Máme to jako tisk č. 248. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal tento návrh a má usnesení, které máme jako tisk č. 248/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Jan Hálek a prosím, aby nás seznámil se zprávou.
Senátor Jan Hálek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. 14. prosince 2005 přijal Výbor pro politické záležitosti Parlamentního shromáždění Rady Evropy návrh rezoluce přednesený Goranem Lindbladem z Evropské lidové strany nazvané Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů. Tento návrh rezoluce je v současné chvíli předkládán také plenárnímu zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy – proto byl také předsunut v programu dnešního plenárního zasedání, abychom mohli naším případným souhlasem podpořit hlasování v Radě Evropy. Dovolte mi, abych nyní přečetl návrh rezoluce.
- Parlamentní shromáždění se odvolává na svou rezoluci č. 1096 z roku 1996, týkající se opatření na odstranění odkazu bývalých komunistických totalitních systémů.
- Totalitní komunistické režimy, které panovaly ve střední a východní Evropě v minulém století a které jsou v několika zemích světa stále u moci, se bez výjimky vyznačovaly masivním porušováním lidských práv. Toto porušování se lišilo v závislosti na kultuře v zemi v historickém období a spočívalo mj. ve vraždění jednotlivých osob i hromadném vraždění a popravách, úmrtí v koncentračních táborech, hladovění, deportacích, mučení, otrocké práci a jiných formách masového fyzického teroru.
- Tyto zločiny byly ospravedlňovány ve jménu teorie třídního boje a zásady diktatury proletariátu. Interpretace obou principů legitimizovala eliminaci osob, které byly považovány za osoby škodící budování nové společnosti a jako takové za nepřátele totalitních komunistických režimů. Obrovské počty obětí v jednotlivých zemích byli vlastní občané těchto zemí. To byl příklad zejména národů bývalého Sovětského svazu, které počtem obětí daleko převyšovaly jiné národy.
- Shromáždění uznává, že navzdory zločinům spáchaných totalitními komunistickými režimy přispěly některé evropské komunistické strany k dosažení demokracie.
- Po pádu totalitních komunistických režimů ve střední a východní Evropě nenásledovalo ve všech případech mezinárodní vyšetřování zločinů těmito režimy spáchaných. Navíc nebyli původci těchto zločinů mezinárodním společenstvím postaveni před soud tak, jako tomu bylo v případě obludných zločinů spáchaných ve jménu národního socialismu – nacismu.
- V důsledku toho je obecné povědomí o zločinech spáchaných totalitními komunistickými režimy velmi nedostatečné. Komunistické strany jsou v některých zemích povolené a aktivně působí a v některých případech i přesto, že se nedistancovaly od zločinů spáchaných totalitními komunistickými režimy v minulosti.
- Shromáždění je přesvědčeno, že povědomí o historii je jedním z předpokladů pro to, aby se podobné zločiny neopakovaly v budoucnosti. Kromě toho morální posouzení a odsouzení spáchaných zločinů hraje důležitou roli při vzdělávání mladých generací. Jasné stanovisko mezinárodního společenství k minulosti může být referencí pro jejich budoucí činy.
- Navíc se Shromáždění domnívá, že si oběti zločinů spáchaných totalitními komunistickými režimy, které jsou dosud naživu, nebo jejich rodiny, zaslouží účast, pochopení a uznání jejich utrpení.
- V některých zemích světa jsou totalitní komunistické režimy stále aktivní a nadále páchají zločiny.
Vnímání národních zájmů by nemělo jiným zemím bránit v odpovídající kritice současných totalitních komunistických režimů. Shromáždění důrazně odsuzuje všechna tato porušování lidských práv.
10. Debaty a odsouzení, které až dosud probíhaly na národní úrovni v některých členských státech Rady Evropy nemohou být důvodem k tomu, aby se mezinárodní společenství zřeklo zaujetí jasného stanoviska ke zločinům spáchaných totalitními komunistickými režimy. Mezinárodní společenství má morální povinnost takové stanovisko zaujmout bez dalšího prodlení.
11. Rada Evropy je vhodným místem pro vedení takovéto debaty na mezinárodní úrovni. Všechny bývalé evropské komunistické země, s výjimkou Běloruska, jsou nyní jejími členy a ochrana lidských práv a právní stát jsou základními hodnotami, které Rada Evropy zastává.
