Právo |rubrika: Rozhovor | strana: 7
* Pane předsedo KSČM, senátor Jaromír Štětina uvedl, že se bude vláda Jana Fischera zabývat senátním návrhem týkajícím se otázky, zda KSČM neporušuje Ústavu ČR. Co tomu říkáte?
Myslím, že to je čistá prezentace pana Štětiny. Pochybuji o tom, že když Senát udělal usnesení, že by se tím vláda nezabývala. Vláda je povinna zabývat se návrhy, které přijdou z ostatních ústavních institucí. Jediné, co vidím trochu nelogicky, je termín projednávání takové zprávy nedlouho před volbami. Pravděpodobně je to politické zadání, které vzniklo ve velké koalici, tentokrát ještě zakryté. I toto politické zadání tato vláda splnila.
* Bylo by nyní vůbec právně možné těsně před volbami přijít s podnětem k zákazu KSČM?
Pravděpodobně by jim soud nemohl vyhovět z pohledu volebního zákona, protože je skutečně nedlouho před volbami. To si myslím, že by byla jen procedurální záležitost. Věcně ta zpráva vůbec nic neprokazuje, naopak je důkazem toho, že KSČM postupuje striktně v souladu s Ústavou ČR. Jestli by se mělo v ČR začít zakazovat myslet nebo mít názor, tak se domnívám, že by měli pravdu ti, kteří v souvislosti s kauzou Yekty Uzunogla řekli, že se blížíme k banánové republice. Byl bych rád, kdybych mohl být na vlastní stát, na ČR, hrdý. Takže se toho opravdu neobávám.
* Takže odmítáte tvrzení senátora Štětiny, že KSČM je nedemokratická strana?
Mám obavu, že tito lidé si demokracii představují asi tak, že oni mají jedinou pravdu a ostatní nemohou říct svůj názor. Tak si demokracii skutečně nepředstavuji. Jestliže řekli svůj názor, tak já také říkám nahlas svůj názor, že tentokrát se nemáme jako KSČM čeho obávat.
* Když jsme u Fischerovy vlády, neustále tvrdíte, že jde o skrytou velkou koalici ČSSD a ODS. Máte k tomu ale nějaké argumenty?
Ten základní argument je v tom, že došlo k dohodě ODS a ČSSD o obsazení vlády, do které nominovaly pouze tyto dvě politické strany. Fíkovým listem byla dodatečná nominace Strany zelených. K té dohodě došlo ve věcné rovině. Připomínám protikrizový balíček těchto dvou stran. Obsahoval shrnutí dvou nekompatibilních ekonomických programů. Na jedné straně se objevilo šrotovné, na druhou stranu zůstaly daňové záležitosti, které ČSSD kritizovala. V tomto ohledu mi to připadá: co jsme si, to jsme si, teď budeme vládnout spolu. Možná že viditelný výsledek je i v hlasování o řediteli Českého rozhlasu, tam je evidentní, že došlo k určité dohodě mezi ODS a ČSSD.
* Mohu vám ale oponovat případem ministerstva vnitra, kdy došlo k přestřelce mezi exministrem z řad ODS Ivanem Langrem a současným šéfem resortu Martinem Pecinou, kterého nominovala ČSSD. Jejich ostrá přestřelka příliš do skryté velké koalice, o které hovoříte, nezapadá…
Úplně stejně jako přestřelka mezi panem Paroubkem a panem Topolánkem ohledně například výletu a dovolené v Toskánsku, kde se setkávají bývalí ministři Paroubkovy vlády s bývalými ministry Topolánkovy vlády. Tady musíme odlišovat slova a činy. Slovy se hádají, ale ve skutečnosti konkrétní kroky, které činí, jsou ve shodě. Pokud jde o spor pana Langra s postupem pana ministra Peciny, tak to je trochu uražená ješitnost. Myslím, že na rozdíl od Ivana Langra pan ministr Pecina do toho, co se odehrává v policejním sboru, zasahuje minimálně.
* Není to ale od vás jen účelová předvolební rétorika, když se oháníte velkou koalicí? Například jak se odlišit od sociální demokracie.
