Ministr vlády ČR František Bublan: Pane předsedající, dámy a pánové, ten-to návrh zákona navazuje na tzv. euronovelu zákona o azylu, kterou jste schválili jako senátní tisk č. 9 v lednu letošního roku.
Na nyní projednávaném návrhu novely zákona o azylu zůstalo zejména odstranění aplikačních problémů. Jde o zpřesnění dikce některých ustanovení, která mohou vést k nejednoznačnému výkladu. Zpřesnění postupu správního orgánu za účelem efektivnějšího a transparentnějšího provádění azylového řízení a odstranění aplikačních potíží doplněním potřebných institutů, které v azylovém řízení dosud nebyly upraveny. V součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti a Nejvyšším správním soudem jsou v návrhu zákona navrženy i změny usnadňující projednávání azylových žalob při zachování ústavních principů soudní kontroly veřejné správy.
Nutno říci, že azylová agenda v současné době velmi zatěžuje kapacitu správního soudnictví na úkor řešení ostatních věcí týkajících se soudní kontroly veřejné správy.
Z tohoto důvodu je navrhováno projednávání všech žalob proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu samosoudcem krajského soudu. Jak jsem předpokládal, největší diskuse v rámci projednávání této novely zákona o azylu v Poslanecké sněmovně vzbudil návrh nepřipustit kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu ve věci azylu. Výsledkem této diskuse především ve výborech Poslanecké sněmovny bylo nalezení vhodného řešení tohoto problému, majícího podporu i ze strany nevládního sektoru, které pak bylo přijato Poslaneckou sněmovnou na základě uplatněného pozměňovacího návrhu a je součástí vám k projednání předložené novely.
Podle Poslaneckou sněmovnou schváleného návrhu novely azylového zákona tedy zůstává zachována možnost podávat kasační stížnosti proti rozhodnutí krajských soudů o žalobách proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o věcech azylu, a tyto stížnosti budou mít i ze zákona odkladný účinek. Dále se v této souvislosti novelizuje soudní řád správní v tom smyslu, že do soudního řádu správního zavádí nový institut tzv. nepřijatelnosti kasační stížnosti. Na základě tohoto institutu by podanou přípustnou kasační stížnost ve věci azylu Nejvyšší správní soud podrobil zkoumání z hlediska širších dopadů, než jsou vlastní samotné zájmy stěžovatele.
Pokud jde o problematiku tzv. odkladného účinku žalob, ten byl také předmětem zájmu poslanců, předkládaný návrh počítá se zachováním odkladných účinků žalob s výjimkou žalob směřujících proti rozhodnutím a pozastavení řízení a žalob, proti rozhodnutím o žádosti zjevně nedůvodné v případě tzv. bezpečných zemí a v případech cizinců s více než jedním státním občanstvím.
Významná je i nová úprava poskytování ubytování, stravy, základních hygienických prostředků a kapesného žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu v azylovém zařízení. V přijímacím středisku se budou služby žadateli o udělení azylu poskytovat bezplatně. Vítám doporučení Ústavně-právního výboru a Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a velice bych uvítal, kdyby se obdobně vyjádřilo i toto ctěné plénum. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Návrh zákona byl přikázán Ústavně-právnímu výboru, který určil jako svého zpravodaje pana kolegu Ondřeje Febera a přijal usnesení pod číslem 108/3. Návrh zákona byl dále přikázán Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který určil jako svou zpravodajku paní kolegyni Lianu Janáčkovou a přijal usnesení pod číslem 108/2. A Organizační výbor určil garančním výborem Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení pod číslem 108/1 a zpravodajem výboru byl určen pan kolega Jaromír Štětina a pane kolego, já vás žádám, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
Senátor Jaromír Štětina: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové, ještě jednou. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325 o azylu. Máme ho poněkud jednodušší než ten zákon cizinecký. Ten vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325 o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR , tzv. azylový zákon, předložila vláda Poslanecké sněmovně už v lednu letošního roku. Je to návrh zákona, kterým se mění zákon o azylu a některé další zákony, také navazujeme tou novelou zákona, která byla projednávána v Senátu začátkem tohoto roku.
