Zpravodajství ČTK
Praha 22. září (ČTK) - Senát znovu navrhl zákonem uznat protikomunistický odboj a ocenit jeho aktéry. Předloha má umožnit aktivním účastníkům třetího odboje získat postavení válečných veteránů. Levicovým senátorům, kteří návrh označovali mimo jiné za další pokus o politický výklad dějin, se zákon nepodařilo zamítnout. Předlohu tak nyní dostane k projednání sněmovna a také koaliční vláda, která se k prosazování takovéto normy přihlásila.
S téměř identickým návrhem senátorů ODS v čele s Jiřím Liškou se horní komora ztotožnila už předloni v březnu, v bývalé sněmovně jej ale kvůli jejímu rozpolcenému předvolebnímu složení nedokázala prosadit.
Zákon není právní norma, která uzákoňuje dějiny a jejich výklad, uvedl k námitkám odpůrců předlohy místopředseda Senátu Liška. Podle něj se návrh týká těch, kteří se proti nástupu nesvobody a jejímu trvání snažili něco dělat, dobrovolně a s vědomím vysokých trestů, které jim jako nepřátelům vládnoucí moci hrozily. "Přijetí zákona je výrazem prosté lidské úcty k těm, kteří se postavili proti komunismu," dodal předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina (za STAN).
Návrh počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě souhlasného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Účastníci třetího odboje by postavení válečných veteránů mohli získat stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války ne jako vojáci.
Mezi odpůrce normy patřil kromě levicových senátorů také místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL), někdejší člen KSČ a později významný představitel disentu. "Už nikdy nebudu hlasovat pro přijetí zákonů, které hodnotí minulost," uvedl s poukazem na boje kolem ústavu pro studium totalit. Navrhovaný zákon podle něj odepírá možnost získat osvědčení bývalým komunistům, kteří byli ve straně déle než v období pražského jara a posléze byli pro své protirežimní postoje a činy vězněni.
Liška ale namítl, že i exkomunista by mohl podle zákona osvědčení získat, "pokud jeho účast na protikomunistickém odboji nebo odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci".
Další z bývalých komunistů a disidentů Jiří Dienstbier (za ČSSD) navrhoval zákon zamítnout "v zájmu lidské důstojnosti, právního státu a historické pravdy", podobně jako bývalý místopředseda KSČM Vlastimil Balín. "Takovýmito zákony společnost akorát rozeštváváme, neusmiřujeme," uvedl Balín. Také podle Dienstbiera norma rozděluje občany, neumožní objektivní zhodnocení a mohla by naopak vést k ocenění těch, kteří si odbojovou činnost budou dosvědčovat navzájem.
"K žádnému třetímu odboji po únoru 48 nedošlo, k jeho vyhlášení přece nedošlo ani v emigraci," prohlásil také Dienstbier. Jako mluvčí Charty 77 a člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných uvedl, že ho ani nenapadne o osvědčení žádat. "Považoval bych za urážku, aby kvalitu mého života posuzovaly úřady, a už vůbec ne nenávistné a demoralizované charaktery typu (bývalého šéfa ÚSTR) Pavla Žáčka," dodal. Liška k tomu poznamenal, že se osvědčení nikomu vnucovat nebude a že o zákon stojí členové Konfederace politických vězňů. Podobná norma platí i na Slovensku.
Martin Horák pba
S téměř identickým návrhem senátorů ODS v čele s Jiřím Liškou se horní komora ztotožnila už předloni v březnu, v bývalé sněmovně jej ale kvůli jejímu rozpolcenému předvolebnímu složení nedokázala prosadit.
Zákon není právní norma, která uzákoňuje dějiny a jejich výklad, uvedl k námitkám odpůrců předlohy místopředseda Senátu Liška. Podle něj se návrh týká těch, kteří se proti nástupu nesvobody a jejímu trvání snažili něco dělat, dobrovolně a s vědomím vysokých trestů, které jim jako nepřátelům vládnoucí moci hrozily. "Přijetí zákona je výrazem prosté lidské úcty k těm, kteří se postavili proti komunismu," dodal předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina (za STAN).
Návrh počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě souhlasného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Účastníci třetího odboje by postavení válečných veteránů mohli získat stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války ne jako vojáci.
Mezi odpůrce normy patřil kromě levicových senátorů také místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL), někdejší člen KSČ a později významný představitel disentu. "Už nikdy nebudu hlasovat pro přijetí zákonů, které hodnotí minulost," uvedl s poukazem na boje kolem ústavu pro studium totalit. Navrhovaný zákon podle něj odepírá možnost získat osvědčení bývalým komunistům, kteří byli ve straně déle než v období pražského jara a posléze byli pro své protirežimní postoje a činy vězněni.
Liška ale namítl, že i exkomunista by mohl podle zákona osvědčení získat, "pokud jeho účast na protikomunistickém odboji nebo odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci".
Další z bývalých komunistů a disidentů Jiří Dienstbier (za ČSSD) navrhoval zákon zamítnout "v zájmu lidské důstojnosti, právního státu a historické pravdy", podobně jako bývalý místopředseda KSČM Vlastimil Balín. "Takovýmito zákony společnost akorát rozeštváváme, neusmiřujeme," uvedl Balín. Také podle Dienstbiera norma rozděluje občany, neumožní objektivní zhodnocení a mohla by naopak vést k ocenění těch, kteří si odbojovou činnost budou dosvědčovat navzájem.
"K žádnému třetímu odboji po únoru 48 nedošlo, k jeho vyhlášení přece nedošlo ani v emigraci," prohlásil také Dienstbier. Jako mluvčí Charty 77 a člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných uvedl, že ho ani nenapadne o osvědčení žádat. "Považoval bych za urážku, aby kvalitu mého života posuzovaly úřady, a už vůbec ne nenávistné a demoralizované charaktery typu (bývalého šéfa ÚSTR) Pavla Žáčka," dodal. Liška k tomu poznamenal, že se osvědčení nikomu vnucovat nebude a že o zákon stojí členové Konfederace politických vězňů. Podobná norma platí i na Slovensku.
Martin Horák pba
