Magazín Víkend DNES | rubrika: Zaostřeno | strana: 9
Nemají se rádi a nikdy se to nezmění. Sňatek, který nedávno uzavřeli, je SŇATKEM Z ROZUMU. A vlastně sleduje jediný cíl: rozejít se a v klidu ve vzájemné nenávisti pokračovat.
První fandí červené Slavii, druzí zelené Bohemce (bílou prosím pro tentokrát vynechejme). A to není v posledních letech nic jednoduchého.
Zelení dlouho bojovali o přežití, a museli se před pár lety mezi sebou dokonce skládat, aby svoje sportovní vzory zachránili. Vybrali tehdy skoro čtyři miliony, které jen tak věnovali svému klubu.
Červení zase čekali, až dostaví jejich nový stadion v Edenu, přitom mrzli v rozpadajícím se betonovém království na pražském Strahově.
Připočtěme hru, která v obou případech v poslední době bývá nevalné úrovně, a jsme docela v průšvihu.
Ne že by to nemohlo být horší.
Červení se probírali z euforie předloňského ligového titulu a pořád ještě nevěřícně, avšak blaženě mžourali na pole vypulírovaných červených sedaček ve vzkříšeném Edenu. Než si však stačili uvědomit, že mají svůj nový, krásný stadion, přišla letos v květnu infarktová zpráva: Eden bude stadionem jak Slavie, tak Bohemky. Její Ďolíček se zavírá a vedení klubů se domluvila, že se zelení nastěhují k červeným. Nakonec, mají to kousek.
Bratři v triku Představte si, že ve vaší ulici bourají barák. A že jednoho z jeho obyvatel, a je jedno, zda se s ním přátelíte nebo ne, z moci úřední nastěhují k vám domů. Radost? Nikoliv.
Vím, že se to už dnes stát nemůže. Šlo mi jen o pocit, jaký začal současně trápit červené i zelené.
Co s tím?
Už pár měsíců předtím se začali scházet tři muži. Jen tak na pivu, aby probrali problémy těch jejich. Červených. Jiří Vrba, kdysi sporťák v České televizi, potom marketingový ředitel Slavie, dnes živnostník. Martin Krob, generální ředitel obchodní firmy. A Miroslav Pomikal, kreativní ředitel velké reklamní agentury.
Šli si poklábosit o společné vášni - Slavii. „Téma první schůzky byl vyhazov Ericha Brabce,“ líčí Martin Krob. Když vypráví o Slavii, rozsvítí se i v devětatřiceti jeho kulatý obličej klukovskou vášní.
To nakonec platí o všech, kteří ještě do příběhu vstoupí.
Probrali Brabce, a když se dostali do ráže, začali uvažovat nad založením hnutí Vraťte fotbal fanouškům. Nebyl to špatný nápad, vždyť tohle heslo následně obletělo řadu stadionů.
Pár měsíců nato se chlapi dozvěděli, že Bohemka zamíří do Edenu.
První porada na neutrální půdě Přišlo to jednou večer jako blesk. „Vymyslel to Jirka Vrba. Najednou mi zavolal a tvrdil, že pokud chceme něco opravdu změnit, tak musíme založit politickou stranu.“
Stačilo pár telefonů. Jeden začal vyzvánět v kapse Strašáka, neboli Lukáše Valy, šéfa červeného kotle, který si říká Ultras. Ale protože to nefotbalovým lidem zní trochu jako jednotka z Nikaraguy, používá se spíš označení Tribuna Sever.
Lukáš Vala je prostě ten, který vymýšlí choreografie, jež pak nejvěrnější fandové předvádějí při zápase. Třeba teď se Spartou celá tribuna vytvořila pomocí barevných papírů velký nápis KOTEL a transparent pod tím hlásal JE TO, CO VY NEMÁTE. Vtipné, i když to sparťané nakonec zvládli i bez kotle.
Druhý telefon bral Milan Šimáček, jeden z čelných příznivců zelených, ti si zase říkají Družstvo fanoušků Bohemians.
Jako by na podobné zavolání čekali. Plány na politickou stranu, která by šla do nadcházejících komunálních voleb, začali totiž mezitím zvažovat i zelení.
Na začátku června se domluvili, že se sejdou v pražské restauraci Sklep. Asi neutrální půda vzhledem k tomu, že se žižkovská hospoda nachází přímo naproti stadionu Viktorky.
Nekonfliktní typy Stranu upekli během dvou setkání. Do Sklepa na vyjednávání zamířili za Bohemku Šimáček se svým kolegou Svatoslavem Baťou, historicky první schůze proběhla v hostivařské hospůdce Karolína, údajně s jednou z nejlepších plzní ve městě. „Okamžitě jsme si vzpomněli na hlášky, kterými se zesměšňují fandové jiných klubů: Sparťani fašouni, slávisti Židi a Bohemáci feťáci. On tam před námi takový jeden trochu feťák stál,“ vzpomíná na první setkání Martin Krob.
Narážku na vzezření Bati nemyslí vážně, škodolibě se u toho směje. Vždyť jsou dnes všichni kamarádi.
Baťa i Vala jsou navíc místopředsedy strany.
