Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb.,
o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Máme to jako tisk č. 283. Návrh uvede ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel, který zastoupí předsedu vlády Jana Fischera. Pane ministře, máte slovo.
Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel: Pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, je právním předpisem, který umožňuje fungování jednoho typu správních osob, které jsou zahrnovány do tzv. neziskového sektoru.
Zatímco občanská sdružení jsou nástrojem k realizaci práv na sdružování občanů, nadace a nadační fondy jsou svojí podstatou účelová sdružení majetku, tak obecně prospěšné společnosti jsou podnikatelskými subjekty, které poskytují obecně prospěšné služby.
V tomto směru se podobají obchodním společnostem. Odlišné je však to, že nejsou primárně zakládány za účelem dosažení zisku. Pokud jej však dosáhnou, nesmí být rozdělen mezi zakladatele, ale musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které je společnost založena.
Předkládaná novela byla vyvolána potřebou aplikační praxe, která ukázala nutnost obecně prospěšné společnosti více přiblížit obchodním společnostem, ovšem při zachování obecně prospěšného a neziskového charakteru. Umožní také těmto neziskovým poskytovatelům být operativnější na trhu obecně prospěšných služeb, posílit důvěru subjektů, které s nimi vstupují do smluvních vztahů a učinit pro ně dostupnějším zajištění vícezdrojového financování obecně prospěšných služeb.
Sekundárním důvodem pro předložení této novely je také to, že vládní návrh občanského zákoníku předpokládá, že obecně prospěšné společnosti nebudou nově zakládány a zákon o OPS bude zrušen. 1700 obecně prospěšných společností, které jsou nyní registrovány a které se nepřemění na ústavy, se však nadále bude řídit tímto zrušeným zákonem, který již nebude moci být novelizován. I proto je potřebné tento právní předpis v současné době upravit.
K tomuto účelu novela zavádí tyto základní změny. Nově bude statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti ředitel společnosti, nikoli správní rada jako doposud. Jde o změnu, která je vyvolána potřebou flexibilnějšího, rychlejšího a především transparentnějšího chování obecně prospěšných společností. V současné době často nebývají akceschopné, protože správní rady jsou tvořeny dobrovolníky, kterým platná právní úprava neukládá dostatečně silné povinnosti a odpovědnost.
Posiluje se úloha zakladatele obecně prospěšné společnosti, který nejen společnost zakládá, stanoví podmínky zakládací listiny, ale činí a schvaluje zásadní rozhodnutí o společnosti i v průběhu její existence.
Pokud zakladatel zanikne bez právního nástupnictví, přináší novela instrument, jakým způsobem jej nahradit. Posílení role zakladatele si vyžádala mj. i skutečnost, že obecně prospěšné společnosti jsou často zakládány orgány i obcemi, kraji i státními orgány, které do nich vkládají veřejný majetek, vyžadující zvláštní ochranu.
Nově se stanoví práva a povinnosti správní rady obecně prospěšné společnosti a v souladu se zákonem o účetnictví se zavádí obecná povinnost zřízení dozorčí rady. Nově se řeší obsah výroční zprávy a unifikuje se způsob jejího zveřejnění.
Bylo vypuštěno ustanovení § 18, které vylučovalo poskytování státních dotací na stejnou činnost více místy státní správy.
Toto omezení se týkalo pouze obecně prospěšných společností, přesto že jde o jednu z nejvíce transparentních právních forem, které neziskový sektor tvoří, a činilo obtíže nejen jim, ale i orgánům státní správy.
Pane předsedo, děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem byl určen VVVK. Nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání máme jako tisk č. 283/1. Zpravodajkou je paní senátorka Hana Doupovcová, která má nyní slovo.
Senátorka Hana Doupovcová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k novele zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V červenci loňského roku vláda projednala tento návrh zákona, který byl v květnu letošního roku ve třetím čtení schválen Poslaneckou sněmovnou. Tuto novelu projednával senátní VVVK na včerejším jednání.
Novelizace zákona přináší významné změny do fungování obecně prospěšných společností. Cílem novely byla především zvýšená ochrana majetku, který byl vložen nebo darován zakladatelem, posílení pozice státu či kraje jako zakladatelů, a to zejména při likvidaci společnosti. Statutárním orgánem je nově ředitel společnosti.
Navržena byla také nová koncepce fungování správní rady a je možnost přijímání dotací z více zdrojů. Předkládaná novela je vedena snahou ulehčit fungování obecně prospěšných společností, snaží se reagovat na podněty z praxe a rovněž si klade za cíl zefektivnit řízení organizace.
Svou roli v novelizaci zákona taktéž sehrála obava z možného zrušení zákona o obecně prospěšných společnostech z důvodu přijetí nového občanského kodexu, který by následně neumožňoval případnou úpravu zákona stávajícího.