Tak to určitě není. Soc. dem. vykročila k velké koalici na konci června. Třeba jejich letáky, kdy říkají, že s KSČM nemohou spolupracovat, protože je dědičkou KSČ… V podstatě ČSSD jasně říká, že po volbách nemá zájem o spolupráci s KSČM, a že tedy nemají zájem ani na naplnění svého volebního programu. A ten mimo jiné od nás opsali.
* Buďte konkrétní. V čem tedy od vás soc. dem. opsala volební program?
Byli jsme to my, komunisté, kteří přišli s daňovou progresí, a to nejen u fyzických osob, ale zejména u právnických osob. Je třeba odlišit české podniky a podnikatele od nadnárodních korporací. Když odlišíte firmu, která má obrat do dvaceti miliónů, od společnosti, která má obrat v miliardách, a zisk bude diferencovaně zdaněn, tak zabráníte tomu, aby nadnárodní monopoly likvidovaly malé a střední podniky. Monopolizace velkých nesmí vést k likvidaci středních a malých.
* Hovoříte o tom, že ČSSD jde do velké koalice s ODS. Jaký smysl potom měla záležitost kolem omluvy KSČM? Co bylo cílem? Nabídnout „něco za něco“?
To byl spíše mediální šum, který způsobil pravděpodobně svým trochu individualistickým vyjádřením místopředseda Jiří Dolejš, protože KSČM nic takového nechystala. My jsme, tak jako na každém sjezdu, na tom loňském přijali usnesení k omluvě KSČ, která byla občanům směrována v prosinci 1989. A my se k té omluvě hlásíme. Nejsme tak hloupí, abychom opakovali chyby minulosti. My nabízíme občanům program. Nejsme ti, kteří se neustále přebarvují, recyklují politiky a pod jinými názvy znovu manipulují. KSČM má jednu výhodu. U nás nenajdete kariéristy, kteří před rokem 1989 byli v komunistické straně. Jsou strany, které mají přeběhlíky, mají lidi, kteří mění dres a názory podle toho, jak je to pro ně výhodné.
* Zmínil jste se o „individualistickém vyjádření“ místopředsedy Dolejše k omluvě. Řešili jste jeho vyjádření vnitrostranicky?
Pokud jde o tuto záležitost, tak to skutečně bylo předmětem jednání výkonného výboru. Tento postup, který nekorespondoval s hlavním směrem práce KSČM, mu vytčen byl. On přijal to, že není možné, aby zabíhal od svých vlastních povinností do historizujících paralel, ale aby se staral o politický program. Je místopředsedou pro odborné zázemí, tedy pro vytváření programu, a v tomto ohledu neměl k tomu žádný mandát. Samozřejmě nejsme jako ve Straně zelených a ODS, abychom vylučovali a rušili registrace, ale názor kolektivního orgánu, výkonného výboru, jsme sdělit museli. Myslím, že ta debata byla nadbytečná, ničím KSČM nepomohla, nevedla k tomu, že bychom mohli občanům vysvětlovat náš program.
* Když jsme u volebního programu, o kterém politici rádi hovoří, dotýkáme se blížících se předčasných voleb do Sněmovny. Jakého výsledku chcete v těchto volbách dosáhnout?
V každém případě je naším cílem zvýšit počet poslanců a zvýšit autoritu KSČM ve společnosti. Myslím, že k tomu máme kvalitní program a demokraticky zvolené kandidáty. Výběr probíhal od základních organizací přes okresní konference až po tu korekci, kterou prováděl ústřední výbor. Nenechali jsme náhodě otázky, které se týkají postavení žen a mladých. Přihlédli jsme i ke kvalifikačním předpokladům kandidátů.
* Vaším partnerem na levici je ČSSD. Ta má ale tzv. bohumínské usnesení, které jí zakazuje vládní spolupráci s vámi. Přesto, je KSČM připravena podílet se na vládním působení?