„Dali jsme dohromady deset lidí - pět slávistů a pět od nás, ti vytvořili přípravný výbor a založili stranu,“ líčí Svatoslav Baťa.
Když se ho u snídaně zeptám, jak se spolu vůbec můžou domluvit fotbaloví rivalové, tvrdí, že je nekonfliktní typ. Nevědomky tím charakterizuje společnou vlastnost všech, kteří s ním stranu založili.
Pojmenovali ji Desítka pro domácí. Jak jinak v desáté městské části.
„Jasně že ne všechno šlo hladce. Když jsem vezl Fantomase (šéf tvrdého jádra fanoušků Bohemians) za Strašákem, moc se mu nechtělo. Říkal, že by mu měl spíš rozbít hubu. Tak jsme klukům vysvětlili, že takhle to teď nepůjde,“ dodává Baťa.
Desítka se vrhla do práce.
Sepsala program, vymyslela jednoduché logo, na němž ruce ukazují deset prstů (samozřejmě že jedna je červená a jedna zelená), založila účet v bance na příspěvky a oslovila ty, kteří by ji mohli podpořit. Vyfotit každého s deseti prsty, to by mohla být dobrá reklama.
A tak už mají Antonína Panenku, Ivana Trojana, Josefa Dvořáka nebo brankáře Petra Čecha.
Předseda v ráži Mezi červenou a zelenou pětkou panovala shoda, až na jednu věc: zda mít jediný cíl, a to návrat Bohemians do Ďolíčku, nebo k tomu takříkajíc přibalit i nějaká další volební témata.
„V téhle věci jsem se mýlil. Chtěl jsem jedno, fotbalové téma, ostatní byli proti,“ přiznává Miroslav Pomikal. Sedmatřicátník, vzezřením i přemýšlivou gescí intelektuál, který se živí vymýšlením reklamních kampaní. Na téma Slavia by vydržel mluvit hodiny - ta jedna na mém diktafonu je prakticky monologem.
Ale vypráví zajímavě. Třeba o tom, jak začal fandit, později klubu drobně pomáhal s reklamou. „Jsem třiasedmdesátý ročník, měl bych fandit Spartě nebo Bohemce, tam hrály hvězdy jako třeba Panenka. Ale když jsem se jako malý harant díval na televizi a viděl ty dresy, ač v černobílé, nemohl jsem s tím nic dělat, hrozně se mi líbily. To bylo, jako když jsem poprvé viděl Kissáky.“ Coby puberťák jezdil z Jihlavy do Prahy na zápasy, sám v kupé, oblečený do klubové vlajky.
Už to demonstruje, jaký vztah slávisté ke svému klubu mají. „Já jsem se tam nikdy nechodil bavit krásnou kombinační hrou, nebo abych odjížděl domů s pocitem vítězství. Tam se chodí kvůli klubu, ne kvůli výhře nebo kvůli tomu, že každý rok přijede Arsenal.“ Desítka ho zvolila předsedou. Priorita do voleb tedy zůstala jasná: dostat se do zastupitelstva a změnit územní plán tak, aby v Ďolíčku zůstalo sportoviště. „Ďolíček je lukrativní pozemek, jeho majitel už skoupil všechny pozemky okolo. Sice říká, že tam nic stavět nebude, ale byli bychom debilové, kdybychom tomu měli uvěřit. Připomíná mi to chvíli, kdy za druhé světové války stály na hranicích davy Němců a Hitler tvrdil, že to nic neznamená,“ rozohní se předseda.
Jeho červení kolegové z Desítky jsou mírnější, prý chtějí, aby zůstaly zachovány kulturní tradice městské části. Možná už načichli trochu politikou, jinak by jednoduše řekli, že je třeba vyhnat Klokana ze Slávie pryč.
Bohemáci jsou v tomhle trochu upřímnější: prostě se chtějí vrátit domů.
Štíhlé billboardy nebudou K fotbalovému tématu si Desítka chytře přibrala to, co s ním více či méně v městské části souvisí: sport, zeleň a korupci.
„Chtěli jsme, aby zůstala tráva v Ďolíčku, ale přitom jsme zjistili, že radnici dráždí všechno, co je zelené. A to nás štve. Tragicky je na tom i podpora sportu -například Sokol Vršovice, který má 1 600 členů, dostal v loňském roce podporu 3 600 korun,“ říká Miroslav Pomikal.
A protože je k nezadržení, vypočítává, jak je nesmyslné v místě, kde je fotbalová tradice a stadiony, stavět nová sportovní centra s lezeckými stěnami za sto patnáct milionů korun nebo že se bůhvíproč nově postavená školní hřiště zavřou s posledním zvoněním a navečer už na ně nikdo nesmí.
Tím by se měla Desítka stát atraktivní ve volbách i pro lidi, kteří fotbalu zrovna neholdují.
