Rusko je po volbách do Státní dumy na nohou. Mocenská základna Vladimíra Putina, strana Jednotné Rusko, v nich utrpěla výrazné ztráty. Respektovaná česká novinářka PETRA PROCHÁZKOVÁ byla u toho. Po devíti letech dostala ruské vízum. Padlo jedno velké tabu. Na náměstí se volalo "Putin za mříže,. To si deset let nikdo netroufl," říká.
* Krátce po ruských volbách přijel prezident Dmitrij Medveděv na návštevu Prahy. Překvapil vás něčím?
Medveděv měří 158 centimetrů. Jak to, že na televizních záběrech byl zhruba stejně velký jako Václav Klaus, který žádný trpaslík není (český prezident je vysoký 178 cm, pozn. red.)? Socioložka Jiřina Šiklová mě jednou hrozně sjela za to, že se pořád pozastavuji nad výškou ruských prezidentů. Prý je to stejné jako se posmívat postiženým. Jestli má ale někdo mindrák, kterým trápí 140 milionů lidí, je potřeba to říct nahlas. V mentalitě těch dvou lidí hraje fyzický vzrůst naprosto zásadní roli. Medveděvovu návštěvu Prahy jsem ale spíš bojkotovala. Oficiality moc nemusím.
* Váš odpor ke Kremlu se v tom bojkotu nijak nepromítl?
Ne. Já s Medveděvem soucítím. Mohl být dobrým politikem, ale to by ho nesměl vzít do party Putin. Na jaře už nebude prezidentem a to je jeho konečná. Spojenectvím s Putinem se strašně zdiskreditoval. Skončit v sedmačtyřiceti politickou kariéru je smutné.
* Když je Medveděv na konečné, kde je Putin?
Ten je tam taky. Jenže v Rusku se všechno děje v jiných časových horizontech. V Moskvě se říká, že v březnu bude mít Putin vítězství v prezidentských volbách skoro jisté, bude ale rád, když ve funkci přežije jedno volební období. I když kdoví, co se stane za měsíc.
* Může osm tisícovek lidí, kteří minulé pondělí demonstrovali proti Putinovi, něco změnit?
Jestli v Moskvě demonstruje osm tisíc lidí, mnoho to neznamená. I kdyby jich bylo třicet tisíc. Na druhou stranu politiku nedělá 140 milionů lidí, ale třeba právě jen těch třicet tisíc, oni možná nakonec pohnou dějinami. Důležité je, co se stane o víkendu. (Na víkendovou demonstraci v Moskvě se přes sociální sítě přihlásily desítky tisíc lidí. Demonstrace se konala po uzávěrce tohoto vydání, pozn.red.)
* Byl začátek minulého týdne předzvěstí nového -útoku na Zimní palác"?
Na té demonstraci jsem byla. Poprvé se křičelo „Putin za mříže“. Něco takového se nestalo od jeho nástupu k moci v roce 2000. Zlomilo se jedno tabu. Samozřejmě, v devadesátých letech byla Moskva na velké nepokoje zvyklá, ale tehdy lidi na náměstí vyhnala bída. Když máte hlad, půjdete klidně proti tanku. Teď taková situace není. Rusko je v nadějnější pozici než celá Evropská unie. A životní úroveň obzvlášť v Moskvě velmi stoupla.
* Proč tedy při předvolební kampani začali lidé na Putina pískat?
Stalo se to ve sportovním komplexu Olympijskij, kde se lidi sešli na zápas bez pravidel, při němž se soupeři mydlí hlava nehlava. Ukázalo se, že Rusové mají Putina dost. Pořád se někde potápí, šlape na tygry a ukazuje svaly. Po několika plastikách nemá ani vrásku. Putin je pořád stejný, ale společnost je o dost jiná.
* V čem?
Vyrostla nová generace, která je jinde než jejich rodiče. Teď už nebude nikdo vzdychat, když Putin skolí tygra. Pro lidi už je to málo. Nová generace nechce hrdinu, který za ně všechno zařídí. Chtějí se o své věci starat sami a k tomu potřebují právní stát, nikoli Putinovo carství.
* A tahle nová generace na něho pískala?