Pokud jde o připravenost jednotlivých lidí, jestli mohou, nebo nemohou vykonávat tak vysoké funkce, tak kvalifikované lidi máme. Jiná otázka je, jestli chce KSČM vstoupit do vlády.
* A chce?
My bychom nevstupovali do žádné vlády, která by zaváněla korupcí, lobbismem, a do vlády, která by nezvýšila prestiž ČR. To jsou základní priority. My jsme nabídli v roce 2006, že jsme ochotni dát své lidi do vlády národní shody. Té se tenkrát všichni vysmívali. Ale jak se ukázalo, během tří let ekonomická krize dohnala i ČR. Když jsme o ní mluvili v roce 2007, tak si ze mě dělali posměch. Krize se nám nevyhnula a mnozí se tak spletli o dvě stě procent. Pokud by politické síly dospěly k názoru, že je potřebné vytvořit vládu národní shody, tak by KSČM takovou odpovědnost unesla. Pokud by to měla být jakási koaliční vláda, kde jde spíše o vytváření jakýchsi lobbistických skupin nátlaku, do takové vlády bychom ani nechtěli jít, byť by deklarovala, že je levicová. Po vládních funkcích netoužíme, ale to neznamená, že nemáme lidi, kteří by to mohli vykonávat.
* A nebojíte se trochu francouzského modelu, kdy komunisté vstoupili do socialistické vlády a to je takřka vymazalo z politické mapy?
Ta situace se odehrála ve Francii dvakrát. Myslím si, že nezklamali ministři, ale politická linie. Pamatuji si hlavně situaci let 1998–99. Tehdy jsem byl velkým kritikem postupu francouzských komunistů. Protože se v podstatě podíleli na útoku na Jugoslávii. A to jim francouzští voliči neodpustili dodnes. To se projevilo v několika volbách po sobě, včetně evropských voleb. Tak hrubou politickou chybu voliči neodpouštějí. KSČM tedy nemůže vstoupit do vlády, která by podporovala vojenské excesy NATO.
* ČSSD si sice zakazuje vládní spolupráci s KSČM, menšinovou vládu s podporou komunistů ovšem apriorně neodmítla. Dokážete si takovou situaci představit? Připomínám, že modelem je Středočeský kraj, kde vládne soc. dem. s podporou vaší strany.
Dovedu si představit spoustu variant. Jde o otázku personálního obsazení, důvěry a možnosti kontroly. Vy jste řekl Středočeský kraj, ovšem já si nepředstavuji, že v tomto kraji má KSČM dostatek kontrolních mechanismů, aby uhlídala Radu Středočeského kraje a potom neodnesla politickou odpovědnost za špatná rozhodnutí jednobarevné rady, kterou ČSSD vede. Říkal jsem, že pro KSČM je nemožné vstoupit do korupční vlády. Opakuji to znovu, protože postupy, které jsou kdykoliv zpochybnitelné, protože se financuje něco, co ještě neexistuje, že není vysvětleno, kam veřejné peníze směřují, jak jsou kontrolovány, to neumožňuje podporu takového rozhodnutí. Takovou menšinovou vládu bychom nemohli podporovat, to ať si najdou podporu jinde. Mojí odpovědností není jenom zvýšit autoritu KSČM ve společnosti, ale zejména tu autoritu nepromrhat tím, že budeme slepě tolerovat chyby druhých.
* Co říkáte na inzeráty Středočeského kraje ve stylu hejtman David Rath na kole s dětmi, hejtman pomáhá nezaměstnaným?
Myslím, že by to mohlo být předmětem jednání zastupitelstva Středočeského kraje a pan Rath by to měl vysvětlit. Je možné, že se odvolá už na devítiletou praxi kraje, který to používal. Viděl jsem to v Jihočeském kraji v minulosti i nyní. Je to bohužel běžná praxe, kdy jsou třeba zneužívány městské noviny, třeba v Praze ze strany ODS. Mohu to kritizovat, ale odpovědnost leží skutečně na samosprávách.
* Znamená to, že se budete se svými spolustraníky bavit o situaci ve Středočeském kraji?
