Haló noviny
KE DNI
Návštěva dalajlámy, která se uskutečnila na pozvání exprezidenta Václava Havla, nám zřejmě moc nepomohla, tedy pokud jde o čínsko-české vztahy. Čína je ovšem velkorysá, proč by se měla dlouho rozčilovat nad štípnutím takového drobečka, jako je Česká republika, kterého hezkou chvíli na globusu trvá, než se najde? Spraví to nóta a jede se dál. Navíc tam na druhé straně severní polokoule vědí, že ji filozofující mnich nemůže ohrozit. A kdyby skutečně západnímu světu šlo o pokrok a svobodu, pak by otázku Tibetu nechal na pokoji, protože návrat do středověkých poměrů by i Tibeťanům ve své většině byl těžko přijatelný. A přes vcelku vysoké vzdělání dnešního dalajlámy nelze počítat s tím, že by - kdyby přece jen se v Tibetu vytvořila vláda lámů - překročil svůj stín a zemi vedl k obecnému pokroku. Fanatizující víra totiž všude omezuje reálný pohled na svět, na lidi v něm a jejich postavení.
Řekněte: Kdo by dnes chtěl, skutečně, nikoli verbálně, živit jednoho či více nepracujících mnichů (jeden mnich rovná se jeden rolník či jinak živící se občan) a podřídit svůj život svazujícím poutům, které ani nepatří do 21. století?
Dalajláma nás ovšem za své návštěvy překvapil. Organizátory návštěvy negativně, Václava Havla zřejmě šokujícím způsobem, když na besedě se studenty (snímala to televize) otevřeně prohlásil, že je marxistou. Opravdu »marxistou«!
V souvislosti se svou nenásilnou vírou odmítl ovšem Lenina, ale to nemohlo jeho prohlášení snížit. Pro exprezidenta, jestli to vůbec byl schopen vnímat, to ovšem musela být těžká rána. Připomeňme si, že svého času se nám pan Havel svěřil, že Engels je nějaký »bezvýznamný filozof 19. století«. Bedřich Engels byl ovšem svého času »alter ego« Marxe. Na lecčems spolupracovali spolu, a, nebýt Engelse, nebyl by vlastně ani Marx. Řekne-li někdo, že je marxistou, je i stoupencem Engelse, i když třeba k jeho výkladu polidštění homo může mít, vzhledem ke své víře, určité výhrady. Souhlasí však s jejich pohledem na svět, s jejich vnímáním sociální nerovnosti a s jejich řešením, byť třeba postupným, váhavým či osobně přibarveným.
V souvislosti s dalajlámovým prohlášením, tedy že je marxistou, mě ovšem napadá několik otázek:
Jak bude reagovat Jaromír Štětina, bývalý, zřejmě prominentní agent, člen KSČ a dnes velmi zanícený bojovník proti »komunismu« a komunistům? Neměl by dalajlámu veřejně odsoudit a mccarthyovským způsobem poslat před jakousi komisi šetřící »nelidskoprávní činnost« (nelidskoprávní ve smyslu mccarthyovské »neamerické činnosti«, jež z USA vyhnala Chaplina, zlomila Fasta a znevážila Millera a Oppenheimera)? Co udělá vláda, která marxismus pověsila na pranýř a kvůli této ideologii chce trestat strany (tedy jako první KSČM) a jednotlivce, kteří se k marxismu přihlásí, nebo ho aspoň neodsoudí? Zakáže mu vstup na naše území jako personě non grata?
Pozve exprezident Havel dalajlámu znovu? Nebo přizná, že mu vůbec nešlo, pokud jde o dalajlámovo pozvání, o »lidská práva« v Tibetu, ale jen plnil zadání, co nejvíce jménem jisté velmoci »komplikovat mezinárodní vztahy« s Čínou?