Chce je oslovit i již zmíněný Lukáš Vala. Místopředseda strany v jedenadvaceti. Mladík, o kterém když napíšu, že je zdravě nastartovaný, bude to málo. Mám pocit, že by chtěl věci měnit hned od zítřka. Ačkoli na stadionu vyřvává hesla, která po něm davy opakují, v restauraci mluví klidným hlasem. Ale naléhavě neúprosným. „Lidé si asi myslí, že máme v hlavě jenom fotbal a nic jiného. Ale my jsme úplně normální lidé, kteří tady žijí, máme stejné problémy. Já tady bydlím odmalička a dneska mě netrápí jen fotbal, ale i to, že mi chtějí zrušit park nebo že nemám kde zaparkovat,“ chrlí na mě.
Namítám, že obyčejní lidé na desítce toho o jeho straně zatím moc nevědí a že do voleb moc času nezbývá.
Na účtu strany se zatím z darů sešlo sto tisíc korun, za třicet se už vytiskly letáky a propagační materiály. Na billboardovou kampaň peníze nebudou, což je trochu škoda, protože, jak předseda Pomikal vtipně podotýká, nejde o žádnou stranu vyžraných soudruhů.
Nezbývá než vyjít do ulic, rozdávat letáky a spolehnout se, že zafunguje šeptanda. Výhodou může být, že strana má program napsaný odspodu, kontaktovala řadu místních sdružení, spoléhá na věrné fanoušky, že s propagací pomohou.
Šanci na to, aby se do zastupitelstva prodrala, má Desítka slušnou. Pokud by počítala dle vzoru minulé volební účasti, potřebovala by nějaké čtyři tisíce hlasů. To je celkem reálné.
A když všichni zúčastnění mluví o upřímné snaze, lze jim to věřit určitě víc než Stanislavu Grossovi, který heslo Myslím to upřímně procpal do Encyklopedie humoru.
Průměrný zastupitel dochází na radnici jednou měsíčně a bere za to zhruba tři tisíce korun, jinak zůstává ve svém povolání. Pro koryta tenhle projekt asi taky nevznikl.
Jste zločinci, vzkázala ODS I když hlavní ofenzivu Desítka teprve chystá, konkurence už zavětřila. Chce se scházet, uzavírat koalice. „Je sranda, že přijde Suverenita a chce s námi jít do koalice. V tu chvíli začnete cítit, že ty ostatní strany dostaly strach,“ tvrdí Martin Krob a usmívá se, protože tohle ho očividně hřeje u srdce.
On si koalici s ODS představit dovede, minulost by hodil za hlavu. Jeho kolega Baťa nikoliv.
Ale tomu se člověk divit nemůže. ODS vládne na současné radnici a zelení fanoušci ji za změny v územním plánu nemohou ani cítit. A oheň přiživil ještě její volební lídr Boris Šťastný, když na začátku měsíce prohlásil, že dělat z případu Ďolíček volební téma, je zločin.
Zakládající členové si rychle vyměnili pár e-mailů, po nichž předseda Pomikal kontroval na stranickém webu: Boris Šťastný nás tak pravděpodobně chtěl upozornit na skutečné politické zločiny, které jeho domovská ODS spáchala: kauzu Opencard, miliardy utopené v betonu tunelu Blanka nebo -pro naše voliče téma ještě aktuálnější - kauzu krádeže bytů za bílého dne v Praze 10. Pokud je zločin to, o co se snažíme, tedy hájit práva fanoušků, potom by museli aktéři zmíněných kauz už hrát mariáš s Kajínkem.“
Ale jsou i veselejší chvíle. Třeba když přijelo zpravodajství německé televize ARD. To se šlo na schůzi v dresech, napůl v červených, napůl v zelených, aby to vypadalo.
Nebo když netrpělivý předseda zašel za věštkyní, aby věděl, jak dopadnou. Řekla mu: Třicet procent. Na druhý den se však Desítka neuměla shodnout, zda věštkyně měla na mysli naději, nebo hlasy. A tak to prý raději nikdo nedal ani do zápisu ze schůze.
Děkuji za závěr, pane Trojane Čas při přemýšlení, zda skončit tím, že i kdyby se Desítka do zastupitelstva nedostala, problém Ďolíčku hodně zviditelnila, nebo tím, že ani evangelíci se nechodí modlit do jednoho baráku s katolíky, jsem si zkrátil telefonem s hercem Ivanem Trojanem v předtuše, že by jako oddaný bohemák mohl k Desítce také něco říct. A protože to řekl moc hezky, postaral se o závěr za mě.
