Haló noviny
Výsledek květnových voleb překvapil i pozorovatele, kteří naši politickou scénu sledují z povzdálí nebo z nadhledu. Patří mezi ně například V. Bělohradský, J. Rupnik nebo J. Pehe. Následující generace se budou možná divit, jak mohlo tolik lidí podlehnout primitivní propagandě antikomunismu. Budou-li srovnávat výsledky reálného socialismu, který byl prohlášen za zločinný, s působením neoliberálního kapitalismu, pak asi nazvou režim po roce 1990 zločinným spolčením.
V roce 1990 noví mocipáni přejímali republiku s centrálně řízeným hospodářstvím. Ale výdaje na státní a veřejnou správu byly zhruba sedmkrát nižší než v současnosti. Stát je prý špatný hospodář, avšak ukazatel HDP na obyvatele měl v roce 1988 hodnotu 10 130 USD. Pro srovnání uvádím, že v Británii měl tento ukazatel hodnotu 10 420 USD, v Nizozemí 11 860 USD, ale v kaptalistickém Španělsku jen 6010 USD. Socialistická ekonomika v období od roku 1948 do roku 1989 zvýšila objem základních prostředků v českých zemích 5,8krát a na Slovensku 11,4krát. Hodnota »navráceného« majetku po roce 1989 převýšila hodnotu »ukradeného« majetku třicetkrát až čtyřicetkrát.
V období 1979 až 1989 vzrostl národní důchod o 21 %, což by přepočteno na HDP činilo 30 % až 33 %. A to bylo považováno za stagnaci. Americký badatel Richard J. Estes, který se zabývá mezinárodním srovnáváním sociálního pokroku včetně lidských práv, zločinnému režimu u nás ve své bodové stupnici přidělil 71 bodů. USA, vzor svobody, demokracie a blahobytu, ohodnotil na 76 bodů, Dánsko na 92 bodů, Švédsko na 90 bodů, ale například Izrael jen na 62 bodů nebo Singapur na pouhých 59 bodů.
Figurky a figury
Nedávné 20. výročí »Velkého listopadu« bylo pro mnohé aktéry příležitostí, aby připomněli svůj podíl na »tvořivé destrukci socialismu«. Například parta z Prognostického ústavu přiznala, že zatajila existenci Washingtonského konsenzu, návodu na transformaci socialistické ekonomiky, před ekonomy, kteří chtěli navázat na reformy roku 1968, jako to v té době udělala Čína. Písemná doznání i svědectví o aktivitách spolupachatelů umožňují sestavit panoptikum figur, které nás dovedly na okraj sociální katastrofy. Pro pamětníky i pro mladé voličky strany Věci veřejné, vyškolené americkým seriálem »Sex ve městě«, a zejména pro náctiletou mládež, může být taková inventura užitečnou pomůckou při rozhodování koho příště volit.
Pozadí politické scény tvoří mentální exoti pěstující antikomunismus. Významnými představiteli jsou senátoři J. Štětina (SZ) a T. Kubera (ODS). Už se vytratil bývalý významný svazák Martin Mejstřík, kdysi idol dam. Ale to jsou spíše figurky pro pobavení. Vážné následky má působení lidí, o jejichž existenci veřejnost moc neví. Na prvním místě je to autor kuponové privatizace Dušan Tříska. Václav Klaus se na tomto podvodu století podílel hlavně podpisem kuponové knížky. Zato k nám přilákal mafie z celé Evropy prohlášením, že nezná špinavé peníze. Mafie postupně ovládly rozhodující sektory ekonomiky, takže exprezident Václav Havel nazval naši formu kapitalismu mafiánským kapitalismem. Dosud probíhá soudní spor o pojmenování soudcovská mafie.
Přispěly i další »osobnosti«
K restitucím majetku se hrdě hlásí Tomáš Ježek. Otevřel další cestu k devastaci ekonomiky. Velkostatkáři V. Tlustý (ODS) a J. Tyl (KDU-ČSL) si v akci 3T zajistili restituci rodinných statků, které pak pronajali. Následovali je mnozí další. Předseda KDU-ČSL, lidovec J. Lux, pod heslem »co bylo ukradeno, musí se vrátit« ukončil růst životní úrovně na venkově a vrátil drobné zemědělce mezi chudinu.