Novelizací zákona jsou navrženy změny a projednávání azylových žalob, tzv. kasačních stížností. Garančním výborem byl určen zahraniční výbor. Dále byl tento zákon projednáván v Ústavně-právním výboru. Oba tyto výbory schválily návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Rozhodujícím tématem tohoto azylového zákona je soudní přezkum rozhodnutí ve věci azylu, které bylo také nejvíc diskutováno jak v Poslanecké sněmovně, tak ve všech výborech, které tento zákon projednávaly. A to v našem výboru, ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a konečně v Ústavně-právním výboru. Jednalo se o návrh a doporučení ombudsmana JUDr. Motejla, který se týkal dvou bodů. První byl požadavek, aby kasační stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele, a druhým byla skutečnost, že rozhodnutí o nepřijatelnosti kasační stížnosti nemusí být odůvodněné. Ani jeden z výborů pozměňovací návrh týkající se těchto bodů nepřijal. Já bych se k němu ale rád vrátil v podrobné rozpravě.
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost však přijal jiný pozměňovací návrh týkající se práva nahlížet do spisu účastníka azylového řízení vedeného Ministerstvem vnitra. Takže stanovisko garančního a zahraničního výboru je vrátit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou usnesení č. 58, neboli senátní tisk č. 108/1. Pokud vím, můžeme očekávat ještě pozměňovací návrhy z pléna. To je všechno.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane zpravodaji, ptám se paní kolegyně Liany Janáčkové, zda si přeje vystoupit jako zpravodajka Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva a petice. Paní kolegyně, máte slovo.
Senátorka Liana Janáčková: Kolegyně, kolegové, my jsme projednali tuto novelu zákona v našem výboru a inkriminované označení, do kterého jsou vkládány pozměňovací návrhy, jsme nechali ve znění tak, jak bylo v Poslanecké sněmovně, tzn. že podle nás není nutné odůvodňovat. Bod 3, bychom ponechali v tom znění, v jakém to je. Každopádně znění schválené Poslaneckou sněmovnou výboru vyhovovalo a schválilo doporučení Senátu, aby tento zákon schválil.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní kolegyně, a prosím kolegu Febra, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou Výboru ústavně-právního.
Senátor Ondřej Feber: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, velmi stručně. Ústavně-právní výbor se zabýval danou problematikou 20. července. Poměrně obšírná diskuse byla kolem § 104, kde se střetly dva názory. Jednak Veřejného ochránce práv a jednak předsedy Nejvyššího správního soudu. O tom tady bylo i diskutováno. Nakonec výbor přijal usnesení, kdy doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění, jak nám bylo postoupeno z Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Ptám se vás, kolegyně a kolegové, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval. Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan kolega Štětina a připraví se pan senátor Schwarzenberg.
Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající, dámy a pánové. Vím, že už jsme unaveni, a tak abych upoutal vaši pozornost, tak se zmíním o tom jednodušším bodu, který bychom měli projednávat z těch dvou, pokud k tomu dojde. A to je bod, který schválil náš Výbor pro zahraničí a branně-bezpečnostní a doporučil ho, abychom ho jako pozměňovací návrh dali.
Jedná se o právo nahlížet do spisů účastníka azylového řízení vedeného Ministerstvem vnitra. Podle nového správního řádu je s právem nahlížet do spisů spojeno také právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. V praxi to znamená, že je vždy na místě účastníka, kteří požadují materiály, na jejich žádost - okopírovat. Případně až za zaplacení správního poplatku za prováděné kopírování, pokud nejde o protokoly k hlasování.
Já to vezmu krátce. Tato formulace, která v tom zákoně je ještě z doby, kdy se na úřadech používal pravděpodobně brk, který se namáčel do inkoustu, a to samozřejmě nemohl po úředníkovi nikdo chtít, aby ty opisy dělal. Ale dneska, když už jsou ty kopírky, tak navrhuji, abychom tu větu, která prostě nepřipouští to kopírování, vypustili a úředníci, kteří to tam mají, aby si ušetřili práci, to těm lidem udělají, a ušetří spoustu trampot žadatelů, kteří mají jiné starosti, než se starat o to, aby měli kopii. Takže se velmi přimlouvám, abyste - pokud se dostaneme do podrobné rozpravy - přihlédli k tomto bodu. Děkuji vám.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Prosím pana senátora Karla Schwarzenberga, aby se ujal slova.
Senátor Karel Schwarzenberg: Slovutný Senáte, dovoluji si přece jenom na to upozorniti, že vymizením možnosti kasace zavádíme opravdu závažný systémový zásah do českého právního řádu. Návrh schválený Poslaneckou sněmovnou totiž ve svém důsledku znamená, že i když rozhodnutí krajského soudu bude vadné a nezákonné a budou tak dány obecné předpoklady k podání kasační stížnosti, přesto - bude-li se jednat o věc azylovou nebo bude muset být stížnost přijata - prostě soudci Nejvyššího správního soudu budou moci, v pětičlenném senátu jednomyslně usnést, že tato konkrétní stížnost svým významem nepřesahuje podstatné zájmy jednotlivce. Myslím, že v právním řádu - podstatný zájem jednotlivce - by měl mít své místo.
