Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM
Zápis z 3. schůze konané dne 27. února 2007
Přítomni: Vítězslav Jonáš, Josef Kalbáč, Martin Mejstřík, Bedřich Moldan, Josef Pavlata, Miroslav Škaloud,
Omluveni: Jiří Liška, Josef Vaculík
V úvodu schůze navrhl předseda komise, senátor Štětina, změnu programu schůze. Jako první bod programu navrhl zabývat se projevem předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který zazněl na 13. zasedání ÚV KSČM dne 24. února 2007. Poté, co všichni přítomní členové komise změnu programu odsouhlasili, (hlasování: 6 pro, nikdo proti), senátor Štětina zdůraznil, že celá řada politiků, včetně ministra vnitra Ivana Langra, považuje projev předsedy KSČM za porušení zákona. Podle senátora Štětiny je projev Vojtěcha Filipa pozoruhodný především tím, že v něm použil formulace, které dosud žádný představitel KSČM neužil, šlo především o formulaci „…vraťme se zpátky k Vladimíru Iljiči Leninovi…“. Dále se v projevu hovoří o tom, že je třeba provést revoluční změny, politiku převést do ulic, a že by se KSČM měla stát hegemonem společnosti. Senátor Štětina považuje tyto výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa za velmi vážná porušení zákona. Dále seznámil členy s návrhem usnesení č. 5, ve kterém se praví, že Vojtěch Filip porušil článek 5 Ústavy ČR a dostal se tím do střetu se zákonem 424/91 Sb. s § 4a a § 4c.
V diskusi dále předseda komise uvedl, že kniha V. I. Lenina Stát a revoluce je učebnicí
teroru, ve které se hovoří o násilném převzetí moci, svržení vládního aparátu, nezbytnosti diktatury
a podobně. K tomu se hlásí dnešní Komunistická strana Čech a Moravy, což je zřejmé porušení
§ 4 zákona o politických stranách.
Senátor Pavlata dodal, že se k projevu V. Filipa vyjádřil i ministr vnitra Ivan Langer, který prohlásil, že by se mohlo jednat o trestný čin a že by se tím měly zabývat orgány činné v trestním řízení, advokát Choděra zmiňuje, že to lze chápat jako výzvu k ozbrojenému převratu a že to není v souladu s Ústavou ČR a advokát Sokol tvrdí, že je to určitě v rozporu se zákonem a orgány činné v trestním řízení se tím mohou zabývat samy, aniž by se na ně obrátil nějaký občan. Senátor Pavlata uvedl, že by tato slova komise měla podpořit a orgánům činném v trestním řízení nějakým způsobem navrhnout, aby se tím zabývaly.
Předseda komise
Dalším bodem programu bylo schválení seznamu témat, kterými se bude komise ve své činnosti zabývat. Senátor Mejstřík vznesl dotaz, zda bude práce na jednotlivých tématech časově ohraničena? Závěrečná zpráva dle předsedy komise by měla být hotova před 7. sjezdem KSČM, který má být svolán předběžně na květen příštího roku. Proto navrhuje jako termín dokončení závěrečné zprávy do konce dubna 2008. Na návrh profesora Moldana byl text Usnesení č.3 upraven ve znění, …komise předpokládá, že zpracuje závěrečnou zprávu do konce dubna 2008.
Poté senátor Kalbáč uvedl, že v seznamu témat chybí důležitá oblast, a to problematika stěhování venkovských rodin v 50. letech a diskreditace církví. Senátor Mejstřík navrhl, aby se tato kapitola obecněji nazvala jako Postoj KSČM k legislativním návrhům směřujícím ke zmírnění křivd a odškodnění obětí komunistického režimu v letech 1948 • 1989. Senátoři jednomyslně odhlasovali návrh doplněného 3. usnesení. (hlasování: 6 pro, nikdo proti).
Dále senátoři hlasovali o usnesení č. 5, které bylo na návrh senátora Mejstříka doplněno o slova:
„je podlekomise v rozporu s ...“ Usnesení č. 5 bylo schváleno všemi přítomnými senátory (hlasování: 6 pro, nikdo proti).
Předseda poté navrhl, aby komise oficiálním dopisem požádala ředitele BIS pana Langa o poskytnutí svazků BIS s názvem Dýka, Hrob, Silon a Špunt, které se týkají levicového extremismu a pojednávají o stycích KSČM na severní Moravě se Štěpánovou komunistickou stranou, se Zifčákovou komunistickou stranou, s bývalými důstojníky StB. Jsou to materiály, které pravděpodobně sahají do vyšších sfér politiky a týkají se celé řady propojení státních zástupců na severní Moravě, soudců a vlivu někdejší vlády premiéra Grosse a ovlivňování těchto kauz ze strany sociálně demokratické vlády. Členové komise jednomyslně odsouhlasili znění dopisu (hlasování: 6 pro, nikdo proti).