12. Z toho důvodu Parlamentní shromáždění důrazně odsuzuje masivní porušování lidských práv totalitními komunistickými režimy a vyjadřuje svou účast, pochopení a uznání obětem těchto zločinů.
13. Parlamentní shromáždění dále vyzývá všechny komunistické a postkomunistické strany ve svých členských státech, pokud to dosud neučinily, aby přehodnotily historii komunismu a svou vlastní minulost, aby se jasně distancovaly od zločinů spáchaných totalitními komunistickými režimy a aby tyto režimy odsoudily bez jakékoli nejednoznačnosti.
14. Parlamentní shromáždění se domnívá, že toto jasné stanovisko mezinárodního společenství vydláždí cestu k dalšímu usmiřování. Navíc to snad povzbudí historiky z celého světa, aby pokračovali ve svém bádání zaměřeném na zjišťování a objektivní ověřování toho, k čemu docházelo.
Tolik návrh rezoluce.
V materiálu, který jste obdrželi, dále následuje část druhá, kde je návrh textu doporučení, a v části třetí je vysvětlující memorandum pana Lindblada.
Nyní mi dovolte, abych přečetl 127. usnesení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, přijaté per rollam dne 20. ledna 2006 k podpoře návrhu rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů.
Výbor
1. podporuje Návrh rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů, která je přílohou tohoto usnesení,
2. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby přijal usnesení tohoto znění: Senát PČR pověřuje senátorky a senátory, členy Stálé delegace PČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, aby tlumočili na jeho nejbližším zasedání podporu Senátu PČR návrhu rezoluce: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,
3. pověřuje předsedu výboru senátora Václava Jehličku předložit toto usnesení předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi a požádat Organizační výbor o zařazení na pořad následující schůze Senátu bod Návrh na podporu Návrhu rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů.
Podepsán předseda výboru Mgr. Václav Jehlička a ověřovatel výboru Mgr. Zdeněk Bárta.
Ještě bych vám přečetl v návaznosti na toto usnesení výboru, které po upozornění právního oddělení doznalo určitých změn, a já bych je zde přečetl.
V návaznosti na usnesení, které jsem před chvílí přečetl, to znamená číslo 127, přijatém per rollam dne 20. ledna, a po rozpravě výbor
- mění bod 2 usnesení č. 127 ze dne 20. ledna 2006 takto: Doporučuje Senátu PČR, aby přijal usnesení tohoto znění: Senát PČR
a) podporuje Návrh rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů, která je uvedena v senátním tisku č. 248,
b) pověřuje senátorky a senátory, členy Stálé delegace PČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, aby tlumočili na jeho nejbližším zasedání podporu Senátu PČR Návrhu rezoluce: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,
- určuje zpravodajem senátora Jana Hálka a pověřuje předsedu výboru Václava Jehličku předložit toto usnesení předsedovi Senátu.
Podepsán předseda výboru Mgr. Václav Jehlička, zpravodaj výboru Jan Hálek a ověřovatel Zdeněk Janalík.
Tolik moje zpráva.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu, kterou otevírám.
Jako první se přihlásil pan senátor Jaromír Štětina.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jenom krátké upozornění a informace, které tady ještě nepadly.
Chtěl bych obrátit vaši pozornost k tomu, že rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy už byla v prosinci schválena významným politickým výborem Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Vzápětí poté, co jsem se to dozvěděl, jsem telefonoval panu Lindbladovi, který je švédským poslancem a zpravodajem tohoto materiálu, a on mi řekl, že každá podpora bude velmi vítaná. Řeknu takřka přesně to, co mi říkal: Vaši komunisté z České republiky společně s komunisty, poslanci Ruské dumy, se společně snaží toto usnesení zablokovat.
Je to pravda. Když si přečtete veškeré komentáře Komunistické strany Čech a Moravy na jejich stránkách, pak tam naleznete výrazy místopředsedy KSČM pana Exnera, že tato rezoluce je novým „maccarthysmem“ nebo otevřením nového honu na čarodějnice, prostě najdete tam tento stařičký slovník, který my, starší, známe z minulých let.
