporují vyložené diktatury, někdy i krvavé?
Ti, kteří pošetile říkají, že jsme měli komunistickou stranu zakázat před dvaceti lety, se často vezou na vlně, jež má KSČM odstranit jako politického konkurenta či jako stranu, jež by po volbách mohla umožnit menšinovou vládu ČSSD.
Michaela Kocába znám a vím, co dělá pro ochranu lidských práv, i to, jak je k tomu mravně i intelektuálně vybaven. A proto myslím, že jeho nápad na pozastavení není součástí lsti, jak se zbavit politického soupeře. Je to nevědomost, kterou dosud nerozpoznal.
Foto popis|
Je to takový monotematický senátor, ten Jaromír Štětina. Už léta usiluje o zadupání komunistické strany, komunismu a Ruska do země.
Dva roky pracovala Štětinova senátní komise na zákazu komunismu KSČM. Loni v říjnu, ještě před obměnou třetiny svých členů a příchodem nových, hlavně soc. dem. senátorů, schválil Senát výzvu vládě, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) rozpuštění KSČM. Topolánkova vláda to moudře neprojednávala. Fischerovu vládu právně vychovalo fiasko marného prosazování zákazu Dělnické strany u NSS, které utrpěl letos v březnu ministr vnitra Ivan Langer. Proto dal dnešní ministr Martin Pecina Štětinův podnět posoudit odborníky. „Nelze konstatovat,“ píše se v posudku, „bezprostřední ohrožení demokratické společnosti, kdy jediným prostředkem nápravy by bylo rozpuštění či pozastavení činnosti KSČM.“
Záchranné kolo ale hodil Štětinovi ministr pro lidská práva Michael Kocáb. A to i přesto, že za postoje k lidským právům Kocáb komunisty veřejně chválí. Ministr řekl, že o dalším směřování KSČM by měl rozhodnout soud, který by měl načrtnout určité mantinely a podmínky jejího fungování.
Používání symbolů a odkazování na některé osobnosti a myšlenky by mohlo být v rozporu s ústavou, soudí Kocáb.
No, a než NSS rozhodne, měla by se činnost KSČM pozastavit, řekl. To však NSS může udělat jen na návrh vlády. Ta navrhne a zdůvodní buď rozpuštění strany, nebo pozastavení její činnosti. Požádat NSS o posouzení bez návrhu vláda nesmí.
Jak ale může vláda navrhnout rozpuštění strany nebo pozastavení její činnosti, jde-li to podle zákona – kromě hospodářských a finančních důvodů a nedemokratického fungování strany – jen kvůli porušování ústavy a zákonů? Příkladmo: snaha zamezit jiným stranám ucházet se ústavními prostředky o moc, snaha o potlačování rovnoprávnosti občanů, ohrožování mravnosti, veřejného pořádku nebo práva a svobodu občanů. Nic z toho v případě KSČM neplatí.
Místo toho se kritizuje název strany a dávné symboly a nepravdivě se uvádí, že KSČM propaguje třídní boj a prahne po diktatuře proletariátu. Komická je výtka, že KSČM podporuje režimy používající násilí. Cožpak USA, Francie nebo Čína nepodporovaly a případně dnes nepodporují vyložené diktatury, někdy i krvavé?
Ti, kteří pošetile říkají, že jsme měli komunistickou stranu zakázat před dvaceti lety, se často vezou na vlně, jež má KSČM odstranit jako politického konkurenta či jako stranu, jež by po volbách mohla umožnit menšinovou vládu ČSSD.
Michaela Kocába znám a vím, co dělá pro ochranu lidských práv, i to, jak je k tomu mravně i intelektuálně vybaven. A proto myslím, že jeho nápad na pozastavení není součástí lsti, jak se zbavit politického soupeře. Je to nevědomost, kterou dosud nerozpoznal.
Foto popis|
