Haló noviny
OHLAS
V Haló novinách mám možnost přečíst si mnohé zajímavosti, které v jiných masmédiích nenajdu. Díky za to! Ale to není ten hlavní důvod, proč píši. Zaujal mne příspěvek Jiřího Košťáka, popisující neutuchající snahu J. Štětiny o zlikvidování KSČM. Je to až směšné, ale zároveň i alarmující. Z několika pohledů:
Úsilí Jaromíra Štětiny je, i přes mou neznalost nově vypracovaného stanoviska »jeho« komise, absurdní a snad i nezákonné, neboť jím veřejně avizované podmínky jsou v rozporu s Ústavou a Listinou základních lidských práv a svobod. A pokud se nepletu, tak i takové počínání může být až trestné.
Nevím, kolik zastánců má na své straně pan Štětina (kromě zmíněné komise), ale pokud nějaké má, musí i jim být jasné, že taková snaha je k ničemu a nemá šanci na úspěch. Proto také stojí stranou (až na několik známých výjimek) a veřejně se neangažují. Jistě, pro mnohé politiky z ODS či TOP 09 by to bylo splněním jejich zbožného přání, ale co naplat, i když je naše demokracie s tou pravou demokracií notně na štíru, přece jenom (v některých případech, zvláště těch v rozporu s Ústavou a Listinou) svoji roli sehrává. Na druhé straně by i taková ČSSD, nebýt té nešťastné »bohumínské buly«, zcela jinak akceptovala možnost spolupráce s KSČM, ale respekt před pravicovým šovinismem jí v tom brání.
Jaromír Štětina je, jak víme, senátorem. Myslím, že neobjevím Ameriku, když řeknu, že o Senátu jako takovém nemám (a nejen já) to nejlepší mínění. To totiž dokazuje právě činnost pana J. Štětiny, neboť předpokládám, že jeho hlavní pracovní náplní je právě sběr faktů a argumentů jak zakázat KSČM. Ptám se, zda je to ta hlavní pracovní náplň a poslání Senátu, potažmo senátora Štětiny samotného, zda je placen za to, že pracuje na věci, která je, či bude paskvilem, jenž nemá (nebude mít) žádný přínos pro naši společnost. I když chápu, že by v případě neexistence KSČM měl J. Štětina a jemu podobní mnohem snazší cestu k naplňování svých osobních cílů.
Osoba senátora Štětiny je sama o sobě natolik zkompromitovaná, že jeho snahám o celospolečenský prospěch nikdo nemůže věřit. Tak, jak ostře, šťavnatě a nevybíravě pomlouvá kdeco, co se týká KSČM, jdou podobné úvahy, ale hlavně fakta a argumenty, i proti němu.
Nicméně mne děsí pomyšlení, že hodlá znovu usilovat o křeslo senátora, že ze Senátu tyjí takoví lidé, jako je pan Štětina. Je to příklad člověka, který si již zvykl na to, že nejen prací je člověk živ. A protože to je zřejmě jeho životní krédo, tak si přeji, aby se mu jeho znovuzvolení nepodařilo. Což ovšem záleží také na lidech.
Jsem tedy zvědav, jaké bude resumé předsedy vlády Nečase, až se se Štětinovými materiály seznámí. Nečasovi nefandím, ale jsem přesvědčen, že Štětina odejde s nepořízenou. Natolik je, doufám, Nečas rozumný, aby na sebe nevzal zodpovědnost za něco, co by mu mohlo rychle a snadno zlomit vaz.
O autorovi| Jiří BAŤA, Holešov
V Haló novinách mám možnost přečíst si mnohé zajímavosti, které v jiných masmédiích nenajdu. Díky za to! Ale to není ten hlavní důvod, proč píši. Zaujal mne příspěvek Jiřího Košťáka, popisující neutuchající snahu J. Štětiny o zlikvidování KSČM. Je to až směšné, ale zároveň i alarmující. Z několika pohledů:
Úsilí Jaromíra Štětiny je, i přes mou neznalost nově vypracovaného stanoviska »jeho« komise, absurdní a snad i nezákonné, neboť jím veřejně avizované podmínky jsou v rozporu s Ústavou a Listinou základních lidských práv a svobod. A pokud se nepletu, tak i takové počínání může být až trestné.
Nevím, kolik zastánců má na své straně pan Štětina (kromě zmíněné komise), ale pokud nějaké má, musí i jim být jasné, že taková snaha je k ničemu a nemá šanci na úspěch. Proto také stojí stranou (až na několik známých výjimek) a veřejně se neangažují. Jistě, pro mnohé politiky z ODS či TOP 09 by to bylo splněním jejich zbožného přání, ale co naplat, i když je naše demokracie s tou pravou demokracií notně na štíru, přece jenom (v některých případech, zvláště těch v rozporu s Ústavou a Listinou) svoji roli sehrává. Na druhé straně by i taková ČSSD, nebýt té nešťastné »bohumínské buly«, zcela jinak akceptovala možnost spolupráce s KSČM, ale respekt před pravicovým šovinismem jí v tom brání.
Jaromír Štětina je, jak víme, senátorem. Myslím, že neobjevím Ameriku, když řeknu, že o Senátu jako takovém nemám (a nejen já) to nejlepší mínění. To totiž dokazuje právě činnost pana J. Štětiny, neboť předpokládám, že jeho hlavní pracovní náplní je právě sběr faktů a argumentů jak zakázat KSČM. Ptám se, zda je to ta hlavní pracovní náplň a poslání Senátu, potažmo senátora Štětiny samotného, zda je placen za to, že pracuje na věci, která je, či bude paskvilem, jenž nemá (nebude mít) žádný přínos pro naši společnost. I když chápu, že by v případě neexistence KSČM měl J. Štětina a jemu podobní mnohem snazší cestu k naplňování svých osobních cílů.
Osoba senátora Štětiny je sama o sobě natolik zkompromitovaná, že jeho snahám o celospolečenský prospěch nikdo nemůže věřit. Tak, jak ostře, šťavnatě a nevybíravě pomlouvá kdeco, co se týká KSČM, jdou podobné úvahy, ale hlavně fakta a argumenty, i proti němu.
Nicméně mne děsí pomyšlení, že hodlá znovu usilovat o křeslo senátora, že ze Senátu tyjí takoví lidé, jako je pan Štětina. Je to příklad člověka, který si již zvykl na to, že nejen prací je člověk živ. A protože to je zřejmě jeho životní krédo, tak si přeji, aby se mu jeho znovuzvolení nepodařilo. Což ovšem záleží také na lidech.
Jsem tedy zvědav, jaké bude resumé předsedy vlády Nečase, až se se Štětinovými materiály seznámí. Nečasovi nefandím, ale jsem přesvědčen, že Štětina odejde s nepořízenou. Natolik je, doufám, Nečas rozumný, aby na sebe nevzal zodpovědnost za něco, co by mu mohlo rychle a snadno zlomit vaz.
O autorovi| Jiří BAŤA, Holešov