Dalším bodem schůze byla informace senátora Štětiny o korespondenci s ministrem vnitra Ivanem Langrem a seznámení s materiálem JUDr. Milana Hulíka. Členové komise odsouhlasili vystoupení JUDr. Milana Hulíka, který na žádost senátora Štětiny provedl právní analýzu týkající se registrace KSČM.
JUDr. Hulík uvedl, že v dopise ministra vnitra Ivana Langra z 19. prosince 2006 se uvádí, že KSČM vznikla na svém ustavujícím sjezdu dne 31. 3.1990 jako územní organizace KSČ, a tedy od 31. března 1990 existuje ve formě federace dvou republikových stran, tj. Komunistické strany Čech a Moravy a Komunistické strany Slovenska. Poté pan ministr poslal senátoru Štětinovi další dopis, když byl dotázán na upřesnění registrace KSČM, ve kterém uvedl, že KSČM vyvíjí samostatnou činnost vedle Komunistické strany Československa od 28.11.1990, což je den registrace v zápisu do registrace politických stran. KSČM jako územní organizace KSČ přitom vyvíjela činnost vedle Komunistické strany Československa. To je dle JUDr. Hulíka neodstranitelný rozpor. Z textu druhého dopisu ministra vnitra Ivana Langra vyplývá, že KSČ byla prohlášena za již vzniklou politickou stranu zákonem č.15/1990 a dne 28.8.1991 změnila svůj název na federaci Komunistické strany Čech a Moravy a Strany demokratické levice.
Největší rozpor dle JUDr. Hulíka tkví v tom, že se KSČ měla v roce 1991 přejmenovat na Komunistickou Stranu Čech a Moravy, ačkoliv podle prvého dopisu pana ministra Komunistická strana Čech a Moravy měla existovat už od března 1990 jako KSČM.
JUDr. Hulík na závěr uvedl, že je důležité zjistit, kdy vlastně byla registrovaná KSČM a zda-li existovala jako federace a zda vznikla v březnu 1990 na svém ustavujícím sjezdu nebo vznikla až v roce 1991 přejmenováním KSČ.
Předseda komise po rozkladu JUDr. Milana Hulíka otevřel rozpravu, přičemž uvedl, že cílem komise není posuzovat jednotlivé právní názory na registraci, v této fázi je důležité je shromažďovat a posléze nechat vypracovat expertízu nezávislé organizaci.
JUDr. Hulík uvedl, že u nás existuje Ústav státu a práva, který se zabývá vypracováním právních analýz, domnívá se, že by tato instituce mohla takovou právní analýzu vypracovat.
Členové komise jednomyslným hlasováním pověřili předsedu J. Štětinu, aby se obrátil na Ústav státu a práva s žádostí o vypracování právní expertízy.
Senátor Mejstřík navrhl napsat další dopis ministru Langrovi, ve kterém by ho členové komise upozornili na nesrovnalosti mezi jeho prvním a druhým dopisem. Senátor Štětina uvedl, že bude mít v nejbližších dnech schůzku s ministrem vnitra, kde s ním bude o těchto věcech hovořit. Nejprve by si rád vyslechl jeho názor a v dalším kole navrhuje postupovat tak, jak uvedl senátor Mejstřík.
Poté se komise zabývala dalším bodem, materiálem Parlamentního institutu, který tvoří součást sbírky dokumentů a bude patřit do kapitoly 3. Žádný z přítomných senátorů k tomuto bodu neměl připomínku.
Dále předseda navrhl volbu členů konzultativní rady, podle předchozích návrhů senátorů by členy konzultativní rady měli tvořit: dr. Stanislav Balík, Petr Blažek, Čestmír Čejka, JUDr. Milan Hulík, JUDr. Tomáš Sokol, Dr. Pavel Žáček a Prof. Vojtěch Cepl. Komise požádala předsedu, aby si od navržených členů písemně vyžádal souhlas ke členství v konzultativní radě.Přítomní senátoři všemi hlasy schválili 4. usnesení • návrh členů konzultativní rady. (hlasování 6 pro, nikdo proti).
Termín příští schůze byl určen na 2. polovinu měsíce března.
Zapsala: Pavla Hájková, tajemnice
Jaromír Štětina v.r.
předseda komise
Martin Mejstřík v.r.
ověřovatel komise
