Rozhovor Haló novin s Klausem Kukukem, někdejším pracovníkem velvyslanectví NDR v Československu
* Dozvěděli jsme se, že jste přeložil knihu české historičky a spisovatelky Jitky Gruntové o svitavském rodáku Oskaru Schindlerovi a dokonce jste sehnal v Německu nakladatele. Tím jste se zasloužil o to, že se němečtí čtenáři dozvědí, kdo byl Schindler ve skutečnosti. Co vás k tomu vedlo?
Stručně řečeno, Jitka Gruntová napsala vysoce kompetentní publikaci. Zaujalo mě v ní zasvěcené líčení historického kontextu soužití Čechů a Němců v minulém století ve zcela konkrétně determinovaném prostředí. V Německu se roky pěstuje image hodného nacisty lidumila. Počínaje Schindlerem v Polsku a na Moravě a konče Johnem Rabem v Číně. Lidé mají znát pravdu. Vydáním překladu knihy Jitky Gruntové v Německu vidím možnost, jak se konkrétně angažovat proti snahám po zfalšování dějin. V březnu bude kniha na německém trhu. Těžko odhadnout zájem o ni, ale věřím, že Němci budou chtít poznat pravdu o své minulosti.
* V České republice, konkrétně v rodném městě Schindlera, Svitavách, i v Pardubickém kraji se pravice zasadila o to, že Schindler, ač vlastizrádce a agent abwehru, který udával české občany a rozvracel československou státnost ještě před druhou světovou válkou, má určitou »slávu«. Svitavská radnice se domnívala, když mu postaví pomník, že se k němu pohrnou turisté z Německa, což se za více než 15 let jeho existence nestalo. Co si o tom myslíte?
Jde o nehoráznost a bezednou politickou hloupost místních politiků. Jejím základem je antikomunismus, který moudrý Thomas Mann označil jako základní hloupost epochy. Ale nepřekvapuje mne to. Vždyť i v Německu, a myslím v této souvislosti na jeho východní část, se podobné případy vyskytují. Antikomunismus a pravicový extremismus, čili neonacismus, jsou spojité nádoby. V Německu se to kamufluje teorií dvou diktatur, jež si jsou prý podobny. Je to nesmysl a proti němu je třeba aktivně vystupovat.
* Pravice v ČR si neuvědomuje, ale možná opak je pravdou, že jakákoliv podpora přitroublých myšlenek krajní pravice může vést k růstu neonacistického hnutí. I když hlupáků tohoto ražení není mnoho, umně využívají mezer českých zákonů. A stát si s tím neví rady. Jak tuto situaci vnímáte vy, člověk, znalý českých poměrů?
Těžko mohu být zcela objektivní. Ale když vezmu v potaz dva markantní reprezentanty české pravice, pány Mirka Topolánka z ODS a Jaromíra Štětinu, o kterém ani nevím, v jaké je dnes straně, jen udiveně »zírám«. První z nich, pan Topolánek, jak známo, vystudoval před listopadovým převratem. Což není tak důležité. Ale to, že nestydatě vyznamenal usvědčené vrahy, bratry Mašíny, mu těžko mohu odpustit. Proti komu Mašínové bojovali tím, že cestou do emigrace vraždili nevinné lidi? Jsou prý odbojáři?! Těmi nikdy nebyli, byli a jsou vrahy.
Druhý, totiž Štětina, několik let usiluje o zákaz KSČM, přestože využíval pro svoji někdejší práci novináře všech výhod, které mu tehdejší společnost dávala. Jsem přesvědčen o tom, že oba, a všichni jim podobní, vědí přesně, co dělají a také to, komu a čí zájmům slouží. Sleduji solidárně rozhodný boj českých komunistů a antifašistů proti tomu a věřím v politický rozum soudných občanů v Česku, který snad dají najevo ve volbách, které se u vás připravují.
* Omlouváním Václava Havla za údajné vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce se rozpoutala chtivost jejich potomků, organizujících se především v Sudetoněmeckém landsmannschaftu. Řada z nich by se ráda vrátila do »staré vlasti« a získala zpět někdejší majetek. O něj usilují i potomci šlechtických rodů, které kolaborovaly s Hitlerem. Jsou jim proti srsti Benešovy dekrety…
Máte pravdu, že se rozpoutala chtivost oněch potomků, jejichž předkové měli obrovský majetek. Jinak tomu není ani u rodiny Havlových a u šlechtických rodů. V Sasku to jsou mj. potomci saských králů a protivníci poválečné pozemkové reformy v NDR. Pokud jde o Benešovy dekrety… Ty jsou přece s definitivní platnosti integrální součástí československého poválečného právního řádu. Tak o čem diskutovat? Přední evropští právníci pověřeni Evropskou unií před vstupem ČR do ní vypracovali dobrozdání s jednoznačnými závěry. V této souvislosti nelze ztratit ze zřetele neustále platné mezinárodní právo, na předním místě Postupimskou dohodu protihitlerovských spojenců. I proto jsem přesvědčen, že jakékoliv restituce v prospěch bývalých sudeťáků v ČR nemají šanci. Pokud čeští neoliberálové k tomu cestou privatizací neotevřou cestu. To ale záleží především na občanech České republiky, na tom, koho se rozhodnou zvolit do zákonodárných orgánů.
Foto popis|