Částečně. Na zápasy tohoto typu nechodí zrovna intelektuální elita národa, ale zástupci rodící se střední vrstvy možná ano. Najednou zjistili, že se Putina nebojí a že na něho za žádnou cenu nechtějí koukat v době, kdy se chtěli bavit. Večer měl jít na koncert proti drogám a už tam nešel. Pískot na stadionu nevydýchal. Bál se, že lidi nebudou jásat, když ho spatří. Malí chlapi to tak asi mají. Nemá nic jiného než svou moc, a když mu ji lidi zruší, zbude mu jen těch 162 centimetrů. To musí být strašné!
* To vám malí chlapi tolik vadí?
Asi je neslušné takhle mluvit, ale ne v případě Medveděva a Putina. Jejich vzrůst má opravdu vliv na to, jakým způsobem se chovají v politice. Myslí si, že mají handicap, který ale ve skutečnosti žádným handicapem není.
* Jestli Putin s Medveděvem žijí ve strachu, proč například vás po deseti letech od vyhoštění pustil jejich režim do země?
Mě ale vyhnali právě proto, že se mě nebáli. Když Putin nastoupil k moci, postupoval jako podle nějaké příručky pro diktátory. Nejdřív musel ovládnout média - z domácích televizí vyhnal oligarchy, co ale se zahraničními novináři? Možná se mu hodilo, co se naučil ve školách KGB. Vybral si několik bezvýznamných hnid z České republiky, Maďarska a tak dále. Přesně zvolil lidi, jejichž vyhnání nemohlo způsobit velký skandál, ale naprosto zapůsobilo na ostatní. Kdyby vyhodil Američana nebo Němce, měl by problém. Když vyhodil Čecha, napsal mu nějaký Havel, ale v podstatě si toho nikdo nevšiml.
* Jak tehdy reagovali cizí novináři?
Pomáhali, ale někteří se mi vyhýbali. Byl to pro ně jasný signál: buď budete s vládci Kremlu alespoň částečně držet basu, nebo taky můžete jít. To zafungovalo. Být zpravodajem Guardianu nebo Timesů v Moskvě je nesmírně prestižní a nesmírně lukrativní. Když vás vyhodí, je to půlhodinka slávy, ale pak po vás ani pes neštěkne.
* Jak jste se dostala k vízům zrovna před ruskými volbami?
Žádost jsem si podávala každý rok a na devátý pokus to vyšlo.
* Co udělalo vyhoštění s vaší kariérou?
Úplně ji zničilo. S Jaromírem Štětinou jsme měli menší televizní studio a to nám komplet sebrali. Domů jsem přijela jen s malou taškou a k věcem v Rusku jsem se už nikdy nedostala. Abych byla přesná: po dvou letech mi vrátili pračku a ledničku i s jídlem. V Rusku je možné všechno.
* Proč ale mluvíte o zničené kariéře? Přece jste se pak stala válečnou zpravodajkou v Afghánistánu.
Rusko nás živilo dobře i proto, že jsme Kavkaz uměli lépe než ostatní a mohli jsme náš materiál prodávat do ciziny. Tu možnost jsme najednou ztratili. Afghánistán byl úžasný, také jsem se chytila, ale už nikdy jsem nemohla konkurovat zahraničním kolegům.
* Proč?
Vybudovat pořádné vztahy se vám povede jednou za život a mně se to povedlo v Čečensku. Když jsme chtěli, mohli jsme na rozhovor s polním velitelem čečenské guerilly Šamilem Basajevem nebo s čečenským prezidentem. Měli jsme výsadní postavení také proto, že se tam unášeli lidi a nikdo z novinářů tam nejezdil. Vydělávali jsme opravdu velké peníze.
* Co jsou pro novináře velké peníze?
Třeba jsem pro Němce natočila film o veřejných popravách. V eurech by to dnes bylo asi 30 tisíc. Dělala jsem na filmu půl roku a Němci si mysleli, že je to strašně nebezpečné.
* To si nemysleli jenom Němci. Vy si nevzpomínáte, jak pod vámi explodoval transportér?
Na tom jsem taky hodně vydělala. Ten záběr se prodal všude možně. Sice v reportážích neuvedli, že jsem ho natočila já, ale zaplatili za něj. V Afghánistánu jsem v takové situaci nebyla. Neměla jsem tam žádné kontakty a nakonec jsem byla ráda, že jsem to přežila.
* A přežila docela slušně - přivezla jste si odtamtud manžela.