Právě před chvíli jsem se dozvěděl ze Štrasburku, že na dnešním večerním zasedání se budou komunističtí poslanci z některých východoevropských zemí a z Ruska snažit tento materiál vůbec nepřipustit na jednání, a proto jsem si dovolil tuto rezoluci, kterou, jak doufám, přijmeme, přeložit do angličtiny, protože tady už v podstatě půjde o každou minutu.
Jestli nebudete mít námitky, pokud to odhlasujeme, a já pevně doufám, že ano, bych to okamžitě poslal panu Lindbladovi, aby se tam o to mohl opřít.
Prosím vás, kolegyně a kolegové, přijměme tuto podporu a ukažme znovu, že náš Senát je opravdu pojistkou demokracie. Děkuji vám za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Hlásí se rukou, protože neumí zastrčit kartičku, pan předseda Klubu ODS, který se až dosud nezaevidoval.
Samozřejmě máte slovo, pane kolego.
Senátor Tomáš Julínek: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, podle jednacího řádu se mohu hlásit rukou. (Oživení.)
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Samozřejmě, ale nejste zaevidován, takže nejste přítomen dnešnímu jednání.
Senátor Tomáš Julínek: Dovolte mi, abych se připojil k tomu, co bylo řečeno, a abych konstatoval, že Klub ODS, což je asi samozřejmostí, tuto rezoluci chce podpořit a také ji podpoří. Děkuji.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Paní senátorka Soňa Paukrtová.
Senátorka Soňa Paukrtová: Ráda bych konstatovala, že náš klub také podpoří tuto rezoluci z přesvědčení a i proto, že pan kolega Štětina nás s ní detailně seznamoval už při jejím projednávání v minulosti. Velmi rádi ji tudíž podporujeme.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Nikoho dalšího nevidím, rozpravu končím. Prosím zpravodaje, aby nám přečetl návrh usnesení, o kterém budeme následně hlasovat.
Senátor Jan Hálek: Návrh usnesení 8. schůze Senátu ze dne 25. ledna 2006.
K Návrhu na podporu Návrhu rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů, senátní tisk č. 248.
Pane předsedo, navrhoval bych, abychom hlasovali o obou bodech postupně. Nejdříve musíme odsouhlasit text rezoluce a teprve potom odhlasovat pověření senátorek a senátorů, členů Stálé delegace Parlamentu ČR.
Za prvé: Podporuje Návrh rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů, která je uvedena v senátním tisku č. 248.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Návrh je hlasovat nejprve o podpoře a potom o pověřování, pokud projde první bod, samostatně. Nejprve svolám všechny, kteří chtějí být přítomni.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování č. 187 je ukončeno. Registrováno 73, kvorum 37, pro 69, proti nikdo. Návrh byl schválen.
Prosím druhou část.
Senátor Jan Hálek: Měli bychom hlasovat o druhém bodu: Senát pověřuje senátorky a senátory, členy Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, aby tlumočili na jeho nejbližším zasedání podporu Senátu Parlamentu ČR Návrhu rezoluce: Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto pověření, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování č. 188 je ukončeno. Registrováno 73, kvorum 37, pro 68, proti nikdo. I tento návrh byl schválen. Tím můžeme ukončit projednávání.
Poznámku ke kolegovi Štětinovi. Je to usnesení Senátu, které musí být standardním způsobem. Pokud předáte paní ředitelce adresu, tam to můžeme mailovat nebo faxovat, prosím, aby toto usnesení v češtině s ověřeným překladem – je to usnesení Senátu s určitým podpisem - abychom mohli okamžitě odeslat. Prosím vás, pane senátore, spojte se s paní ředitelkou, aby to celé uvedla podle našeho jednacího řádu, protože to posíláme navíc do zahraničí.
Hlásí se pan senátor Jiří Pospíšil.
Senátor Jiří Pospíšil: Usnesení jsem pochopil tak, že kolega bude informovat lidi, kteří tam jsou, aby o tom mohli mluvit ještě dnes. Jinak to samozřejmě musí jít oficiální cestou od předsedy k předsedovi.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Cesta je jasná. Je to usnesení Senátu jako pléna se všemi věcmi. Už bych se ale opakoval. Myslím si, že to bylo pochopeno a že se to bude za chvíli realizovat.
Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je:
