Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 270. Prosím pana ministra vnitra Františka Bublana, aby nás seznámil s návrhem zákona.
Ministr vlády ČR František Bublan: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji za to přeřazení, protože kdybych zde měl být odpoledne, tak bych měl problém s interpelacemi a musel bych dát přednost vám a zase bych ochudil některé poslance o jejich interpelace, což by asi nebylo dobře vnímáno. Já si dovolím uvést návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Cílem tohoto návrhu zákona je zohlednit v právním zákonu ČR další nově přijaté právní předpisy evropských společenství v oblasti cizineckého práva.
Do návrhu jsou transponovány důležité právní předpisy evropských společenství týkající se volného pohybu osob, a to jak občanů EU, tak občanů třetích států. Zejména se jedná o směrnici Rady 2003/109 ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími prezidenty, potom směrnici Rady 2004/38 ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, dále směrnice 2004/81 ze dne 29. dubna 2004 týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi, nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány a naposledy směrnicí Rady 204/114 ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy anebo dobrovolné služby. Návrh obsahuje i adaptační ustanovení, kterými se právní řád ČR přizpůsobuje přímo použitelným právním předpisům evropských společenství a dále zohledňuje další právní předpisy evropských společenství. Konkrétně je to návrh na zásadní změny zejména pokud jde o otázky spojené s povoláním trvalého pobytu cizince na území ČR. Za stávající úpravy jsou přibírány důvody, kdy trvalý pobyt na území může být cizinci povolen bez podmínky jeho nepřetržitého pobytu na území.
V souladu se směrnicí Rady je podstatným způsobem zkrácena dosavadní desetiletá lhůta požadované doby na lhůtu pětiletou. To je skutečně zásadní průlom a podle našich statistických údajů by se ke dni navrhované účinnosti tohoto zákona mělo jednat asi o 38 tisíc cizinců. Další zásadní změny se navrhují i pokud jde o otázky spojené s pobytem občanů EU a jejich rodinných příslušníků na území ČR. Oproti dosavadní právní úpravě již nebude občanům EU vydáván k jejich přechodnému pobytu na území průkaz k povolení pobytu, ale pouze potvrzení o přechodném pobytu na území.
Návrhem se předpokládá zrušení stávající právní úpravy, kdy cizinec je povinen na požádání zastupitelského úřadu žádosti o udělení krátkodobého víza složit v hotovosti nebo na účet zastupitelského úřadu příslušnou částku odpovídající úhradě nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území ČR - tzv. jistotu. Důvodem tohoto zrušení je nesouhlas tohoto postupu se schengenským acquis. Současně se zjednodušuje možnost získání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání tak, aby řízení o udělení tohoto víza bylo realizováno současně s řízením o získání živnostenského oprávnění, to znamená, že na zastupitelských úřadech si může cizinec jednou žádostí a v jeden den vyřídit jak žádost o vízum, tak i žádost o získání živnostenského oprávnění, nemusí to opakovat a není jedno vázáno na druhé. Ministerstvu vnitra se nově svěřuje působnost pro povolování trvalých pobytů, jde-li o případy státního zájmu, neboť je žádoucí, aby o tomto rozhodoval orgán, který není spjat s policejní prací a je schopen vnímat okolnosti tohoto konkrétního případu v širších souvislostech a možná i trošku objektivněji posuzovat tyto žádosti. Současně se navrhuje i novelizace některých dalších zákonů za účelem jejich uvedení do souladu s právem evropských společenství, které je tímto návrhem zákona implementováno.
Chtěl bych poděkovat výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za projednání návrhu zákona a vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem k projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 270/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Štětina, kterého prosím, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Pane senátore, prosím.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Tento zákon, který budeme dnes projednávat tady máme prakticky po roce znovu. Pan ministr v podstatě vysvětlil všechny novinky, které jsou v té novele obsaženy. Já bych jenom možná zdůraznil, že těch novelizačních bodů bylo 138, ale přesto byla tato novela ve třetím čtení v PS schválena poměrně jednoznačně. 159 poslanců ze 178 byl pro a nikdo nebyl proti. Bylo tam předloženo asi 20 pozměňovacích návrhů a byly většinou akceptovány. Mezi nimi byly i některé akceptované námitky, které zazněly před rokem tady u nás. To byl ten hlavní předpoklad k tomu, proč hlavní posuzovatel - výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost - se postavil k tomuto zákonu příznivěji, než to bylo v minulém roce, kdy jsme ho tady projednávali.
Než vás seznámím s rozhodnutím našeho výboru, který byl jediným, který to posuzoval, chtěl bych ještě jednou zdůraznit to, co tady už řekl pan ministr, že to nejdůležitější co v tom zákonu je, opravdu to je ten hlavní principiální bod, že se zkracuje lhůta pro udělení trvalého pobytu z 10 let na 5 let. V té lhůtě mezi 5 až 10 lety v případě přijetí této novely bude změněn osud mnoha desítek tisíc lidí. Týká se to i takových věcí, jako je pobyt jejich dětí ve škole nebo sociální pojištění. A z toho důvodu především, když jsme posuzovali v našem výboru tuto novelu, jsme dospěli k tomuto závěru.
