Návrh na zřízení "Komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekuovaných běloruským režimem"
Dávám slovo panu senátorovi Vlastimilu Sehnalovi, aby nás seznámil s návrhem na zřízení Komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem. Pane kolego.
Senátor Vlastimil Sehnal: Pane předsedající, dámy a pánové, já se zabývám zeměmi bývalého Sovětského svazu poměrně dlouho • jenom letos jsem navštívil země: Ukrajina, Uzbekistán a Bělorusko. Z Běloruska jsem se vrátil těsně před vypuknutím místních voleb. V Bělorusku dochází již po mnoho let k potlačování základních lidských práv a svobod, občanům není umožněno se sdružovat, veřejně vyjadřovat svůj názor. Za uplatňování svého práva jsou perzekvováni, souzeni bez soudů, bez advokátů, nemají možnost se hájit. Studenti jsou vylučováni ze škol. Zrovna tak je to i se zaměstnanci, ať už státních firem, kde nejsou téměř žádné soukromé, protože když je soukromé vlastnictví, tak 51 procent musí vlastnit stát.
Organizace a strany, které byly zakládány po roce 1990, čili po rozpadu Sovětského svazu, jsou rušeny, a to ať už z důvodů, že nesouhlasí nebo jsou protirežimní, tak aby si Lukašenkův režim nezadával, resp. aby nemusel s nimi jednat, tak je preventivně ruší, a k tomu má důvody, že nemají pevnou adresu, kterou jim samozřejmě nedá, protože všechny strany a organizace musí sídlit ve státních domech.
Svou podporu demokratickým silám v Bělorusku už jasně vyjádřila česká diplomacie a řada občanských iniciativ jak z ČR, Polska, tak i místních. Svou vahou by se měli v takové míře připojit i zákonodárci, kteří jsou si vědomi, že porušování lidských práv nemůže být pouhou vnitřní záležitostí jednotlivých států, čili jde o celek, aby začal fungovat. A vznik této komise na závěr je aktem solidarity a pomoci pro ty, kteří usilují o svobodné a demokratické poměry v Bělorusku.
Je potřeba vnímat to, že když zde byli běloruští zástupci opozice, a spousta z vás se s nimi setkala, tak po našem jednání ten předminulý týden byl Vinčet Vičorka zatčen, dostal 15 let vězení, s Alexandrem Milinkievičem jsme se museli setkat v nemocnici. Někteří z vás se tam nedostali vůbec, já jsem se tam dostal na cestovní pas, takže musím na jedné straně vyřídit i pozdrav a poděkování Alexandra Milinkieviče, že byla ČR první, kde byl přijat, resp. kde mu byla vyjádřena podpora, a že zde tu podporu cítil.
Potom další věci, které nejsou po volbách, ale byly před volbami • byly informace, že Bělorusko oficiálně uvádí 12 politických vězňů, ale už před těmi volbami místní organizace, které sledují porušování lidských práv a svobod, tak tam bylo zhruba 2500 lidí z politických důvodů. Samozřejmě, že byli na suchý zákon, že byli odsuzováni za jiné trestné činy, které jsou jim přímo vytvářeny tak, aby se postihl ten moment politický, ale aby se kriminalizovali.
Z těch 70 tis. Volebních sčitatelů nebyl ani jeden z opozice, protože předsedkyně volební komise prohlásila, že tam dávají pouze slušné lidi a slušní lidé jsou vojáci, policisté a učitelé. Samozřejmě jsme se Spoustou mluvili a ti učitelé jsou vybíráni a nuceni. Čili když řekne, že nebude v komisi a nebude sčítat, tak samozřejmě, že nebude ani učit.
Já vám přečtu činnost, co jsem zhruba vytvořil nebo co jsme dali dohromady s některými senátory. Čili 1. by měla být činnost • monitorování celkové situace na poli lidských práv v Bělorusku,
2. zjišťování, vyhledávání a evidování osob stíhaných a perzekvovaných a také osob, které se podílely anebo podílejí na této perzekuci,
3. spolupráce s organizacemi podporujícími demokracii v Bělorusku,
4. tato komise bude kontaktní parlamentní institucí a zároveň morální podporou pro demokratické síly Běloruska
Proto návrh usnesení by byl, že: Senát zřizuje dočasnou komisi. Tam v tom návrhu to dočasné není, ale z jednacího řádu jsem zjistil • čili dočasnou komisi. Předpokládám, že to nebude jako dočasně vojska Sovětského svazu, že bude ta činnost kratší, ale úspěšná.
I. Zřizuje Komisi Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem, která bude ustavena podle zásady poměrného zastoupení;
II. stanoví, že Komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem bude mít 7 členů;
III. stanoví dle § 43 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, Komisi Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem úkoly, které jsou uvedeny v příloze a ukládá komisi, aby o plnění těchto úkolů informovala průběžně Senát.
Vy v té poslední větě máte napsáno jedenkrát ročně Senát. Čili bude tam průběžně Senát. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane kolego. Posaďte se prosím ke stolku zpravodajů a otevírám obecnou rozpravu. Do té se hlásí kolega Jaromír Štětina, připraví se kolega Jan Rakušan.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl říci, že pokud budeme mít ještě možnost dáti pozměňovací návrhy, tak bych jeden uplatnil. Řeknu vám proč.