„Příběh Bohemky je silný i v dnešní pragmatické době. Vždyť fanoušci různých profesí dali stokorunu, tisícovku nebo třeba deset tisíc na záchranu svého klubu. Pro ty chlapy i holky to nebylo snadné, zasahovalo to do jejich rodinných příběhů, dělali to jako srdeční věc ve svém volném čase. Ale ukázalo se, že je to málo. Bohemka je pod klatbou dlouho a nikdo neví, kdo ji začal takhle potápět. Založit politickou stranu je zoufalým, krajním bojem, který se pohybuje na hranici absurdity, nadsázky, mírné recese. Ale je to zároveň krok, který určitě vycházel z upřímné myšlenky zachránit milovaný klub. Spoustě lidí se to může zdát málo. Že jsou důležitější věci. A jsou. Ale věřte mi, tohle také není málo.“
***
Slavia vs. Bohemka
ročník Slavia- Bohemka-
-Bohemka -Slavia
1912 Bohemka nehrála 1. ligu
1913 Bohemka nehrála 1. ligu
1915 Bohemka nehrála 1. ligu
1917 Bohemka nehrála 1. ligu
1918 0-8*
1919 1-2*
1920 2-3*
1921 1-5*
1922 6-1*
1923 0-3*
1924 mistrovství nedohráno,S s B se nestřetly
1925 0-5
1925-26 1-2 0-3
1927 2-7*
1927-28 3-1 1-4
1928-29 5-2 0-4
1929-30 4-3 0-2
1930-31 3-0 3-2
1931-32 2-1 2-3
1932-33 1-2 1-3
1933-34 6-1 0-2
1934-35 4-1 1-1
1935-36 Bohemka nehrála 1. ligu
1936-37 Bohemka nehrála 1. ligu
1937-38 Bohemka nehrála 1. ligu
1938-39 Bohemka nehrála 1. ligu
1939-40 Bohemka nehrála 1. ligu
1940-41 6-0 1-4
1941-42 3-2 2-5
1942-43 11-1 2-4
1943-44 4-2 2-6
1945-46 hrálo se ve 2 skupinách, S a B se nestřetly
1946-47 2-1 1-8
1947-48 2-3 3-2
1948 4-4*
1949 1-3 3-1
1950 4-2 0-0
1951 2-2 3-0
1952 Slavia ani Bohemka nehrály 1. ligu
1953 Bohemka nehrála 1. ligu
1954 2-1 2-2
1955 Bohemka nehrála 1. ligu
1956 Bohemka nehrála 1. ligu
1957-58 Bohemka nehrála 1. ligu
1958-59 1-1 0-2
1959-60 1-4 1-1
1960-61 0-1 2-0
1961-62 Slavia nehrála 1. ligu
1962-63 0-1 2-1
1963-64 Slavia nehrála 1. ligu
1964-65 Slavia nehrála 1. ligu
1965-66 Bohemka nehrála 1. ligu
1966-67 5-1 1-0
1967-68 1-1 0-3
1968-69 Bohemka nehrála 1. ligu
1969-70 1-1 0-0
1970-71 Bohemka nehrála 1. ligu
1971-72 Bohemka nehrála 1. ligu
1972-73 Bohemka nehrála 1. ligu
1973-74 3-0 3-1
1974-75 2-1 1-1
1975-76 1-1 1-0
1976-77 0-0 1-1
1977-78 1-0 3-3
1978-79 1-0 1-0
1979-80 1-2 2-3
1980-81 3-2 1-1
1981-82 2-2 0-0
1982-83 2-2 2-1
1983-84 1-2 5-0
1984-85 1-1 2-0
1985-86 1-0 0-0
1986-87 1-1 2-1
1987-88 4-1 3-2
1988-89 1-3 2-4
1989-90 1-0 3-1
1990-91 1-0 1-1
1991-92 1-1 1-3
1992-93 4-0 1-3
1993-94 2-3 0-1
1994-95 2-1 1-2
1995-96 Bohemka nehrála 1. ligu
1996-97 4-2 0-2
1997-98 Bohemka nehrála 1. ligu
1998-99 Bohemka nehrála 1. ligu
1999-00 2-0 0-1
2000-01 1-0 1-1
2001-02 2-2 1-0
2002-03 4-1 1-1
2003-04 Bohemka nehrála 1. ligu
2004-05 Bohemka nehrála 1. ligu
2005-06 Bohemka nehrála 1. ligu
2006-07 Bohemka nehrála 1. ligu
2007-08 2-1 2-0
2008-09 Bohemka nehrála 1. ligu
2009-10 3-0 1-1
2010-11 ??? 1-1
poznámka: * hrálo se jednokolově Zpracoval: Radovan Jelínek
Oficiální stránky Desítky pro domácí jsou www.desitkaprodomaci.cz. Najdete tu i video s reportáží německé televize ARD. Jak upekli stranu „Dali jsme dohromady deset lidí - pět slávistů a pět od nás, ti vytvořili přípravný výbor a založili stranu.“ Svatoslav Baťa z Bohemians 1905 První nabídky Je sranda, že přijde Suverenita a chce s námi jít do koalice. V tu chvíli začnete cítit, že ty ostatní strany dostaly strach.
Praha 10 je rozdělena na čtyři volební obvody, dohromady tam kandiduje třináct stran, kromě Desítky pro domácí třeba i ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, KSČM, VV, SZ či Česká pirátská strana. Volby se konají ve dnech 15. a 16. října 2010.
Slavia má stránky www.slavia.cz, Bohemians www.bohemians.cz.
Desítka pro domácí má jen asi pětadvacet členů, vzhledem k velrybářským aférám preferuje sympatizanty a dárce.
Foto popis| DŘÍVE ODPŮRCI DNES PŘÁTELÉ Bohemák Svatoslav Baťa (vlevo), Slávista Lukáš Vala.
Foto autor| FOTO: MICHAL SVÁČEK, MF DNES
Foto popis| SYMPATIZANTI Petr Čech, Tomáš Necid, Karol Dobiaš, Marek Suchý, Jan Morávek, Martin Fenin, Antonín Panenka, Jaromír Štětina, Ivan Trojan.