Na schůzi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, byla to 27. schůze dne 15. března, jsme k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., atd. dospěli k tomuto. Po odůvodnění zástupce předkladatele Miroslava Koudelného, prvního náměstka ministra vnitra ČR a zpravodajské zprávě Jaromíra Štětiny a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. Mne určil jako zpravodaje a pověřuje pana předsedu výboru Jařaba, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu panu Sobotkovi. Toto rozhodnutí bylo prakticky jednoznačné ve výboru a já sám, jestli dojde k hlasování, budu hlasovat pro toto rozhodnutí výboru.
Ještě bych chtěl učinit poznámku, že pokud se dostaneme do obecné rozpravy, já bych rád zmínil některé z těch nedostatků, které tento zákon má. Nebudu je předkládat; ani jako výbor je nepředložil, jako pozměňovací návrh, protože máme na mysli právě těch několik desítek tisíc lidí, kteří úpěnlivě čekají na tuto novelu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Pan kolega Feber.
Senátor Ondřej Feber: Pane předsedající, dámy a pánové, zřejmě došlo k nedorozumění, neboť ústavně-právní výbor se touto normou zabýval a má své usnesení, které zní: nezabývat se. A když už mám slovo jako zpravodaj tohoto výboru, tak bych jen krátce zdůvodnil, proč. Promiňte mi, spletl jsem si normy…
Místopředseda Senátu Petr Smutný: Takže oba se omlouváme. Takže nikdo nenavrhl podle § 107, aby se nezabývalo, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Štětina, prosím.
Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedo. Já bych jen zmínil ty dvě věci, které stále vidím jako sporné. Myslím si, že až dojde k další novelizaci tohoto zákona, což se jistě brzy stane, tak si myslím, že se o to můžeme znovu poprat. Především mám na mysli dva body. Je to ten bod, kde se hovoří o místě, kde si může zažádat o vízum cizinec. Podle rozhodnutí Senátu, které jsme přijali, kde jsme dali pozměňovací návrh minule, jsme dokonce přijali pozměňovací návrh, kde se tento paragraf ruší. Nyní tam opět ten paragraf vplouvá. Já bych vám připomněl o co jde. Hovořili jsme tady minule např. o případu onoho chilského obchodníka, který obchoduje v Evropě, chce kšeftovat v Praze a vlastně by si musel jet přes oceán pro to vízum zpátky, což ho odradí od toho, aby sem jel. Nebo se to týká lidí, kteří se nemohou vrátit do zemí svého původu z důvodů politických, protože by byli ohroženi. Toto je záležitost, která by stála za to, abychom se jí ještě příště zabývali. Opakuji, že to neuplatňuji jako pozměňovací návrh, jenom připomínám, že to je stále živá a otevřená otázka.
Druhý, řekl bych hypotetický, pozměňovací návrh se týká překážky ve vycestování. Podstatou toho ustanovení je, že policie hledá rozhodnutí o správním vyhoštění, nicméně při vydání bude zkoumat tzv. překážku ve vycestování.
Po loňské kritice se v tomto bodu aspoň podařilo to, že se policie musí při vydání rozhodnutí vyjádřit k překážce vycestování. Nicméně já se domnívám, že tato navrhovaná úprava je stále nedostatečná a proto by bylo potřeba, podle mého názoru, aby policie, když zjistí, že se na cizince vztahuje překážka ve vycestování, neměla by vůbec rozhodnutí o správním vyhoštění vydat. Takové rozhodnutí totiž postrádá svůj smysl. Pro ty, kteří nejsou důvěrně seznámeni s touto tématikou, překážka ve vycestování je taková skutečnost, která může nastat, kdyby ten člověk byl vyhoštěn do té které země a tam by mu hrozilo nebezpečí smrti nebo nebezpečí mučení nebo zacházení podobného druhu. To je ta překážka ve vycestování. Mimochodem je v tom dalším zákoně, který budeme projednávat, také novelizována. Takže bych rád, kdybychom, až nám to znovu přijde na stůl se tomuto hypotetickému pozměňovacímu návrhu věnovali. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám, pane kolego. Nikoho dalšího nemám přihlášeného do obecné rozpravy, proto obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR František Bublan: Děkuji, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já jenom k tomu, co zaznělo k těm dvěma připomínkám na vysvětlenou. Začnu tou překážkou ve vycestování. Ten pojem se ruší, v tom následném zákoně o azylu uslyšíte, že místo tohoto pojmu je tzv. doplňková ochrana, která má v podstatě stejnou právní sílu jako žádost o azyl. Takže myslím, že tímto zákonem bychom to vyřešit mohli, za prvé. A ta druhá věc jsou ty žádosti o víza. My samozřejmě tento zákon vždycky musíme konzultovat s MZV, s jejich možnostmi a pokud nebudeme mít funkční vízový informační systém, pokud nebudeme napojeni na ten evropský informační systém, tak musíme zůstat u té starší praxe, protože ty ostatní zastupitelské úřady by neměly dostatek informací a nemohly by rozhodovat kompetentně. Jakmile se staneme zaprvé součástí schengenského prostoru, za druhé budeme napojeni na ten vízový informační systém, tak potom i tato otázka bude vyřešena a pro ty cizince můžeme nastavit lepší komfort. Děkuji.
Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji, pane ministře. Pan garanční výbor se zřejmě nechce vyjádřit, takže zazněl pouze jediný návrh z výborů, návrh zákona schválit, a o tom budeme po znělce hlasovat.
Byl podán návrh schválit návrh zákona,ve znění postoupeném PS. V sále je aktuálně přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení tohoto návrhu je 27.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválit návrh zákona, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo, tento návrh byl přijat. A tím také končí projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a přistoupíme k dalšímu návrhu bodu.