Vlastně jo. Nebyla to z nouze ctnost. Můj muž je z Panšíru. V jeho kmeni jsme se měli super, ale jakmile jsem chtěla natáčet s jiným kmenem, byl mi manžel spíš přítěží.
* Jak je možné, že v Čečensku dostalo v právě skončených volbách Putinovo Jednotné Rusko devadesát devět procent hlasů?
Za prvé - tam se hrozně lehce falšuje. Běžně se stává, že si doktor koupí diplom. V takovém prostředí se snadno falšují i volby. Za druhé - Čečenci jsou sice rebelové, ale jsou schopni vystupovat jednotně. Když jim čečenský prezident Ramzan Kadyrov řekl, že je dobré volit Putina, protože z toho něco bude, zvolí ho. Proč by Putina nevolili, když z něho vytahali miliardy a Groznyj se za pár let změnil k nepoznání? A za třetí - v Čečensku není potřebné přesvědčovat každého voliče. Stačí si pozvat hlavy klanů. Jestli je Kadyrov zvládl, měl vyhráno. Pak volby dopadly třeba s 89 procenty pro Putina, ale někdo si řekl, že to vypadá blbě, a do výsledků napsal 99,6 procenta - a bylo to.
***
Petra Procházková (47)
V roce 1989 nastoupila do Lidových novin, pro které píše dodnes. Redakce ji v roce 1992 vyslala do Ruska. Stala se válečnou zpravodajkou v Abcházii. Uznání si vydobyla díky materiálům o válce v Čečensku, kde spolupracovala s dnešním senátorem Jaromírem Štětinou. V roce 2000 založila v Čečensku dětský domov pro válečné sirotky. V témže roce ji Putinova administrativa vyhostila ze země. Stala se reportérkou v Afghánistánu. Tam se seznámila s manželem Zafarem Paikarem, s nímž má syna.
(Po)volební poprask na Rusi
Nervy na pochodu. Ruský prezident Dmitrij Medveděv označil na svém blogu za -zkurvená hovada" ty, kdo označují Jednotné Rusko za -stranu šejdířů a zlodějů". Den poté označil premiér Vladimír Putin USA jako viníky masových protestů v Rusku. Jako startovací signál demonstrace o několika tisících účastníků v Moskvě podle něho posloužily výroky na adresu voleb do Státní dumy (4. prosince) z úst šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové. Proti těm, kdo nad průběhem hlasování a jeho údajným manipulováním vyjadřovali na ulicích nespokojenost a oznámili další protesty, poslaly úřady v Moskvě operativní jednotku -Dzeržinského divize". Kreml není očividně ve své kůži. Se ztrátou dvoutřetinové většiny křesel ve Státní dumě se "státostrana" Jednotné Rusko (získala 238 ze 450 křesel) smířila už před volbami, ale propad o celých 16 procent zjevně nečekala. Průlom směrem k demokracii ovšem nenastal. Z výprasku Jednotného Ruska nejvíce profitovali komunisté Gennadije Zjuganova (92 křesel). Za nimi se umístila menší levicová strana Spravedlivé Rusko (64 poslanců) a "liberální demokratičtí" nacionalisté Vladimíra “irinovského" (56 mandátů). Ze skutečné demokratické opozice (například Jabloko) se do dumy nedostal nikdo. Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že ruské volby byly poznamenány -omezenou politickou soutěží a nedostatečnou poctivostí". Řada Rusů je označuje za nejpodvodnější volby od rozpadu SSSR před 20 lety. Jisté je, že Putin už není zdaleka takovým miláčkem země, jako býval. Jeho triumf se sice zatím ani po debaklu voleb do dumy nezdá vážně ohrožen, ale sotva půjde o volební selanku. Prezident, premiér a znovu prezident bude viditelně muset spolknout od svých stále nespokojenějších spoluobčanů ještě nejednu hořkou pilulku. -pp-
Foto autor| Foto: Karel Šanda
Foto popis| REBELUJÍCÍ "HOVADA". Masové protesty dávají jasně najevo, že Vladimír Putin už pro Rusy není takovým miláčkem, jakým býval. Mnozí z nich označují poslední volby za nejpodvodnější od rozpadu SSSR před 20 lety.
Foto autor| Foto: PROFIMEDIA