Foto autor| FOTO: MICHAL ŠULA, MF DNES
O autorovi| JAN KÁBRT jan.kabrt@mfdnes.cz
První fandí červené Slavii, druzí zelené Bohemce (bílou prosím pro tentokrát vynechejme). A to není v posledních letech nic jednoduchého.
Zelení dlouho bojovali o přežití, a museli se před pár lety mezi sebou dokonce skládat, aby svoje sportovní vzory zachránili. Vybrali tehdy skoro čtyři miliony, které jen tak věnovali svému klubu.
Červení zase čekali, až dostaví jejich nový stadion v Edenu, přitom mrzli v rozpadajícím se betonovém království na pražském Strahově.
Připočtěme hru, která v obou případech v poslední době bývá nevalné úrovně, a jsme docela v průšvihu.
Ne že by to nemohlo být horší.
Červení se probírali z euforie předloňského ligového titulu a pořád ještě nevěřícně, avšak blaženě mžourali na pole vypulírovaných červených sedaček ve vzkříšeném Edenu. Než si však stačili uvědomit, že mají svůj nový, krásný stadion, přišla letos v květnu infarktová zpráva: Eden bude stadionem jak Slavie, tak Bohemky. Její Ďolíček se zavírá a vedení klubů se domluvila, že se zelení nastěhují k červeným. Nakonec, mají to kousek.
Bratři v triku Představte si, že ve vaší ulici bourají barák. A že jednoho z jeho obyvatel, a je jedno, zda se s ním přátelíte nebo ne, z moci úřední nastěhují k vám domů. Radost? Nikoliv.
Vím, že se to už dnes stát nemůže. Šlo mi jen o pocit, jaký začal současně trápit červené i zelené.
Co s tím?
Už pár měsíců předtím se začali scházet tři muži. Jen tak na pivu, aby probrali problémy těch jejich. Červených. Jiří Vrba, kdysi sporťák v České televizi, potom marketingový ředitel Slavie, dnes živnostník. Martin Krob, generální ředitel obchodní firmy. A Miroslav Pomikal, kreativní ředitel velké reklamní agentury.
Šli si poklábosit o společné vášni - Slavii. „Téma první schůzky byl vyhazov Ericha Brabce,“ líčí Martin Krob. Když vypráví o Slavii, rozsvítí se i v devětatřiceti jeho kulatý obličej klukovskou vášní.
To nakonec platí o všech, kteří ještě do příběhu vstoupí.
Probrali Brabce, a když se dostali do ráže, začali uvažovat nad založením hnutí Vraťte fotbal fanouškům. Nebyl to špatný nápad, vždyť tohle heslo následně obletělo řadu stadionů.
Pár měsíců nato se chlapi dozvěděli, že Bohemka zamíří do Edenu.
První porada na neutrální půdě Přišlo to jednou večer jako blesk. „Vymyslel to Jirka Vrba. Najednou mi zavolal a tvrdil, že pokud chceme něco opravdu změnit, tak musíme založit politickou stranu.“
Stačilo pár telefonů. Jeden začal vyzvánět v kapse Strašáka, neboli Lukáše Valy, šéfa červeného kotle, který si říká Ultras. Ale protože to nefotbalovým lidem zní trochu jako jednotka z Nikaraguy, používá se spíš označení Tribuna Sever.
Lukáš Vala je prostě ten, který vymýšlí choreografie, jež pak nejvěrnější fandové předvádějí při zápase. Třeba teď se Spartou celá tribuna vytvořila pomocí barevných papírů velký nápis KOTEL a transparent pod tím hlásal JE TO, CO VY NEMÁTE. Vtipné, i když to sparťané nakonec zvládli i bez kotle.
Druhý telefon bral Milan Šimáček, jeden z čelných příznivců zelených, ti si zase říkají Družstvo fanoušků Bohemians.
Jako by na podobné zavolání čekali. Plány na politickou stranu, která by šla do nadcházejících komunálních voleb, začali totiž mezitím zvažovat i zelení.
Na začátku června se domluvili, že se sejdou v pražské restauraci Sklep. Asi neutrální půda vzhledem k tomu, že se žižkovská hospoda nachází přímo naproti stadionu Viktorky.
Nekonfliktní typy Stranu upekli během dvou setkání. Do Sklepa na vyjednávání zamířili za Bohemku Šimáček se svým kolegou Svatoslavem Baťou, historicky první schůze proběhla v hostivařské hospůdce Karolína, údajně s jednou z nejlepších plzní ve městě. „Okamžitě jsme si vzpomněli na hlášky, kterými se zesměšňují fandové jiných klubů: Sparťani fašouni, slávisti Židi a Bohemáci feťáci. On tam před námi takový jeden trochu feťák stál,“ vzpomíná na první setkání Martin Krob.
Narážku na vzezření Bati nemyslí vážně, škodolibě se u toho směje. Vždyť jsou dnes všichni kamarádi.
Baťa i Vala jsou navíc místopředsedy strany.
„Dali jsme dohromady deset lidí - pět slávistů a pět od nás, ti vytvořili přípravný výbor a založili stranu,“ líčí Svatoslav Baťa.
