Senátní tisk č. 16. Já bych poprosil paní ministryni obrany, paní Vlastu Parkanovou, kterou vítám v její nové roli, aby nám celý tento materiál navrhla.
Ministryně vlády ČR Vlasta Parkanová: Hezké dobré ráno, vážený pane předsedo, vážení senátoři, milé senátorky. Pěkně dekuji za přivítání. Doufám, že moje dnešní premiéra dopadne hladce a úspěšně a že tento bod probereme vcelku v rozumné době.
Jedná se o návrh, kterým se Parlamentu ČR navrhuje vyslat polní nemocnici Role 2E Armády ČR do sestavy Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF v Afghánistánu.
Tento materiál reaguje na žádost velitelství spojeneckých sil v Evropě, kterým jsme byli požádáni, abychom zajistili zdravotnické zabezpečení na mezinárodním letišti v Kábulu v Afghánistánu. Tuto zdravotnickou podporu mise ISAF je Armáda ČR schopna poskytnout vysláním polního zdravotnického zařízení na bázi polní nemocnice, již šesté polní nemocnice, jako speciálního zdravotnického útvaru. Splnění tohoto požadavku předpokládá i převzetí vedoucí úlohy pro zabezpečení této rozšířené role, kterou by do konce února 2007 mělo vykonávat Řecko a poté Česká republika.
Jednotka bude působit v rámci mise na základě operačního plánu a v případě nutnosti je schopna poskytnout i humanitární pomoc.
Zdravotnické schopnosti a kapacity jsou jednou z oblastí, ve kterých se Česká republika v rámci NATO, jak jistě dobře víte, dlouhodobě aktivně profiluje. V rámci obranného plánování NATO je pro roky 2006 až 2008 vyčleněna polní nemocnice. Také ještě víte, že v minulosti jsme se podíleli na poskytnutí zdravotnického zabezpečení v Afghánistánu. Byla tam vyslána 6. polní nemocnice v roce
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, operace ISAF je v současné době největší a nejvýznamnější operací NATO a je zaměřena na boj s mezinárodním terorismem. Summit NATO v Rize, který byl v listopadu loňského roku, potvrdil důležitost této operace nejen pro NATO, ale rovněž pro celkovou mezinárodně bezpečnostní stabilitu. A proto vyslání polního zdravotnického zařízení by bylo opět dalším významným příspěvkem České republiky do této operace a rovněž tak výrazem ochoty České republiky podílet se na celkové stabilizaci v Afghánistánu.
Ještě mi tady dovolte vsuvku, že kromě těch úkolů, které se samozřejmě od takové polní nemocnice v souladu s operačním plánem pro ISAF očekávají, jsou příslušníci nemocnice připraveni poskytnout i případnou zdravotnickou pomoc civilnímu obyvatelstvu, samozřejmě v závislosti na místních podmínkách, na bezpečnostní situaci i na tom, jak bude personál vytížen a jak bude mít k dispozici potřebný zdravotnický materiál.
K zajištění zdravotnického zabezpečení na mezinárodním letišti v Kábulu se navrhuje vyslání kontingentu Armády ČR v počtu do 70 osob, a to od března letošního roku na dobu 12 měsíců. Toto vyslání je nad rámec již schváleného mandátu působení sil Armády ČR v Afghánistánu pro rok 2007. Tento mandát je do 225 osob.
A pokud jde o náklady, tak nezajištěné náklady spojené s vysláním polní nemocnice pro letošní rok jsou odhadovány ve výši
Vysláním polní nemocnice na dobu delší než jeden rok a převzetím role vedoucí země dochází k naplnění podmínky pro uhrazení části finančních nákladů na základě schválených pravidel NATO ke společnému financování operací Severoatlantické aliance. Znamená to, že z částky téměř
Vážené senátorky a senátoři, žádám vás, abyste po projednání tohoto návrhu schválili a umožnili české polní nemocnici, aby vycestovala do Afghánistánu a plnila tam úkoly, které jsem vám popsala.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, paní ministryně. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.
Garančním a zároveň jediným výborem, který se tímto materiálem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako tisk č. 16/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Jaromír Štětina, který má nyní slovo.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně • gratuluji, paní ministryně, ke jmenování do funkce • vážení kolegové.
Jelikož se blíží velmi rychle odeslání naší jednotky do Kábulu, měli jsme také rychlé zasedání našeho výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a já bych vás rád seznámil s usnesením, které výbor jednomyslně dnes ráno přijal:
Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s vysláním polní nemocnice Role 2E Armády ČR do sestavy Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF (International Security Assistance Force) pod vedením Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v Afghánistánu v počtu do 70 osob na dobu dvanácti měsíců ode dne vyslání.
To je meritum věci, které jsem vám chtěl sdělit.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.
A já otvírám nyní rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan kolega Karel Schwarzenberg, který jako ministr má samozřejmě absolutní přednost. Máte slovo, prosím, a zároveň i vás vítám v nové dvojroli ministra zahraničních věcí a zároveň senátora.