Systém služeb nájemního bydlení byl likvidován specifickým procesem. Zahájen byl restitucí a později rozšířen privatizací nájemního bytového fondu. Podstatné části se zmocnila italská mafie, která si najala Hanu Marvanovou (původně ODS) a později Pavla Němce ve funkci předsedy politické strany Unie svobody, aby prosadili deregulaci ceny nájemného. V procesu se angažoval také ústavní soudce JUDr. V. Cepl starší. Završil ho ex-premiér Jiří Paroubek (ČSSD) vydáním zákona o určování ceny nájemného jednostranným rozhodnutím pronajímatele. Do panoptika politických hochštaplerů patří také MUDr. Martin Bojar, který zahájil rozvrat zdravotnictví. Pana J. Šťávu, přítele současného ministra financí Miroslava Kalouska, obohatil svým diletantismem o miliardy korun. Na základy zdravotnické reformy M. Bojara navázali v roce 2006 agenti farmaceutů a podnikatelů ve zdravotnictví pánové T. Julínek, T. Cikrt a M. Šnajdr (vesměs ODS). Ivan Langer (ODS) úspěšně ochromil policejní systém. Veřejnoprávní televizi přeměnil ředitel J. Janeček na pračku mozků.
Změna souvisí se zkušeností
Jeden z otců ideologie neoliberalismu Milton Friedman zemřel a neoliberální ekonomika je v předsmrtné agónii. Nicméně, k zásadní změně režimu u nás dojde snad za 20, ale spíše za 40 let. Současní dvacetiletí revolucionáři totiž musí na vlastní kůži pocítit »blahodárné« působení kapitalismu v podání mistra podrazů M. Kalouska, světoobčana Schwarzenberga a mluvky R. Johna, či klanů ODS na radnicích. Musí osobně zakusit péči reformovaného zdravotnictví, které je ožebračí finanční spoluúčastí a potkávat důchodce živořící z almužny důchodového systému reformovaného podle receptu pánů Bezděka a Rusnoka. Až budou celý život splácet školné a pořízení bytu, možná pochopí svůj omyl. Ale naděje umírá poslední. Třeba se už v podzimních volbách do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu dostanou mezi dobře podmazané bratrstvo živnostníků v politice také nezkorumpovaní politici.
V roce 1990 noví mocipáni přejímali republiku s centrálně řízeným hospodářstvím. Ale výdaje na státní a veřejnou správu byly zhruba sedmkrát nižší než v současnosti. Stát je prý špatný hospodář, avšak ukazatel HDP na obyvatele měl v roce 1988 hodnotu 10 130 USD. Pro srovnání uvádím, že v Británii měl tento ukazatel hodnotu 10 420 USD, v Nizozemí 11 860 USD, ale v kaptalistickém Španělsku jen 6010 USD. Socialistická ekonomika v období od roku 1948 do roku 1989 zvýšila objem základních prostředků v českých zemích 5,8krát a na Slovensku 11,4krát. Hodnota »navráceného« majetku po roce 1989 převýšila hodnotu »ukradeného« majetku třicetkrát až čtyřicetkrát.
V období 1979 až 1989 vzrostl národní důchod o 21 %, což by přepočteno na HDP činilo 30 % až 33 %. A to bylo považováno za stagnaci. Americký badatel Richard J. Estes, který se zabývá mezinárodním srovnáváním sociálního pokroku včetně lidských práv, zločinnému režimu u nás ve své bodové stupnici přidělil 71 bodů. USA, vzor svobody, demokracie a blahobytu, ohodnotil na 76 bodů, Dánsko na 92 bodů, Švédsko na 90 bodů, ale například Izrael jen na 62 bodů nebo Singapur na pouhých 59 bodů.