Když se ho u snídaně zeptám, jak se spolu vůbec můžou domluvit fotbaloví rivalové, tvrdí, že je nekonfliktní typ. Nevědomky tím charakterizuje společnou vlastnost všech, kteří s ním stranu založili.
Pojmenovali ji Desítka pro domácí. Jak jinak v desáté městské části.
„Jasně že ne všechno šlo hladce. Když jsem vezl Fantomase (šéf tvrdého jádra fanoušků Bohemians) za Strašákem, moc se mu nechtělo. Říkal, že by mu měl spíš rozbít hubu. Tak jsme klukům vysvětlili, že takhle to teď nepůjde,“ dodává Baťa.
Desítka se vrhla do práce.
Sepsala program, vymyslela jednoduché logo, na němž ruce ukazují deset prstů (samozřejmě že jedna je červená a jedna zelená), založila účet v bance na příspěvky a oslovila ty, kteří by ji mohli podpořit. Vyfotit každého s deseti prsty, to by mohla být dobrá reklama.
A tak už mají Antonína Panenku, Ivana Trojana, Josefa Dvořáka nebo brankáře Petra Čecha.
Předseda v ráži Mezi červenou a zelenou pětkou panovala shoda, až na jednu věc: zda mít jediný cíl, a to návrat Bohemians do Ďolíčku, nebo k tomu takříkajíc přibalit i nějaká další volební témata.
„V téhle věci jsem se mýlil. Chtěl jsem jedno, fotbalové téma, ostatní byli proti,“ přiznává Miroslav Pomikal. Sedmatřicátník, vzezřením i přemýšlivou gescí intelektuál, který se živí vymýšlením reklamních kampaní. Na téma Slavia by vydržel mluvit hodiny - ta jedna na mém diktafonu je prakticky monologem.
Ale vypráví zajímavě. Třeba o tom, jak začal fandit, později klubu drobně pomáhal s reklamou. „Jsem třiasedmdesátý ročník, měl bych fandit Spartě nebo Bohemce, tam hrály hvězdy jako třeba Panenka. Ale když jsem se jako malý harant díval na televizi a viděl ty dresy, ač v černobílé, nemohl jsem s tím nic dělat, hrozně se mi líbily. To bylo, jako když jsem poprvé viděl Kissáky.“ Coby puberťák jezdil z Jihlavy do Prahy na zápasy, sám v kupé, oblečený do klubové vlajky.
Už to demonstruje, jaký vztah slávisté ke svému klubu mají. „Já jsem se tam nikdy nechodil bavit krásnou kombinační hrou, nebo abych odjížděl domů s pocitem vítězství. Tam se chodí kvůli klubu, ne kvůli výhře nebo kvůli tomu, že každý rok přijede Arsenal.“ Desítka ho zvolila předsedou. Priorita do voleb tedy zůstala jasná: dostat se do zastupitelstva a změnit územní plán tak, aby v Ďolíčku zůstalo sportoviště. „Ďolíček je lukrativní pozemek, jeho majitel už skoupil všechny pozemky okolo. Sice říká, že tam nic stavět nebude, ale byli bychom debilové, kdybychom tomu měli uvěřit. Připomíná mi to chvíli, kdy za druhé světové války stály na hranicích davy Němců a Hitler tvrdil, že to nic neznamená,“ rozohní se předseda.
Jeho červení kolegové z Desítky jsou mírnější, prý chtějí, aby zůstaly zachovány kulturní tradice městské části. Možná už načichli trochu politikou, jinak by jednoduše řekli, že je třeba vyhnat Klokana ze Slávie pryč.
Bohemáci jsou v tomhle trochu upřímnější: prostě se chtějí vrátit domů.
Štíhlé billboardy nebudou K fotbalovému tématu si Desítka chytře přibrala to, co s ním více či méně v městské části souvisí: sport, zeleň a korupci.
„Chtěli jsme, aby zůstala tráva v Ďolíčku, ale přitom jsme zjistili, že radnici dráždí všechno, co je zelené. A to nás štve. Tragicky je na tom i podpora sportu -například Sokol Vršovice, který má 1 600 členů, dostal v loňském roce podporu 3 600 korun,“ říká Miroslav Pomikal.
A protože je k nezadržení, vypočítává, jak je nesmyslné v místě, kde je fotbalová tradice a stadiony, stavět nová sportovní centra s lezeckými stěnami za sto patnáct milionů korun nebo že se bůhvíproč nově postavená školní hřiště zavřou s posledním zvoněním a navečer už na ně nikdo nesmí.
Tím by se měla Desítka stát atraktivní ve volbách i pro lidi, kteří fotbalu zrovna neholdují.
Chce je oslovit i již zmíněný Lukáš Vala. Místopředseda strany v jedenadvaceti. Mladík, o kterém když napíšu, že je zdravě nastartovaný, bude to málo. Mám pocit, že by chtěl věci měnit hned od zítřka. Ačkoli na stadionu vyřvává hesla, která po něm davy opakují, v restauraci mluví klidným hlasem. Ale naléhavě neúprosným. „Lidé si asi myslí, že máme v hlavě jenom fotbal a nic jiného. Ale my jsme úplně normální lidé, kteří tady žijí, máme stejné problémy. Já tady bydlím odmalička a dneska mě netrápí jen fotbal, ale i to, že mi chtějí zrušit park nebo že nemám kde zaparkovat,“ chrlí na mě.