Co je na té sestavě ve Středočeském kraji pozitivního, je, že KSČM má volné ruce a není vázána žádným dokumentem, že má podporovat radu kraje čtyři roky. Co je na tom negativní, to jsem už řekl. Nedostatek kontrolních mechanismů, které patří ke každé takové podpoře někoho, kdo má právo rozhodovat, V každém podniku, v každé organizaci máte jak řídicí, tak kontrolní orgány. Ta vnitřní kontrola je velmi důležitá. Pokud my nemáme ty možnosti, tak samozřejmě můžeme důvěřovat jen do určité míry. Platí důvěřuj, ale prověřuj. Když nebudeme moci prověřovat a bude tam pochybnost, tak nemůže nikdo zabránit našim zastupitelům, a já budu tím posledním, kdo by jim v tom bránil, aby zvedli ruku pro odvolání toho nebo onoho.
* Nebudete tedy chtít posílení kontrolních funkcí v kraji?
Myslím, že každé personální rozhodnutí musí být dobře rozmyšleno. Podotýkám, že ti, kteří byli KSČM pověřeni tím, že vykonávají kontrolní funkce, se osvědčili. Naši lidé, když jsou pověřeni nějakou funkcí, tak ji berou nesmírně vážně a odpovědně. To, co se odehrávalo mezi kontrolním výborem Sněmovny, který vede náš poslanec Vladimír Koníček, a Nejvyšším kontrolním úřadem, je ukázkou toho, že kontrola volených zástupců občanů je efektivní. Kéž by takovou kontrolu vykonával sám NKÚ a jeho šéf pan Dohnal. Žel, to se ukázalo, že on je benevolentní proto, že má nastaveny jinak parametry než lidé v ČR.
* Vraťme se do „velké“ politiky. Zajímal by mě váš názor na toskánskou kauzu. Ta má několik rovin. První je fakt zákulisního jednání politiků a lobbistů, tou druhou je špehování a také roznášení fotografií exšéfem rozvědky Karlem Randákem.
Těch rovin je více. Mohl bych začít rozmařilostí těch, kteří se odtrhli úplně od občanů ČR a tráví dovolenou způsobem, který si u nás nemůže téměř nikdo dovolit. Druhá rovina je, že je to opravdu jednání o politických záležitostech mezi ODS a ČSSD za zády občanů ČR, mimo území naší země. A to ještě s lobbisty, které ani nemusíme znát a kteří budou prosazovat své zájmy právě prostřednictvím těchto dvou politických stran. Třetí rovina je, že tady fungují jakési zpravodajské služby politických stran. To musím zcela odsoudit. Protože pokud má fungovat stát, tak zpravodajskou činnost má vykonávat stát a má být pod kontrolou ústavních orgánů. Jestliže začnou policejní metody používat mezi sebou v politické práci špičky politických stran, tak jsme těsně před Watergate.
* Situace je podle vás skutečně tak vážná?
Chtěl bych vyzvat pana Paroubka a pana Topolánka, aby už s tím přestali. Pokud si zřídili vlastní zpravodajská oddělení a jaksi si ponechali vazby na policejní a zpravodajské orgány z dob, kdy byli u moci, tak nechť je nezneužívají a nemanipulují občany ČR. Samozřejmě obsah té informace určitě není kompletní, něco v té informaci chybí. A chybí tam záměrně, aby se vytvářelo mezi lidmi určité povědomí. Jsem rád, že v tomto ohledu má KSČM zcela čisté ruce a čisté svědomí. Tu výzvu myslím úplně vážně, protože druhou Kubiceho zprávu si česká veřejnost nezaslouží. Zaslouží si poctivou správu věcí veřejných, poctivou správu státu. Nikoliv správu státu, kterou si ti, kteří byli zvoleni, pletou s vlastním prospěchem. Ten prospěch musí být pro občany a ne pro ty, kteří vykonávají veřejné funkce. A v tomto ohledu si myslím, že obě velké politické strany zcela selhaly.
***
Jestliže začnou policejní metody používat mezi sebou špičky politických stran, tak jsme těsně před Watergate.
Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Horník
