Jaromír Štětina - Jaromír Štětina, senátor za TOP 09 a Starostové za Prahu 10, Dubeč a Štěrboholy

Zatím si málokdo uvědomuje, že současná krize má pro lidskou civilizaci podobný význam jako objevení Ameriky v roce 1492 nebo Velká francouzská revoluce v letech 1789 až 1792. Pro člověka, který se nenechal zblbnout orwellovskou propagandou neoliberálních dogmat, je zřejmé, že současná neobyčejně komplexní krize nese znaky hypotézy G. W. F. Hegela o klíčových momentech změn společenských modelů. Historii civilizačního procesu v Evropě lze z hlediska výrobního způsobu charakterizovat jako otrokářství, feudalismus a kapitalismus. Kapitalismus už vyčerpal svůj přínos euroatlantické civilizaci.

Globální struktura ekonomiky

Nemám v tomto článku dost místa, abych vyvracel bludy neoliberálních ideologů a ekonomů, koncipované na objednávku amerických plutokratů. Neodvratnost zániku kapitalismu předpověděli Karel Marx a Bedřich Engels již před 150 roky. Kapitalismus totiž od svého vzniku obsahuje zhoubný nádor přisvojování vytvořené nadhodnoty vlastníkem výrobních prostředků. Až zhruba do konce 19. století byla pro růst HDP rozhodující složkou lidská pracovní síla. Od začátku 20. století rostlo vybavení práce kapitálem, což po druhé světové válce významně urychlilo růst produktivity práce. S tím spojený růst nadhodnoty vytvářel zdroje, které socialistům ve vládách kapitalistických států umožnily zajistit vyšší tempo růstu životní úrovně společnosti, než dosahovaly socialistické státy. Prakticky zanikly sociální příčiny třídního boje. Bojové heslo marxismu »Proletáři všech zemí, spojte se!« ztratilo adresáta. Vznikla však globální třída, tenká vrstva extrémně bohatých lidí, která nic nevyrábí, ale finančními operacemi bohatne na úkor »zbytku« společnosti. Pochopení této skutečnosti je zřejmě mimo dosah mentální kapacity primitivních antikomunistů, a také pánů J. Štětiny a M. Kocába, kteří třídní boj uvádějí jako jeden z argumentů pro zákaz KSČM.
Elektronizací národního hospodářství začátkem 70. let 20. století se tempo růstu produktivity práce dramaticky zvýšilo. Ekonomika měnila strukturu, rostl sektor placených služeb a v něm zejména finanční služby. Spolu s tím klesal podíl mezd na HDP, rozpojila se vazba mezi ekonomickým růstem a tvorbou pracovních míst. Výroba elektroniky a elektronizace přispěla také ke vzniku a rozvoji nového fenoménu - globalizaci. Nomádní ekonomika, jeden z produktů globalizace, přesouvá pracné výroby do zemí s levnější pracovní sílou. Vzniká chronická dlouhodobá nezaměstnanost, jež postihuje i vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří nenacházejí smysluplnou práci a trpí pocitem sociálního vyloučení.

Vládne miliontina populace

S růstem HDP úměrně roste také absolutní objem realizované nadhodnoty. Její rozdělování při existenci soukromého vlastnictví ve společnosti, která postrádá racionální vedení, však vede k majetkové nerovnosti, jaká nemá v historii lidstva obdobu. Globální třída, kterou tvoří zhruba dvě procenta světové populace, ovládá přibližně polovinu veškerého majetku na planetě Zemi. Majetek je zdrojem reálné moci. Sociolog David Rothkopf vypracoval seznam nejmocnějších lidí planety. Obsahuje jména 6000 plutokratů. To je přibližně jedna miliontina světové populace. V euroatlantickém civilizačním prostoru se demokracie fakticky změnila na plutokracii (= vládu bohatých). Nacistická a fašistická diktatura byly také produktem demokratického modelu uspořádání společnosti a vznikly jako důsledek hluboké hospodářské krize. Obavy o demokracii v majetkově polarizované společností se objevují v knize pravověrného liberála R. Dahrendorfa. Od pádu zdi k válce v Iráku i v pracích jiných pravicových sociologů. O totální koncentraci moci psali autoři antiutopií J. Orwell, A. Huxley a další. Tendenci ke vzniku totalitního režimu paradoxně zesiluje neoliberální ideologie adorací falešné svobody.
Plutokrat W. G. Bush využil své pozice ve funkci prezidenta USA k urychlení postupu k totalitnímu orwellovskému režimu Velkého bratra vyhlášením války proti terorismu bez časového omezení a kdekoliv na světě. Podstatné je, že nyní zbrojní průmysl fantasticky vydělává jak na klasických zbraních, tak na vývoji a výrobě prostředků umožňujících soustavné sledování každého občana.

Soumrak americká dominace

Krize finančního systému v roce 2007, způsobená především výdaji na zbrojení, probudila Američany z letargie. Voliči z nižších sociálních vrstev ovlivnili výsledek voleb a poprvé v historii Spojených států se stal prezidentem černoch Barack Obama, který sliboval změnu. Jeho úsilí však poměrně úspěšně blokují američtí plutokrati a jeho popularita v USA klesá. Nicméně přesto končí éra americké dominace ve světové ekonomice a politice.
Je však nutno najít způsob, jak zabránit retardačnímu působení globální třídy, a pokud možno odvrátit plíživý nástup totality v ovládání společnosti i ohrožování přírody. Návrh ekonomických opatření vypracoval pro OSN nositel Nobelovy ceny, ekonom J. Stiglitz, dlouholetý oponent MMF. Důležitou komponentou jeho návrhu je progresivní zdanění příjmů. Vedení MMF i OECD proti tomu samozřejmě ostře protestují. U nás to navrhuje KSČM a přivádí tím neoliberální politiky v TOP 09 a ODS také téměř k zuřivosti. Komplikuje jim také plnění úkolu reformovat sociální systémy a umožnit tak příslušníkům globální třídy přístup do našich sociálních fondů. O tom, jak budeme žít v budoucnu, se rozhodne v letošních volbách. Na vybranou máme obyčejným lidem nepřátelskou pravicovou totalitu, nebo levicovou demokracii.

O autorovi| Stránku připravili Ivan CINKA a Miloslav VORLÍČEK