Namítám, že obyčejní lidé na desítce toho o jeho straně zatím moc nevědí a že do voleb moc času nezbývá.
Na účtu strany se zatím z darů sešlo sto tisíc korun, za třicet se už vytiskly letáky a propagační materiály. Na billboardovou kampaň peníze nebudou, což je trochu škoda, protože, jak předseda Pomikal vtipně podotýká, nejde o žádnou stranu vyžraných soudruhů.
Nezbývá než vyjít do ulic, rozdávat letáky a spolehnout se, že zafunguje šeptanda. Výhodou může být, že strana má program napsaný odspodu, kontaktovala řadu místních sdružení, spoléhá na věrné fanoušky, že s propagací pomohou.
Šanci na to, aby se do zastupitelstva prodrala, má Desítka slušnou. Pokud by počítala dle vzoru minulé volební účasti, potřebovala by nějaké čtyři tisíce hlasů. To je celkem reálné.
A když všichni zúčastnění mluví o upřímné snaze, lze jim to věřit určitě víc než Stanislavu Grossovi, který heslo Myslím to upřímně procpal do Encyklopedie humoru.
Průměrný zastupitel dochází na radnici jednou měsíčně a bere za to zhruba tři tisíce korun, jinak zůstává ve svém povolání. Pro koryta tenhle projekt asi taky nevznikl.
Jste zločinci, vzkázala ODS I když hlavní ofenzivu Desítka teprve chystá, konkurence už zavětřila. Chce se scházet, uzavírat koalice. „Je sranda, že přijde Suverenita a chce s námi jít do koalice. V tu chvíli začnete cítit, že ty ostatní strany dostaly strach,“ tvrdí Martin Krob a usmívá se, protože tohle ho očividně hřeje u srdce.
On si koalici s ODS představit dovede, minulost by hodil za hlavu. Jeho kolega Baťa nikoliv.
Ale tomu se člověk divit nemůže. ODS vládne na současné radnici a zelení fanoušci ji za změny v územním plánu nemohou ani cítit. A oheň přiživil ještě její volební lídr Boris Šťastný, když na začátku měsíce prohlásil, že dělat z případu Ďolíček volební téma, je zločin.
Zakládající členové si rychle vyměnili pár e-mailů, po nichž předseda Pomikal kontroval na stranickém webu: Boris Šťastný nás tak pravděpodobně chtěl upozornit na skutečné politické zločiny, které jeho domovská ODS spáchala: kauzu Opencard, miliardy utopené v betonu tunelu Blanka nebo -pro naše voliče téma ještě aktuálnější - kauzu krádeže bytů za bílého dne v Praze 10. Pokud je zločin to, o co se snažíme, tedy hájit práva fanoušků, potom by museli aktéři zmíněných kauz už hrát mariáš s Kajínkem.“
Ale jsou i veselejší chvíle. Třeba když přijelo zpravodajství německé televize ARD. To se šlo na schůzi v dresech, napůl v červených, napůl v zelených, aby to vypadalo.
Nebo když netrpělivý předseda zašel za věštkyní, aby věděl, jak dopadnou. Řekla mu: Třicet procent. Na druhý den se však Desítka neuměla shodnout, zda věštkyně měla na mysli naději, nebo hlasy. A tak to prý raději nikdo nedal ani do zápisu ze schůze.
Děkuji za závěr, pane Trojane Čas při přemýšlení, zda skončit tím, že i kdyby se Desítka do zastupitelstva nedostala, problém Ďolíčku hodně zviditelnila, nebo tím, že ani evangelíci se nechodí modlit do jednoho baráku s katolíky, jsem si zkrátil telefonem s hercem Ivanem Trojanem v předtuše, že by jako oddaný bohemák mohl k Desítce také něco říct. A protože to řekl moc hezky, postaral se o závěr za mě.