Toto ustanovení vlastně vzešlo z doby, kdy opravdu Nejvyšší správní soud byl zavalen opravdu velkým počtem těchto stížností. Nicméně legální migrace žadatelů o azyl a udělení azylu v ČR klesá velmi významně. Od roku 2000, kdy jich bylo 8 000, 8 700; teď 5 459 v roce 2004. Takže důvod vlastně už neexistuje. Může se stejný účel, aniž bychom udělali tak závažný právní zásah, usadit tím, že umožníme úpravu, která by Nejvyššímu správnímu soudu dala možnost v zjednodušeném řízení konstatovat, že konkrétní stížnost je zjevně opodstatněná, tedy se zjevně neopírá o jediný důvod, který soudní řád správní vymezuje jako podmínku pro přípustnost podání stížnosti.
Velice slovutný Senát prosím, aby dbal o čistotu českého právního řádu a nedělal z něho ementál, kde z jedné situace, poněvadž před několika lety bylo příliš mnoho stížností - nakonec se celý správní řád v jedné jediné věci, totiž azylové, se úplně mění. Děkuji mockrát.
Já bych proto navrhl pozměňovací návrh. V čl. III, bod 5 upravit takto: Bod 5. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu zní: § 104a „Nepřijatelnost. Jestliže se stěžovatel kasační stížnosti ve věcech azylu domáhá zřejmě bezúspěšně práva, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. K přijetí usnesení podle odst. 1 je třeba souhlasu všech členů senátu.“ Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. I když musím konstatovat, že ten konkrétní pozměňovací návrh by patřil až do podrobné rozpravy. Ptám se vás, kolegyně, kolegové, zda ještě někdo do obecné rozpravy? Pane ministře, vy budete mít slovo po ukončení obecné rozpravy. Bude to možná lepší. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Pane ministře, teď máte možnost se vyjádřit.
Ministr vlády ČR František Bublan: Děkuji. Já bych jenom reagoval na některé věci, které zde zazněly. Jenom tak pro pořádek. Návrh z Ministerstva vnitra - novely tohoto zákona - šel v podobě, že obsahoval kasační stížnost. Ve vládě došlo ke změně, protože už tam byl vliv Nejvyššího správního soudu, který skutečně 80 % své agendy musel věnovat těmto kasačním stížnostem azylantů. A celý tento úsek byl z toho jaksi vyňat. Tzn. z vlády odcházel ten návrh zákona bez možnosti kasační stížnosti.
Potom zase ve Sněmovně došlo k tomu kompromisu, který máte před sebou. Já sám to považuji za velmi vhodné, že budou naplněny všechny podmínky pro to, aby ten, kdo ten azyl si skutečně zaslouží, tak aby ho dostal. A naopak, aby se zamezilo toho zneužívání u těch azylantů, kteří skutečně ten azyl stejně nemohou dostat, protože třeba pochází ze států EU apod. Takže tam je možnost z tohoto důvodu. Ale využívají všech těch opravných prostředků k tomu, aby jaksi pobírali ty potřebné dávky a mohli zde pobývat. Takže to považuji za velmi dobré.
A potom k tomu, že u nás jaksi klesá počet azylantů. Klesá. Ale on klesá v celé Evropě. A to číslo je úměrné k těm ostatním státům. My ta čísla sledujeme a skutečně není to jenom věc České republiky. Počet azylantů zvláště z těch východních zemí klesá, protože jsou jiné možnosti. Lidé sem cestují na v podstatě legální pobyt. Cestují sem za prací nebo na nějaké dlouhodobé pobyty, na studia. A počet azylantů klesá, a pravděpodobně i klesat bude.
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Pane zpravodaji Ondřeji Febeře, chcete vystoupit? Nechcete. Paní senátorka Janáčková také pravděpodobně nechce vystoupit. Prosím, pane kolego Štětino, jako zpravodaj garančního výboru. Chcete vystoupit v rozpravě? Ne.
Bylo navrženo - schválit návrh tohoto zákona. O tom budeme za malou chvilku hlasovat.
Kolegyně, kolegové, budeme hlasovat o tom, zdaschválíme návrh zákona o azyluve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
V hlasování č. 171 z přítomných 58 pro bylo 44, proti 5. Návrh byl schválen.