Koncem 90. let jsem v Bělorusku točil dokumentární film, který se jmenoval Nikdo nesmí nic slyšet a jedním z hlavních hrdinů tohoto filmu byl předseda Ústřední revizní komise Běloruska pan Gončar. Než jsme stačili ten biograf na Kavčích Horách ustříhat, tak pan Gončar, který tvrdě kritizoval prezidenta Lukašenka v jeho snahách stát se znovu prezidentem, zmizel. Dodnes nebyl nalezen a jeho přátelé z opozice tvrdí, že byl zabit tajnými službami, které se mimochodem v Bělorusku stále jmenují KGB. Ani se nepřejmenovaly jako v Ruské federaci.
Proto bych si dovolil, pokud to bude ještě možné, tam vsunout malou úpravu v tom bodě, že se budou zjišťovat osoby s politických důvodů zadržené, vězněné a jinak perzekvované běloruským režimem, slovíčko „i osoby zmizelé“ nebo „jakož i osoby zmizelé“, poněvadž pan Gončar je skutečně takovým etalonem statečných lidí, kteří doplatili životem na to, že se Lukašenkovi postavili. Jinak plně podporuji tuto iniciativu pana senátora Sehnala. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane kolego. Dále se hlásí kolega Jan Rakušan.
Senátor Jan Rakušan: Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jednu obecnou poznámku. Nepovažuji tvoření těchto ad hoc komisí za šťastné, ale domnívám se, že problém v Bělorusku je natolik závažný, že bychom v tomto případě měli udělat výjimku a tento návrh usnesení podpořit. Děkuji.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane kolego. Dále se hlásí kolega Milan Štěch.
Senátor Milan Štěch: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážní kolegové, já také velice rád podpořím vznik této komise, byť také jsem zastáncem, aby komisí bylo co nejméně, protože z Běloruska máme také hodně informací. Chtěl bych říci, že i naše komora odborářů, odborová centrála je s některými kolegy ve spojení • před lety byli přijati do Mezinárodní konfederace svobodných odborů a mohu vám říci, že nově vzniklé překlepty, svobodné odbory, které tam sice nejsou početné, ale jsou velice aktivní a úzce spolupracují zejména s opozicí, mají tam velké sympatie občanů, kteří se samozřejmě bojí a první, kdo tam byl zavírán, kdo tam byl také perzekvován vedle opozice, byli právě tito odboroví předáci a někteří z nich byli podrobeni i takovým zkouškám, jako jsou útoky na jejich děti apod. Takže si myslím, že i touto formou je potřeba naše přátele v Bělorusku podpořit a zabývat se touto situací. Tento návrh také podpořím. Děkuji.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane kolego. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ne, tak rozpravu končím. A požádám pana senátora Vlastimila Sehnala, aby shrnul proběhlou rozpravu a přednesl návrh usnesení. Také se rozhodněte, jestli vezmete za svůj ten návrh, nebo o něm budeme hlasovat zvlášť.
Senátor Vlastimil Sehnal: Samozřejmě. Osvojuji si ten návrh, to doplnění, co řekl pan kolega Štětina. Čili bude tam doplněno „jakož i osoby zmizelé“.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Přečtěte návrh usnesení.
Senátor Vlastimil Sehnal: Návrh usnesení zní: Senát zřizuje dočasnou Komisi Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem, která… (Námitky z pléna.) Já jsem pochopil, že pan senátor Štětina to dává do činnosti té komise. V tom případě znovu.
I. Zřizuje dočasnou Komisi Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem, která bude ustavena podle zásady poměrného zastoupení;
II. stanoví, že Komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem bude mít 7 členů;
III. stanoví dle § 43 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, Komisi Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem úkoly, které jsou uvedeny v příloze a ukládá komisi, aby o plnění těchto úkolů informovala průběžně Senát.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane kolego. A úkoly, jak tam máme psané, do nich zahrneme tu úpravu. Ano? Řekněte ještě jak, abychom věděli přesně.
Senátor Vlastimil Sehnal: To je v té činnosti komise. Tam už jsem to opravil.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Ano, tam je činnost komise • za 1. monitorování, 2. zjišťování atd.
Senátor Vlastimil Sehnal: Já si to dovolím přečíst ještě jednou. Činnost komise:
1. monitorování celkové situace na poli lidských práv v Bělorusku,
2. zjišťování, vyhledávání a evidování osob stíhaných a perzekvovaných a také osob, které se podílely anebo podílejí na této perzekuci,
3. spolupráce s organizacemi podporujícími demokracii v Bělorusku,
4. tato komise bude kontaktní parlamentní institucí a zároveň morální podporou pro demokratické síly Běloruska.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Ano. Myslím, že tam má být „jakož i osob zmizelých“. Že ano? Ano. Víme, o čem budeme teď hlasovat. Přistoupíme k hlasování.
V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Návrh byl přijat. V hlasování pořadové číslo 200 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo.
Tím končím projednávání tohoto bodu.
