Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 190/2005 Sb.
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 22. Prosím paní poslankyni Annu Čurdovou • chvilku počkáme, dobrý den, paní poslankyně, než dojdete ke stolečku, abyste nás seznámila s návrhem tohoto zákona. Vydržte, vážené kolegyně, vážení kolegové, chvilku, než se paní navrhovatelka připraví. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Dobré odpoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám jménem předkladatelů předložila tuto novelu, která se týká válečných veteránů.
Domnívám se, že úkolem všech demokratických států je věnovat neustálou péči všem osobám, které nasazovaly své životy v boji proti nacismu a ctít hrdinství těch, kteří tento boj přežili a dožili se současnosti, a samozřejmě ctít i památku těch, kteří v boji padli. Tito lidé svým osobním příkladem a svojí další prací v různých organizacích napomáhají rozvoji demokracie a upevnění vojenských a vlasteneckých tradic.
Druhoválečných veteránů, kteří se dožili dnešních dnů, je asi 4300. Jsou to vojáci, partyzáni, odbojáři a další. Jedná se o osoby, které jsou ve věku 75 let a výše. Řada z nich se přímo zúčastnila bojů, řada z nich byla zraněna, někteří byli za války, ale posléze i v 50. letech komunistickým režimem vězněni, někteří byli donuceni k emigraci. Určitý, a svým významem nepatrný nadstandard, který je jim poskytován Ministerstvem obrany ve formě příspěvku na lázeňskou léčbu a rekreační pobyty, přispívá ke zkvalitnění posledních roků jejich života, a je také určitou satisfakcí za utrpení a strádání, které během války i po válce prožili.
Někteří z nich potřebují s ohledem na svůj věk, zdravotní stav a sociální situaci zajistit pobyt v zařízeních sociální péče. Ministerstvo obrany formou dotací, které jsou poskytovány zařízením, ve kterých jsou váleční veteráni umístěni, zabezpečuje nadstandardní péči o hrdiny, kteří se podíleli na obraně vlasti v době 2. světové války, a tímto způsobem je jim umožněno důstojně prožít jejich zbytek života nebo konec života.
Výše zmíněná forma jakýchsi benefitů, které upravuje právě předložená novela zákona, se jeví v současné době jako nejvhodnější způsob jejich ocenění. Přispívá ke zlepšení jejich zdravotního stavu, psychického stavu a je vhodným způsobem integrace válečných veteránů do majoritní společnosti.
Vláda s navrženou novelou zákona s určitými úpravami, které se týkají doby, kdy vejde v platnost, vyslovila souhlas a stejně tak i Poslanecká sněmovna, která projednala tuto novelu ve zkráceném čtení podle § 90.
Dovoluji si vás proto požádat touto cestou o podporu předložené novely. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní navrhovatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 22/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Štětina, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.
Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové. Já vás seznámím se zpravodajskou zprávou k této dvaadvacítce, kterou máte před sebou. VZVOB jako garanční a zároveň jediný tento tisk projednával 28. února na svém zasedání a přijal k němu usnesení číslo 38. Po odůvodnění zástupce skupiny poslanců, kterým byl Antonín Seďa, zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Cílem tohoto poslaneckého návrhu, jak již paní překladatelka řekla, je zachovat úroveň sociální péče válečným veteránům a jejich blízkým.
Do konce loňského roku mohlo ministerstvo obrany zřizovat ústavy sociální péče a poskytovat i další služby a dávky sociální péče válečným veteránům podle § 142 odstavce 7 zákona o sociálních službách. Tento paragraf byl však ke konci roku 2006 zrušen a aby mohly být tyto služby pro válečné veterány zachovány i nadále, navrhli kolegové z PS, za což jim velice děkuji, vložit tento paragraf do zákona o válečných veteránech. Vzhledem k časové prodlevě, která nastala po zrušení příslušného paragrafu zákona o sociálních službách, schválila PS tento návrh již v prvním čtení. Proto doporučuji schválení tohoto návrhu ve znění postoupeném PS. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já vám děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se postavil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nemám žádného přihlášeného, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí jako prostý senátor pan senátor Štětina, takže já mu dávám slovo.
Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám, pane předsedající. Já jenom, abyste věděli, že zákon má i své dopady. My jsme zákon o veteránech projednávali, tuším, před dvěma lety, pamatujete si, že jsme rozšiřovali statut veterána i o policisty. K tomu nás tenkrát přivedla situace, kdy jsme měli naši policejní jednotku v Basře a aby měli stejná práva jako vojáci, tak jsme ten zákon upravovali. My jsme se v našem výboru velice často zabývali loni válečnými veterány zejména v souvislosti s kauzou generála Pernického a generála Babince. Ještě loni byli mezi námi, jak víte, krátce po sobě potom pánové generálové zemřeli.
Tenkrát v důsledku rekonstrukce oddělení pro válečné veterány ve Vojenské nemocnici se hledalo náhradní ubytování zvláště pro tyto dva generály, kteří v té době potřebovali, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nepřetržitou péči. Nakonec se je podařilo i díky přispění našeho senátního výboru umístit v Domově pro válečné veterány Štrasburk v Praze Bohnicích, kde mohli strávit posledních pár měsíců života v důstojném prostředí.
Dnes existují dva domovy pro válečné veterány. Jeden je v Karlových Varech, druhý je onen Štrasburk, o kterém jsem hovořil, v Praze. Jelikož kapacita těchto domovů není dostačující a také bylo potřeba pokrýt i jiné oblasti naší republiky, schválilo koncem roku 2005 ministerstvo obrany tzv. rozvojovou studii, která se týkala rozhodnutí zřídit do konce roku 2008 dalších šest domovů péče o válečné veterány a dvě léčebny dlouhodobě nemocných, a to v Praze, Žatci, Jeseníku, Hradci Králové, Českém Krumlově, Jihlavě a Olomouci.
Vzhledem ke zvyšujícímu se věku první skupiny válečných veteránů, tj. veteránů ze druhé světové války, se mění i jejich potřeby a domovy péče o válečné veterány i jejich potřeby nebyly schopny poskytovat. Proto bylo zahájeno zřizování nové léčebny pro dlouhodobě nemocné válečné veterány ve Vojenské nemocnici v Praze. Jelikož současná kapacita domovů péče o válečné veterány není dostačující, ani nemůže uspokojit požadavky válečných veteránů, zejména jejich zájem na umístění co nejblíže současnému bydlišti, proto ministerstvo obrany poskytuje dotaci těm, kteří spravují podobná zařízení pro válečné veterány. A bude se tak dít podle paragrafu, který je nám dnes předložen ke schválení. Ještě jednou doporučuji, abychom tento návrh přišlý z Poslanecké sněmovny přijali. Děkuji vám.
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy, je senátor Martin Mejstřík.
Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Také já podporuji novelu návrhu zákona o válečných veteránech. Jen krátce jsem chtěl připomenout tuto problematiku. Tento zákon se týká prvního odboje, jehož účastníci už mezi námi nejsou, ale druhého odboje a otázka zůstává u třetího odboje. To je věc, která myslím ještě leží před námi. Již delší dobu se tomuto tématu věnuji a myslím si, že budu-li mít dostatek času, tak před vás předstoupím s nějakou komplexnější novelou zákona o veteránech. Mimo jiné také vzhledem k tomu třetímu odboji.
Současně se tento zákon týká i veteránů z bojů v Jugoslávii a v Perském zálivu atd., což jsou v podstatě naši vrstevníci nebo většinou mladší chlapi, ale i ženy. Ale tuto skupinu veteránů nyní neřešíme.
Chtěl jsem upozornit na to, že dalším problémem, který se pokusím řešit, a tímto vás vyzývám, koho by tato problematika zajímala, tak se rád s vámi spojím a rád na tom budu s kýmkoliv z vás spolupracovat, se týká výsluh a požitků příslušníků represivních složek komunistického režimu, protože víme dobře, byť vzdáváme hold a úctu všem bojovníkům za svobodu, že bohužel exponenti diktátorského režimu, komunistickému režimu jsou na tom mnohde a mnohdy lépe než ti, kteří bojovali proti diktatuře.
To je velké téma, které tato drobná novela opravdu neřeší, ale • zaplaťpánbůh - za tuto drobnou novelu, říkám, budu ji podporovat, ale jsou před námi ještě větší úkoly. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Nyní už opravdu nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu a táži se paní navrhovatelky, chce-li se k obecné rozpravě vyjádřit. Kýve na mě razantně hlavou, že nechce, pan garanční zpravodaj také ne, takže přistoupíme k hlasování.
Dámy a pánové, byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 33.
Dámy a pánové, zahajuji hlasování.
Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku nad hlavu a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku nad hlavu a stiskne tlačítko NE.
Dámy a pánové, konstatuji, že v hlasování pořadové č. 8 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