V duchu výše uvedeného považuji však za nezbytné konstatovat, že ne vždy bylo daných cílů úspěšně dosaženo v předpokládaném rozsahu. V textu novely zákona je možno naleznout skutečnosti, které jsou povahou své definice jen stěží jednoznačně uchopitelné a vytvářejí tak prostor pro výkladovou pluralitu. Pojmová heterogennost nepřispívá k taktickému fungování organizace, jež může být překážkou jak pro stávající zřizovatele organizace, tak pro organizace, jež se budou nově vytvářet.
Např. v návrhu zákona byl § 10 doplněn o nový odstavec 5. Toto ustanovení je téměř doslova převzato z § 194 odstavce 5 obchodního zákoníku, pojednávajícího o povinnostech a odpovědnosti členů představenstva akciové společnosti, konkrétně o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Toto převzetí může způsobit problémy v případě, dojde-li k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, a budou vyvozovány důsledky, tedy vznikne odpovědnost členů správní rady, resp. ředitele za způsobenou škodu. V tomto případě není jednoznačně vydefinováno, dle kterého zákona bude tato skutková podstata posuzována, zda podle zákoníku obchodního nebo zákoníku práce.
V novele zákona lze najít vedle tohoto technického problému celou řadu dalších dílčích nedostatků podobného charakteru.
Závěrem vás seznámím s usnesením výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který byl k tomuto projednávanému bodu přijat.
Po úvodním slově předsedajícího výboru senátora Jana Hálka, 1. místopředsedy výboru, po odůvodnění návrhu zákona Mgr. Czeslawem Walekem, ředitelem sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR, po zpravodajské zprávě senátorky Doupovcové a po rozpravě výbor
-
Nepřijal žádné usnesení - hlasování o jediném navrženém usnesení - zamítnout - dva senátoři byli pro a sedm senátorů se zdrželo hlasování. Návrh usnesení nebyl přijat.
-
Určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku 283 na schůzi Senátu PČR senátorku Hanu Doupovcovou.
Podepsán předsedající výboru, pan předsedající prof. Hálek.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů, paní kolegyně. Já se ptám, zda podle § 107 někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto normou? Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Jaromír Štětina jako první se hlásí.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážená paní zpravodajko, dámy a pánové, dovolte mi, abych podal návrh schválit návrh novely zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. K tomuto návrhu mě vedou závažné skutečnosti.
Jak zde řekl pan ministr Chmiel, o. p. s. jsou neziskovými podnikateli v oblasti poskytování obecně prospěšných služeb. Formu o. p. s. již dnes mají divadla, školy, zdravotnická zařízení, humanitární organizace atd. Svým uspořádáním, nikoli však svým obsahem by se ale do značné míry měly podobat obchodním společnostem. Nyní takové nejsou.
Platný zákon stanoví jako statutárního zástupce o. p. s. správní radu, která je složena z dobrovolníků, které platný zákon dokonce zakazuje odměňovat. Oni pracují skutečně dobrovolně, bez odměny. Současně jim neukládá dostatečně povinnosti, ani nestanoví odpovědnost jejich členů. Podle platného zákona stačí, aby se správní rada sešla 2x ročně. Někdy se dokonce stává, že se správní rady nesejdou ani za jeden rok.
Jak takový statutář může optimálně a včas konat v právních vztazích navenek i při řízení společnosti uvnitř? Jak jsou chráněny veřejné prostředky, které o. p. s. velice často využívají? Jak je chráněn majetek, který veřejná správa do o. p. s. často vkládá? Odpověď je jasná. Minimálně. Dnes minimálně.
Jak bylo řečeno, návrh nově instaluje jako statutáře ředitele o. p. s. Co je však důležitější, stanoví jeho povinnost jako statutáře, jednat s péčí řádného hospodáře včetně související odpovědnosti, a to vždy. Nově tutéž povinnost a odpovědnost zavádí pro členy správní rady, jejichž funkci redefinuje jako garanta obecné prospěšnosti společnosti.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych na závěr zdůraznil, že pokud novela zákona o o. p. s. nebude dnes přijata, legislativní proces bude ukončen a bude nutné jej zahájit znovu. Myslím, že to bude trvat minimálně 2 roky, než budeme projednávat nový, a lze předpokládat, že identický návrh. V praxi to ale bude znamenat, že o. p. s. nebudou akceschopné a tato forma se nestane přitažlivou pro zakladatele včetně zakladatelů z řad orgánů veřejné správy, které pak raději zvolí formu poněkud hybridních - příspěvkových organizací, kde mohou lépe ochránit svůj majetek a své záměry, které jsou, jak jistě uznáte, značně transparentní.
Proto navrhuji přijetí tohoto návrhu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má paní senátorka Daniela Filipiová.