„Příběh Bohemky je silný i v dnešní pragmatické době. Vždyť fanoušci různých profesí dali stokorunu, tisícovku nebo třeba deset tisíc na záchranu svého klubu. Pro ty chlapy i holky to nebylo snadné, zasahovalo to do jejich rodinných příběhů, dělali to jako srdeční věc ve svém volném čase. Ale ukázalo se, že je to málo. Bohemka je pod klatbou dlouho a nikdo neví, kdo ji začal takhle potápět. Založit politickou stranu je zoufalým, krajním bojem, který se pohybuje na hranici absurdity, nadsázky, mírné recese. Ale je to zároveň krok, který určitě vycházel z upřímné myšlenky zachránit milovaný klub. Spoustě lidí se to může zdát málo. Že jsou důležitější věci. A jsou. Ale věřte mi, tohle také není málo.“
***
Slavia vs. Bohemka
ročník Slavia- Bohemka-
-Bohemka -Slavia
1912 Bohemka nehrála 1. ligu
1913 Bohemka nehrála 1. ligu
1915 Bohemka nehrála 1. ligu
1917 Bohemka nehrála 1. ligu
1918 0-8*
1919 1-2*
1920 2-3*
1921 1-5*
1922 6-1*
1923 0-3*
1924 mistrovství nedohráno,S s B se nestřetly
1925 0-5
1925-26 1-2 0-3
1927 2-7*
1927-28 3-1 1-4
1928-29 5-2 0-4
1929-30 4-3 0-2
1930-31 3-0 3-2
1931-32 2-1 2-3
1932-33 1-2 1-3
1933-34 6-1 0-2
1934-35 4-1 1-1
1935-36 Bohemka nehrála 1. ligu
1936-37 Bohemka nehrála 1. ligu
1937-38 Bohemka nehrála 1. ligu
1938-39 Bohemka nehrála 1. ligu
1939-40 Bohemka nehrála 1. ligu
1940-41 6-0 1-4
1941-42 3-2 2-5
1942-43 11-1 2-4
1943-44 4-2 2-6
1945-46 hrálo se ve 2 skupinách, S a B se nestřetly
1946-47 2-1 1-8
1947-48 2-3 3-2
1948 4-4*
1949 1-3 3-1
1950 4-2 0-0
1951 2-2 3-0
1952 Slavia ani Bohemka nehrály 1. ligu
1953 Bohemka nehrála 1. ligu
1954 2-1 2-2
1955 Bohemka nehrála 1. ligu
1956 Bohemka nehrála 1. ligu
1957-58 Bohemka nehrála 1. ligu
1958-59 1-1 0-2
1959-60 1-4 1-1
1960-61 0-1 2-0
1961-62 Slavia nehrála 1. ligu
1962-63 0-1 2-1
1963-64 Slavia nehrála 1. ligu
1964-65 Slavia nehrála 1. ligu
1965-66 Bohemka nehrála 1. ligu
1966-67 5-1 1-0
1967-68 1-1 0-3
1968-69 Bohemka nehrála 1. ligu
1969-70 1-1 0-0
1970-71 Bohemka nehrála 1. ligu
1971-72 Bohemka nehrála 1. ligu
1972-73 Bohemka nehrála 1. ligu
1973-74 3-0 3-1
1974-75 2-1 1-1
1975-76 1-1 1-0
1976-77 0-0 1-1
1977-78 1-0 3-3
1978-79 1-0 1-0
1979-80 1-2 2-3
1980-81 3-2 1-1
1981-82 2-2 0-0
1982-83 2-2 2-1
1983-84 1-2 5-0
1984-85 1-1 2-0
1985-86 1-0 0-0
1986-87 1-1 2-1
1987-88 4-1 3-2
1988-89 1-3 2-4
1989-90 1-0 3-1
1990-91 1-0 1-1
1991-92 1-1 1-3
1992-93 4-0 1-3
1993-94 2-3 0-1
1994-95 2-1 1-2
1995-96 Bohemka nehrála 1. ligu
1996-97 4-2 0-2
1997-98 Bohemka nehrála 1. ligu
1998-99 Bohemka nehrála 1. ligu
1999-00 2-0 0-1
2000-01 1-0 1-1
2001-02 2-2 1-0
2002-03 4-1 1-1
2003-04 Bohemka nehrála 1. ligu
2004-05 Bohemka nehrála 1. ligu
2005-06 Bohemka nehrála 1. ligu
2006-07 Bohemka nehrála 1. ligu
2007-08 2-1 2-0
2008-09 Bohemka nehrála 1. ligu
2009-10 3-0 1-1
2010-11 ??? 1-1
poznámka: * hrálo se jednokolově Zpracoval: Radovan Jelínek
Oficiální stránky Desítky pro domácí jsou www.desitkaprodomaci.cz. Najdete tu i video s reportáží německé televize ARD. Jak upekli stranu „Dali jsme dohromady deset lidí - pět slávistů a pět od nás, ti vytvořili přípravný výbor a založili stranu.“ Svatoslav Baťa z Bohemians 1905 První nabídky Je sranda, že přijde Suverenita a chce s námi jít do koalice. V tu chvíli začnete cítit, že ty ostatní strany dostaly strach.
Praha 10 je rozdělena na čtyři volební obvody, dohromady tam kandiduje třináct stran, kromě Desítky pro domácí třeba i ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, KSČM, VV, SZ či Česká pirátská strana. Volby se konají ve dnech 15. a 16. října 2010.
Slavia má stránky www.slavia.cz, Bohemians www.bohemians.cz.
Desítka pro domácí má jen asi pětadvacet členů, vzhledem k velrybářským aférám preferuje sympatizanty a dárce.
Foto popis| DŘÍVE ODPŮRCI DNES PŘÁTELÉ Bohemák Svatoslav Baťa (vlevo), Slávista Lukáš Vala.
Foto autor| FOTO: MICHAL SVÁČEK, MF DNES
Foto popis| SYMPATIZANTI Petr Čech, Tomáš Necid, Karol Dobiaš, Marek Suchý, Jan Morávek, Martin Fenin, Antonín Panenka, Jaromír Štětina, Ivan Trojan.
Foto autor| FOTO: MICHAL ŠULA, MF DNES
O autorovi| JAN KÁBRT jan.kabrt@mfdnes.cz