Ministr vlády ČR Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte. Velice rád bych podpořil návrh paní ministryně obrany.
My jsme už před několika lety měli polní nemocnici v Kábulu a ta se tam neobyčejně osvědčila a zanechala velice dobrou pověst nejenom pro naše vojáky, pro naše lékaře a celý personál, který tam pracoval, ale také pro celou Českou republiku.
Myslím, že nasazení polní nemocnice, což je, ačkoli má vojenský název, je opravdu humanitární pomoc, opravdu důležitá, lékaři jsou tam opravdu nutní, když tam člověk projíždí tím krajem, vidí co se tam děje, tak je to velice nutná pomoc. Proto bych vás poprosil, abyste tento návrh podpořili a opravdu s přesvědčující většinou potvrdili. Děkuji mnohokrát za vaši trpělivost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Další se hlásí kolega Štětina.
Senátor Jaromír Štětina: Pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl říci, že je to už třetí nemocnice, která bude v Kábulu pracovat. Šestá polní v roce 2002, potom krátce jedenáctá polní, která ji vystřídala a teď bude následovat Role 2E. Já jsem měl to štěstí, že jsem v roce 2002 žil v Afghánistánu a v Kábulu a byl jsem ve velmi těsných stycích s naší polní nemocnicí a velice živě si pamatuji, jak přiletěla první obří letadla Ruslan na kábulské letiště, které tehdy ještě létalo na viditelnost, tam ani nebyla řídící věž. Otevřel se zadek toho obrovského pronajatého letadla a vyjela první tatrovka, vyšli první čeští vojáci a za asistence britských vojáků odjeli k silnici na Džalalabád a najednou první naše jednotka stála uprostřed kamenitého pole, vál tam vítr, nebylo tam nic než hlína a polorozpadlé zdi. A tato naše jednotka pod vedením plukovníka Sitty za několik týdnů vybudovala na tomto místě nemocnici, kterou nám záviděli všichni generálové jednotlivých členských zemí ISAF i generalita jiných spojeneckých vojsk v Afghánistánu.
Společenský dopad byl velmi silný. Už se o tom zmiňoval pan ministr Schwarzenberg, naše nemocnice měla zvláštní oddělení, kde poskytovala zdarma lékařskou péči, tam byly obrovské fronty. A tato nemocnice byla nejlepším českým velvyslanectvím v Afghánistánu. Tenkrát jsme ještě o úřadu v Afghánistánu ani neuvažovali. To znamená, že myslím, že jeden z důvodů, abychom pro toto usnesení, které navrhuje náš výbor, zvedli ruku, je i určitá hrdost nad tím, co naši vojáci umějí. A ještě jeden vidím, proč bychom měli vyslat tuto nemocnici do Kábulu: my tím utneme ty stále sílící pseudopacifistické názory, které se u nás objevují, které se pacifismem jenom maskují, ale ve skutečnosti představují pouze starou zapšklou ideologickou nenávist vůči našim spojencům. Děkuji vám za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má pan senátor Luděk Sefzig.
Senátor Luděk Sefzig: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, pánové místopředsedové, paní senátorky a páni senátoři. Nehlásil bych se do diskuse, protože ji nechci prodlužovat, ale protože jsem měl to štěstí, že jsem při poslední misi do Kábulu, do vojenské nemocnice, byl a navštívil jsem ji, protože to bylo z mého volebního obvodu, ze Zbiroha, bohužel od té doby už ve Zbirohu ta jednotka byla zrušena. Protože jsem měl tu možnost s těmi pracovníky, nejenom s lékaři, ale i se sestřičkami hovořit před vysláním, tak musím říci, že budu hlasovat pro vyslání, ale za plného vědomí toho, že všichni tam jedou na neobyčejně horkou půdu, do neobyčejně nebezpečného prostředí. I když je to mírová mise, budou jistě vystaveni také neobyčejně těžkému zkoušení ve válečné zóně a já si myslím, že my všichni si to uvědomujeme, a proto mi dovolte, abych stejně jako jsem to udělal před dvěma lety, všem popřál to nejdůležitější, aby to bylo pravidla šťastného návratu, aby všichni přežili, aby především ochránili své životy a děkuji jim za to, že tam jedou.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Ptám se paní ministryně, jestli se chce vyjádřit. Nechce, pan zpravodaj Štětina také ne, takže nejprve znělka, a pak budeme hlasovat o návrhu usnesení.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak nám ho přednesl zpravodaj. Ještě připomínám, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Je to v souladu s naší ústavou.
Zahajuji hlasování: Kdo je pro tento návrh, to znamená souhlasné stanovisko, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování č. 3 ukončeno, registrováno 72, kvorum 41, pro 71, proti 1. Návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu s poděkováním paní ministryni i zpravodajům.