Senátorka Daniela Filipiová: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, přesto, co tady teď zaznělo od mého předřečníka, naopak vzhledem k tomu, co tady zaznělo i z úst zpravodajky, že tento zákon má velké nedostatky a my jsme bohužel v takovém stavu legislativního procesu této novely, že nemůžeme tento zákon nijak napravit pozměňovacími návrhy a vrátit ho zpět sněmovně k opravení, v tomto případě navrhuji zamítnout novelu tohoto zákona. I když samozřejmě chápu, že to může způsobit nějaké problémy, myslím si, že problémy, které tam jsou, i naši legislativci je jednoznačně pojmenovali, by nadělaly více škody, než by byl užitek z přijetí novely tohoto zákona. Děkuji.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Dále se hlásí paní senátorka Soňa Paukrtová. Ani nemusí využívat práva přednosti, protože je zatím jediná.
Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěla bych vyjádřit, že podporuji přijetí tohoto návrhu zákona, kde jsem si vědoma toho, že naše legislativa identifikovala celou řadu problémů. Na druhou stranu chci říci, že mám praktickou zkušenost v práci správních rad několika o. p. s., a bezpečně vím, že návrhy, které tento zákon předpokládá, jsou ku prospěchu jejich existence.
Bylo to tady již řečeno - stanovení statutárního ředitele, to je velice dobré ustanovení. Ochránění majetku zakladatele - také je to velmi dobré. O tom už tady bylo řečeno.
Chtěla bych říci ještě úplně jinou věc. Za současného stavu o. p. s. téměř nelze zlikvidovat. Jestliže se předpokládá vznik nového typu právnické osoby, tedy ústavu, do které se stávající o. p. s. mohou transformovat, ráda bych konstatovala, že podle stávajícího zákona to nelze. Likvidujeme jednu o. p. s. a musíme používat takové věci, že podle stávajícího zákona to trvá strašlivě dlouho a je to téměř nemožné. Pokud záměr schvalujeme, a já osobně ho schvaluji, tzn. vznik nového typu právnické osoby, tzv. ústavu, tak se velmi přikláním k tomu, abychom tento návrh zákona podpořili a umožnili o. p. s., které se budou chtít transformovat, právě tento nový typ společnosti. Děkuji vám.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se už nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit. Zvedá se. Máte slovo, pane ministře.
Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel: Pane předsedo, dámy a pánové, hlavním důvodem, proč by měla být novela přijata, je potřeba učinit tyto neziskové společnosti flexibilnějšími, důvěryhodnějšími a schopnějšími konkurence. Hlavním zdrojem financování o. p. s. jsou totiž jejich příjmy za obecně prospěšné služby, které poskytují. Vstupují tak na trh těchto služeb a musí být stejně důvěryhodné a konkurenceschopné jako obchodní společnosti, které byly založeny za účelem dosahování zisku.
V novele zákona jsou podrobně ošetřeny postavení, otázka vedení, ředitele, správní rady, dále problémy, které nebyly řešeny v předchozím zákoně, tj. v původním zákonu. Je to například otázka dědictví, případně otázka likvidace.
Dámy a pánové, prosím o schválení toto novely. Pane předsedo, děkuji.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Paní zpravodajka kolegyně Doupovcová má slovo.
Senátorka Hana Doupovcová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rozpravě k tomuto bodu se vyjádřili tři senátoři. Pan senátor Štětina podtrhl důležitost tohoto zákona pro fungování obecně prospěšných společností a navrhl, abychom tento novelizovaný zákon schválili.
Paní senátorka Filipiová upozornila na nesrovnalosti, které v tomto zákoně jsou, a odvolala se i na vyjádření legislativního odboru Senátu. Ta navrhla zákon zamítnout.
Paní senátorka Paukrtová zákon podpořila a odvolala se na své osobní zkušenosti a mluvila o možnosti likvidace obecně prospěšných společností, která podle současného zákona není možná, a to považuje za jednu z předností tohoto zákona.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. I vy se posaďte ke stolku zpátky, protože budeme po znělce hlasovat, nejprve o návrhu schválit a eventuálně o návrhu zamítnout.
Máme před sebou dva návrhy. První naše hlasování bude o návrhu schválit.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování č. 5 ukončeno, registrováno 69, kvórum 35, pro 27, proti 11.
Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu, tj. o návrhu na zamítnutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.
Hlasování č. 6 ukončeno, registrováno 70, kvórum 36, pro 34, proti 14. Návrh byl zamítnut.
A tím končí projednávání tohoto bodu.
Tento bod tedy končí ve svém legislativním procesu v Senátu a budeme pokračovat dalším bodem. Předám řízení schůze místopředsedovi Senátu Jiřímu Šnebergerovi. (Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Jiří Šneberger.)
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, tento bod ještě nekončí. Je třeba otevřít podrobnou rozpravu.
Otevírám k tomuto bodu podrobnou rozpravu. I když tam není návrh, je třeba podrobnou rozpravu otevřít, protože nebyl schválen návrh ani na schválení, ani na zamítnutí. Otevírám tudíž podrobnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí a v tuto chvíli skutečně definitivně končím tento bod.
