Návrh usnesení Senátu vám byl rozdán na lavice a prosím pana předsedu Senátu pana Přemysla Sobotku, aby nás s návrhem usnesení seznámil.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se na vás obrátil se závažným problémem, který se dotýká nás všech přesto, že jde o událost, ke které minulý týden došlo daleko od naší země. V celém civilizovaném světě je slovo holocaust používáno především jako termín o systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování Židů prováděné nacistickým Německem v letech 2. světové války. Tato smrt milionů lidí je natolik zdokumentována, že ji nelze seriózními a věcnými argumenty zpochybňovat. Vyhlazování jedné etnické skupiny bylo chladnokrevně organizováno totalitním státem s pomocí velkého byrokratického aparátu a moderních technických prostředků a existuje o tom nekonečné množství důkazů.
Proto je zpochybňování holocaustu a hlásání tzv. osvětimské lži v mnoha státech světa celkem logicky hodnoceno jako trestný čin. Toho se dosud dopouštěli většinou antisemitsky zaměření jedinci a příslušníci různých neonacistických skupinek.
V případě letošní konference o holocaustu v Teheránu však došlo poprvé v historii ke zpochybnění holocaustu záměrně prostřednictvím státu, který je členem OSN. Přesto, že se celá akce kryla za kulisami vědecké konference, bylo zcela zjevné, že je inspirována nejvyššími iránskými vládními úřady v čele s prezidentem Mahmudem Ahmadim Nežirajemdem s cílem dále vyhrotit mnohaletou vážnou krizi na Středním Východě. Ať již jde o jakýkoliv historický holocaust či jeho moderní varianty, anebo to, co Židé nazývají biblickým výrazem šoa není pro demokratické politiky myslitelné, aby se kdykoliv smířili s podněcováním těchto zločinů nebo s jejich bagatelizací.
Když v roce 1958 poprvé termín holocaust použil dnešní nositel Nobelovy Ceny míru Elie Wiesel ve svém románu Noc, věřila demokratická společnost, že tento termín zůstane již jen termínem s historickým obsahem.
Proto před vás nyní přicházím po dohodě s kolegy ze zahraničního výboru s návrhem, aby český Senát kategoricky odsoudil iránskou snahu sjednotit na mezinárodní úrovni popírače holocaustu a vytvořit tak prostor k tomu, aby se nejhrůznější zločiny našich novodobých dějin mohly v blízké budoucnosti opět opakovat.
Pokud Senát návrh usnesení přijme, chci jej odeslat ostatním evropským parlamentům se žádostí, aby se k našemu postoji připojily, pokud tak ještě neučinily.
Nyní bych vám přečetl poněkud upravený návrh usnesení, protože máte zhruba dvě nebo tři verze na stole. Došlo k dohodě s výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, že návrhy kolegy Jiřího Zlatušky byly aplikovány do textu, takže je to text, který má to v záhlaví v původním usnesení předsedy Senátu a výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve znění pozměňovacích návrhů senátora Jiřího Zlatušky.
Návrh usnesení Senátu ze druhé schůze dne 20. prosince 2006 k návrhu usnesení Senátu k potírání holocaustu.
Senát za prvé odmítá snahy zpochybňovat a popírat holocaust a nesouhlasí s konáním konference, kterou ve dnech 11. a 12. prosince 2006 v Teheránu uspořádal Ústav pro politická a mezinárodní studia iránského ministerstva zahraničních věcí.
Za druhé cítí se dotčen těmito snahami být povinován připomenout, že a) během holocaustu bylo zabito 6 milionů Židů; b) ve stejně době bylo zabito na 80 tisíc občanů Československa a přes 120 tisíc jich bylo vězněno v koncentračních táborech; c) mezi našimi spoluobčany dosud žijí svědci těchto hrůzných událostí; d) oběti holocaustu nás i dnes zavazují k tomuto postoji.
Za třetí Senát vyjadřuje obavu, že pokud se nesetkají s rozhodnou vlnou odporu v celém světě, budou antisemitští extrémisté své provokace dále stupňovat.
Za čtvrté Senát konstatuje, že hlásání názorů, které popírají holocaust je podporou antisemitismu, odporuje historickým faktům a je v zásadním rozporu s elementárními zásadami humanity a principu demokracie, a proto je zcela oprávněně v řadě zemí trestné.
Za páté vzhledem k tomu, že popírání těchto tragických a zločinných událostí v evropských dějinách vede ve svém důsledku k vládě lži, popírání práva člověka na důstojný život, a tudíž k nastolení diktatur a totalitních režimů, senátoři Parlamentu ČR důrazně odmítají zpochybňování holocaustu a vyzývají demokraticky zvolené zástupce všech parlamentů světa, aby jasně vyjádřili svůj nesouhlas s veřejnou lží a aby hájením pravdy uctili milióny obětí holocaustu.
Zkušenosti z vlastních dějin nás vedou k přesvědčení, že proti lžím a bezpráví se musí bojovat od samého počátku.
Děkuji za pozornost, a věřím, že budete pro toto usnesení hlasovat.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Děkuji vám, pane předsedo, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Projednávaným bodem se zabýval výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který určil svým zpravodajem pana senátora Tomáše Jirsu, kterého prosím, aby nás s tímto usnesením seznámil. Máte slovo.
Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedo, dámy a pánové. Já bych nejprve omluvil předsedu našeho výboru Karla Schwarzenberga, který uvízl na letišti v Londýně a lituje, že tady nemůže být. Celý náš výbor toto usnesení doporučil přijmout. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Děkuji vám, pane kolego. I vy zaujměte místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí jako první kolega Vaculík.
Senátor Josef Vaculík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové. Já velmi vítám tuto iniciativu zahraničního výboru a pana předsedy a myslím si, že musíme podpořit tady toto usnesení. Ale myslím si, že nestačí poslat tuto výzvu pouze parlamentům evropským. Tato výzva musí směřovat především do Iránu, protože tam je kořen odporu proti civilizovanému světu, jak já to cítím. Proto se velmi přimlouvám za to, aby se adresář rozšířil, aby určitě toto naše usnesení směřovalo do Iránu a také Evropskému parlamentu.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Děkuji, pane kolego, a prosím pana kolegu Štětinu.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedající, vážení kolegové. Určitě si mnoho z vás pamatuje na jeden z posledních sloupků Karla Čapka v Lidových novinách, který napsal krátce před svou smrtí. Čapek předvídal okupaci naší země a v tomto smyslu předjímal i možnost předpovědi holocaustu, i když o něm sám nevěděl. On v tom sloupku napsal větu, která podle mého soudu platí dosud: Musí být stále opakováno, že zločin je zločin.
A já jsem rád, že se v našem Senátě, právě v naší komoře poprvé objevil návrh, jakým způsobem se vyjádřit ke genocidě. Holocaust byla jedna z nejstrašnějších genocid 20. století. A já vás prosím, vážení kolegové, zvedněme všichni pro tento návrh ruce. A až je budete zvedat, vzpomeňte si také na to, že to 20. genocidní století začínalo genocidou Arménů. Vzpomeňte si na to, že byla ještě dávno před válkou holocaustem genocida na Ukrajině.
Vzpomeňte si na moderní genocidy konce 20. století, vzpomeňte si na genocidu ve Rwandě a vzpomeňte si na současnou genocidu čečenského národa.
Rád bych využil toho, že tu před vámi stojím, k tomu, abych vyjádřil radost z toho, že se genocidou zabývat budeme a věřím, že to nebude naposledy.
Chtěl bych vás seznámit s úmyslem, který již delší dobu prosazuji, a to je pokusit se v Senátu prosadit deklarativní normu tak, jak ji naposledy např. přijali některé baltské státy a Slovensko o genocidě Arménů. Myslím si, že přijmeme-li dnes tuto normu, uděláme další krok k tomu, abychom odsoudili i další velké zločiny proti lidskosti. Prosím, hlasujte pro tento zákon. Děkuji a nashledanou.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Děkuji, pane předsedo. Poprosil bych pana kolegu Zlatušku, připraví se pan senátor Vondra.
Senátor Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, pane předsedající, připojil bych se k předřečníkům. Chtěl bych výslovně poděkovat panu předsedovi a zahraničnímu výboru za iniciování tohoto usnesení a rád bych jen připomněl, že toto usnesení je iniciováno iránskou konferencí, ale že podobných věcí není ušetřena ani Evropa.
Shodou okolností dnes ve Vídni byl změněn trest za popírání holocaustu pravděpodobně nejznámějšímu popírači holocaustů Davidu Irwingovi. Možná v médiích bude prezentováno jeho dnešní propuštění jako zmírnění nebo zrušení trestu. Jeho tříletý trest byl pouze změněn na podmíněný, takže je pravda, že dnes odešel z vězení, ale rád bych připomněl, že tento nejznámější evropský popírač holocaustu letos před soudem přiznal, že nejen se holocaust skutečně stal, ale že on sám se dopustil také zločinu, ze kterého byl obviněn.
Jsem rád, že Senát v tomto svém usnesení nepřipouští žádné pochyby, žádné kličkování a že nazýváme věci pravým jménem, a bylo by dobře, kdyby takovéto odmítání zdánlivé svobody slova se ujalo nejen v Evropě, ale i v celém civilizovaném světě. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Děkuji, pane senátore. Poprosím pana ministra Vondru.
Ministr vlády ČR Alexandr Vondra: Pane předsedající, dámy a pánové, velmi stručně. Dovolte mi, abych jménem MZV i celé vlády poděkoval předkladatelům tohoto návrhu i celému Senátu, že se chystá schválit tuto rezoluci. Myslím si, že to je přesně ta ukázka, kdy tato komora Parlamentu ve své nelegislativní části práce ukazuje svůj ohromný význam v českém politickém systému, že je schopna zaujmout stanovisko včas a pevně, kdykoli se dějí věci, před kterými bychom neměli mlčet. Věřím, že pokud Senát tuto rezoluci schválí, že to bude mít význam i mimo hranice našeho státu. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Děkuji za vaše vystoupení. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana předsedy, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Ano.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji všem kolegům, kteří vystoupili, a ujišťuji, že toto naše usnesení, pokud bude přijato, bude zasláno parlamentům, předsedům parlamentů všech zemí.
Místopředseda Senátu Jan Rakušan: Spíše formálně se zeptám pana senátora Jirsy, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nechce. Myslím, že můžeme přistoupit k hlasování. Ještě svolám kolegy.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak je přednesl předseda Senátu Přemysl Sobotka. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 30.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a také zdvihněte ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 25 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.