Figurky a figury
Nedávné 20. výročí »Velkého listopadu« bylo pro mnohé aktéry příležitostí, aby připomněli svůj podíl na »tvořivé destrukci socialismu«. Například parta z Prognostického ústavu přiznala, že zatajila existenci Washingtonského konsenzu, návodu na transformaci socialistické ekonomiky, před ekonomy, kteří chtěli navázat na reformy roku 1968, jako to v té době udělala Čína. Písemná doznání i svědectví o aktivitách spolupachatelů umožňují sestavit panoptikum figur, které nás dovedly na okraj sociální katastrofy. Pro pamětníky i pro mladé voličky strany Věci veřejné, vyškolené americkým seriálem »Sex ve městě«, a zejména pro náctiletou mládež, může být taková inventura užitečnou pomůckou při rozhodování koho příště volit.
Pozadí politické scény tvoří mentální exoti pěstující antikomunismus. Významnými představiteli jsou senátoři J. Štětina (SZ) a T. Kubera (ODS). Už se vytratil bývalý významný svazák Martin Mejstřík, kdysi idol dam. Ale to jsou spíše figurky pro pobavení. Vážné následky má působení lidí, o jejichž existenci veřejnost moc neví. Na prvním místě je to autor kuponové privatizace Dušan Tříska. Václav Klaus se na tomto podvodu století podílel hlavně podpisem kuponové knížky. Zato k nám přilákal mafie z celé Evropy prohlášením, že nezná špinavé peníze. Mafie postupně ovládly rozhodující sektory ekonomiky, takže exprezident Václav Havel nazval naši formu kapitalismu mafiánským kapitalismem. Dosud probíhá soudní spor o pojmenování soudcovská mafie.
Přispěly i další »osobnosti«
K restitucím majetku se hrdě hlásí Tomáš Ježek. Otevřel další cestu k devastaci ekonomiky. Velkostatkáři V. Tlustý (ODS) a J. Tyl (KDU-ČSL) si v akci 3T zajistili restituci rodinných statků, které pak pronajali. Následovali je mnozí další. Předseda KDU-ČSL, lidovec J. Lux, pod heslem »co bylo ukradeno, musí se vrátit« ukončil růst životní úrovně na venkově a vrátil drobné zemědělce mezi chudinu.
Systém služeb nájemního bydlení byl likvidován specifickým procesem. Zahájen byl restitucí a později rozšířen privatizací nájemního bytového fondu. Podstatné části se zmocnila italská mafie, která si najala Hanu Marvanovou (původně ODS) a později Pavla Němce ve funkci předsedy politické strany Unie svobody, aby prosadili deregulaci ceny nájemného. V procesu se angažoval také ústavní soudce JUDr. V. Cepl starší. Završil ho ex-premiér Jiří Paroubek (ČSSD) vydáním zákona o určování ceny nájemného jednostranným rozhodnutím pronajímatele. Do panoptika politických hochštaplerů patří také MUDr. Martin Bojar, který zahájil rozvrat zdravotnictví. Pana J. Šťávu, přítele současného ministra financí Miroslava Kalouska, obohatil svým diletantismem o miliardy korun. Na základy zdravotnické reformy M. Bojara navázali v roce 2006 agenti farmaceutů a podnikatelů ve zdravotnictví pánové T. Julínek, T. Cikrt a M. Šnajdr (vesměs ODS). Ivan Langer (ODS) úspěšně ochromil policejní systém. Veřejnoprávní televizi přeměnil ředitel J. Janeček na pračku mozků.
Změna souvisí se zkušeností
Jeden z otců ideologie neoliberalismu Milton Friedman zemřel a neoliberální ekonomika je v předsmrtné agónii. Nicméně, k zásadní změně režimu u nás dojde snad za 20, ale spíše za 40 let. Současní dvacetiletí revolucionáři totiž musí na vlastní kůži pocítit »blahodárné« působení kapitalismu v podání mistra podrazů M. Kalouska, světoobčana Schwarzenberga a mluvky R. Johna, či klanů ODS na radnicích. Musí osobně zakusit péči reformovaného zdravotnictví, které je ožebračí finanční spoluúčastí a potkávat důchodce živořící z almužny důchodového systému reformovaného podle receptu pánů Bezděka a Rusnoka. Až budou celý život splácet školné a pořízení bytu, možná pochopí svůj omyl. Ale naděje umírá poslední. Třeba se už v podzimních volbách do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu dostanou mezi dobře podmazané bratrstvo živnostníků v politice také nezkorumpovaní politici.
